Videotest Toyota C-HR PHEV 220 GR Sport: Elektroauto podle mého gusta
V redakci byste asi jen těžko hledali člověka, který má Toyotu C-HR raději než já. Poslední dílek skládačky dostupných pohonů jsem proto vyzkoušel s nadšením.
Toyota C-HR je taková moje srdcovka. Je to auto tak akorát velké, aby se do něj vešlo všechno (a všichni), co potřebuji. Výbavou, materiály a zpracováním se pohybuje na pomezí mainstreamu a prémiové třídy a nabízí hybridní techniku na té nejvyšší úrovni.
Nová generace Toyoty C-HR vedle hybridních pohonů (1,8 a 2,0 litru) dostala také plug-in hybridní variantu s velkým akumulátorem, výkonnou palubní nabíječkou a deklarovaným dojezdem skoro 70 km na jedno nabití. To je v podstatě ideální pohon pro někoho, kdo dojíždí do práce, může tam nabíjet a v případě potřeby delší cesty využije i spalovací motor. Jinými slovy – pro člověka, jako jsem já.
A opravdu: stačilo vyjet z práce s plně nabitou baterií díky firemnímu wallboxu a druhý den ráno jsem parkoval ještě s pár kilometry čistě elektrické jízdy k dobru. Z práce domů a zpět to mám necelých 60 kilometrů. No a na všechno ostatní je tu klasický dvoulitrový hybrid, s nímž je každá jízda skvělá – stačí se naučit pohon vnímat a nejezdit stylem brzda-plyn.
Má tedy plug-in hybridní C-HR nějaké objektivní chyby? Jistěže má, ale byl bych hloupý, kdybych vám je prozradil dříve, než je zmíním v přiloženém videotestu z loňského září. Dejte vědět v komentářích pod článkem, jestli se mnou souhlasíte!
