Honda NSX (1990–2005): Supersport navržený superpočítačem a testovaný jezdci formule 1

Počátek vývoje supersportovního vozu Honda NSX sahá až do roku 1984, kdy byl na londýnském autosalonu představen Pininfarinův koncept HP-X (Honda Pininfarina eXperimental), poháněný dvoulitrovým motorem V6 umístěným uprostřed a pohánějícím zadní kola. Vedení Hondy tímto projektem zamýšlelo dosáhnout nebo překročit výkony tehdejších vozů Ferrari s motory V8 za nižší cenu. Na této koncepci se dál pracovalo pod názvem NS-X (New Sportscar eXperimental) a konečná verze dvoumístného supersportu připravená do výroby dostala název Honda NSX, zatímco v Severní Americe a Hongkongu se tento vůz prodával pod jménem Acura NSX. Jedním z testovacích vozidel byl také upravený typ Honda City s motorem umístěným za sedadly řidiče a spolujezdce, pohánějícím zadní kola.

Honda NSX měla hliníkovou karoserii klínovitého tvaru. Navrhl ji tým, který vedl hlavní designer Masahito Nakano a výkonný hlavní inženýr Shigeru Uehara. Vzorem pro vývojáře byly modely Ferrari 328 a 348 s motory V8. Aby vyvíjený supersportovní vůz překonal jejich výkony, byl dvoulitrový motor V6 použitý v konceptu HP-X nahrazen výkonnějším třílitrovým motorem V6 s rozvodem DOHC a revolučním systémem časování ventilů VTEC (Variable Valve Timing and Lift Electronic Control), umožňujícím dosáhnout až 8000 otáček za minutu. Testoval se také motor V6 2.7 z typu Honda Legend a V6 3.0 s jednou vačkovou hřídelí v hlavách válců (zkoušel se v 15 testovacích vozech). Zvolený nový motor C30A byl však příliš velký a do NSX se nevešel. Bylo proto nutné sklonit motor o zhruba 5 stupňů dozadu.

TEST Jízdní dojmy s Hondou NSX: Hybrid pána pekel

Při testování nového vozu NSX využívala Honda zkušenosti respektovaných jezdců formule 1, Japonce Satoru Nakajimy a mistra světa ve formuli 1 Brazilce Ayrtona Senny. Nakajima testoval prototypy NSX hlavně na závodním okruhu Suzuka. Senna vyhrál až do své smrtelné nehody na Velké ceně San Marina v roce 1994 řadu závodů s vozy poháněnými motory Honda a podílel se významnou měrou na vývoji podvozku NSX. Senna testoval NSX na Nürburgringu a dalších tratích a pomáhal vylepšovat tuhost hliníkového šasi. Data z těchto testů se posílala Hondě do Japonska, kde se vkládala do superpočítače Cray. Výsledkem tohoto procesu bylo zvýšení tuhosti podvozku o 50% aniž by se výrazně zvýšila hmotnost. Se svými zkušenostmi přispěl i americký závodník a dealer Hondy Bobby Rahal (vítěz Indianapolis 500 v roce 1986).

Poprvé se Honda NSX představila veřejnosti v únoru 1989 na autosalonu v Chicagu a v říjnu téhož roku na tokijské Motor Show. Ohlasy byly veskrze příznivé. V Japonsku se začala Honda NSX prodávat v dealerské síti Honda Verno v roce 1990 a nahradila dosavadní „vlajkovou loď“ Hondy, dvoudveřové kupé Prelude, odvozené od typu Accord. V Severní Americe a Hongkongu se Acura NSX začala prodávat v listopadu 1990.

Do začátku roku 2004 se Honda NSX montovala v továrně Takanezawa v Tochigi. Potom byly výroba přemístěna do závodu Suzuka. Na montáži pracovalo kolem dvou set nejzkušenějších pracovníků s nejméně desetiletou praxí, vybraných z ostatních továren Hondy.

Karoserie

Při návrhu kabiny čerpal Uehara inspiraci u proudové stíhačky F-16, která měla kabinu s výhledem 360 stupňů. Stejně jako F-16 nebo některé závodní vozy měla Honda NSX (foto) kabinu posunutou dopředu (styl "cab-forward"), čímž se zlepšil výhled. Dlouhá záď zase zvyšovala směrovou stabilitu při vysokých rychlostech. Na konstrukci supersportu NSX byly prostě vidět zkušenosti Hondy z formule 1.

Honda NSX měla kabinu posunutou dopředu, čímž se zlepšil výhled. Dlouhá záď zase zvyšovala směrovou stabilitu při vysokých rychlostech.

Honda NSX měla celohliníkovou monokokovou karoserii a revoluční pomocný rám z hliníkové slitiny. Komponenty zavěšení kol byly ze stejného materiálu. Rozsáhlé využití hliníku ušetřilo kolem 200 kg na hmotnosti vozidla (ta činila 1370 kg). Vůz měl rozvor náprav 2530 mm, byl dlouhý 4405 mm, široký 1810 mm a vysoký jen 1170 mm.

Motory a převody

Zadní kola dvoumístného kupé Honda NSX (tovární kód NA1) poháněl vidlicový šestiválec C30A s rozvodem DOHC, objemem 2977 cm³ (vrtání 90 mm, zdvih 78 mm) a nejvyšším výkonem 274 k (201 kW) při 7300 min^-1. Točivý moment měl vrchol 284 Nm při 5400 min^-1. Motor byl umístěn napříč před zadní nápravou a na zadní kola se jeho výkon přenášel přes pětistupňovou manuální převodovku. Za příplatek se nabízel čtyřstupňový automat. V tom případě měl motor výkon snížený na 255 k (188 kW). Honda NSX dosahovala maximální rychlost 270 km/h a na stovku zrychlila za 5,9 s.

Toto jsou skvělá auta z Japonska, která na našich silnici nepotkáte

V roce 1997 dostala Honda NSX nový motor V6 (C32B) s objemem válců zvýšeným na 3179 cm³ (vrtání/zdvih: 93/78 mm) a nejvyšším výkonem 294 k (216 kW). Také točivý moment byl vyšší (305 Nm). Motor měl mimo jiné přepracované výfukové potrubí. Vozy vybavené čtyřstupňovým automatem zůstaly u V6 3.0 s výkonem 255 koní. Novinkou byla šestistupňová manuální převodovka. Zvýšení hmotnosti bylo téměř vykompenzováno novou hliníkovou slitinou použitou na jednotlivé panely karoserie, které mohly mít plechy s menší tloušťkou. Honda NSX s motorem V6 3.2 dosahovala rychlost 280 km/h a z klidu na 100 km/h zrychlila za 5,4 s.

Honda NSX-R (1992)

Od roku 1992 začala Honda nabízet verzi NSX-R (Type R) (foto), určenou pro ty zájemce, kteří požadovali nekompromisní závodní vůz zbavený všech úprav zvyšujících pohodlí při běžném každodenním používání. Písmeno R zvolila Honda, aby zdůraznila závodní (Race) ambice tohoto modelu.

Odstraněním hlukové izolace, audio systému, náhradní pneumatiky, klimatizace a dalších zbytných zařízení klesla hmotnost NSX-R o 120 kg.

U typu NSX-R se technici Hondy zaměřili především na snížení hmotnosti. Hluková izolace, audio systém, náhradní pneumatika, klimatizace, kontrola trakce a další elektrická zařízení, to všechno muselo jít pryč. Elektricky ovládaná kožená sedadla byla nahrazena lehčími závodními sedadly Recaro, ale elektrické ovládání oken a podélný posun sedadel zůstaly zachovány. Lehčí hliníkové ráfky Enkei snižovaly neodpruženou hmotu vozu. Ve srovnání se standardním kupé NSX došlo ke snížení hmotnosti o přibližně 120 kg na 1230 kg.

Při rychlém projíždění zatáček jevila Honda NSX tendenci k přetáčivosti, proto Honda přidala u NSX-R hliníkovou podpěru pod skříňku s baterií na přídi a před chladičem, čímž se spolu s tužšími vinutými pružinami a tlumiči zvýšila tuhost podvozku.

Od listopadu 1992 do září 1995 vyrobila Honda omezenou sérii 483 kusů verze NSX-R s motory V6 VTEC s výkonem 300 koní, určených výhradně pro domácí trh. Připlatit se dalo na klimatizaci, stereo systém Bose a karbonové doplňky na středové konzoli a na dveřích. Zvolit se dala také 16palcová kola vpředu a 17palcová vzadu. V roce 2002 byla vyklápěcí světla na přídi nahrazena pevně zabudovanými čočkovými světlomety. Důvodem byla větší bezpečnost chodců a snížení hmotnosti o deset kilogramů.

Honda NSX jako temné monstrum od Liberty Walk

Honda NSX-T (1995)

Začátkem roku 1995 představila Honda model NSX-T (foto) s odnímatelnou horní částí střechy (targa nebo T-Top). V Severní Americe nahradil NSX-T standardní kupé NSX a byl zde jedinou dostupnou verzí. Jedinou výjimkou byla v roce 1999 51kusová série Acura NSX Zanardi Special Edition, vydaná na počest dvojnásobného vítězství Alessandra Zanardiho v sérii CART. Odnímatelná střecha snižovala tuhost šasi, Honda proto musela tento nedostatek odstranit dalšími výztuhami o hmotnosti 45 kg. Na evropském trhu se dál nabízely obě verze.

V roce 1995 představila Honda model NSX-T s odnímatelnou horní částí střechy. V Severní Americe nahradila Acura NSX-T standardní kupé a byla zde jedinou dostupnou verzí.

Výroba první generace Hondy NSX skončila 30. listopadu 2005. Za dlouhých 16 let výroby modelu Honda NSX se na celém světě prodalo přes 18 tisíc kusů těchto supersportovních vozů. Na druhou generaci s pohonem všech kol motorem V6 3.5 se dvěma turbodmychadly, umístěným podélně uprostřed si zájemci museli počkat až do května 2016, kdy se začala vyrábět v americkém Marysville (Ohio).