Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Víte, jak Škoda začínala s pohonem čtyř kol? Na počátku byly šestikolky...

Jan Zajíc Jan Zajíc 7. 11. 2022 • 03:05
29
1
Zobrazit náhledy (29)
Víte, jak Škoda začínala s pohonem čtyř kol? Na počátku byly šestikolky Škoda 903 Škoda 956 Škoda 956 Škoda 972 Škoda 972 Škoda 973 Škoda 973 Škoda 973 Škoda 973 Škoda T 805 Škoda 903 Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda typ 998 „Agromobil“ Škoda Agromobil Škoda Agromobil Škoda Agromobil Škoda Agromobil Škoda Agromobil

První moderní škodovkou s pohonem všech kol je Octavia Combi 4x4, která se začala vyrábět v roce 1999. Mladoboleslavská automobilka však první pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy realizovala už koncem 30. let minulého století. A velice zajímavé.

Nešlo totiž o klasické automobily s pohonem všech čtyř kol. Na začátku byl autobus, konkrétně několik prototypů třínápravových - tedy šestikolových - autobusů s pohonem obou zadních náprav. Do výroby se však tento projekt nedostal.

Video se připravuje ...

Následovala další šestikolka, tentokrát však vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády ve 30. letech vypsal zakázku na vozidlo určené pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i Škoda, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936.

Auto konstrukčně vycházelo z osobní Škody 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 45 kW a opět tedy šlo o vozidlo se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky nakonec sešlo, velení československé armády dalo přednost konkurenčním vozům Praga a Tatra. Byly vyrobeny jen tři kusy, které převzal Hlavní štáb branné moci.

Nakonec se však Škoda 903 přece jen do výroby dostala, a to za Protektorátu. Tehdy se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich ale byla právě 903. V letech 1939 až 1942 vzniklo 42 kusů. 

Vozy narozdíl od prototypů využívaly vetší a modernější šestiválec s rozvodem OHV ze Škody Superb. Motor o objemu 3.137 cm³ poskytoval maximální výkon 55 kW. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, více než pět metrů dlouhé auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 l benzinu na 100 km.

Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.

Za druhé světové války se pro německou armádu vyráběly také vojenské automobily Superb 3000, odvozené od Škody Superb OHV. Jeden nesl typové označení 952, druhý pak 956. Typ 952 měl pohon zadních kol a vznikal ve třech karosářských verzích. Podle dostupných informací bylo v letech 1941 až 1943 postaveno celkem 1626 exemplářů.

Pod typovým označením 956 se ale testovala i verze 4x4, vyrobeno však mělo být pouhých pět kusů.

Obrněnec i obojživelník

Po druhé světové válce se v podniku AZNP několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952 až 1955 se v Mladé Boleslavi vyrobilo téměř 6.500 kusů nákladního vozu Tatra 805, pak se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.

Zajímavý je i obojživelný prototyp 972, který byl vyroben v pěti kusech, a to v letech 1951 až 1952. Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.

V roce 1952 vznikl ještě model 973, známý také jako Babeta. Auto s možností odpojit pohon předních kol mělo zajímavé vlastnosti, zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru a dokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou.

Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými armádami Varšavské smlouvy a česká 973 měla navrch. Přesto v letech 1952 až 1956 vznikla jen ověřovací série asi 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.

Ve třech exemplářích vznikl obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí zmíněné Tatry 805. První z nich byl hotov roku 1954.

Pro zemědělce

V dalších letech se mladoboleslavská automobilka přestala vývoji terénních vozidel pro armádní účely věnovat, pozornost nasměřovala k zemědělství. Tak na počátku 60. let vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typ 998, zvaný Agromobil, a typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů. Jejich přesný počet není znám, nejspíš jich bylo 13, do dnešního dne se dochovaly minimálně dva - jeden je ve Škoda Muzeu. Tyto vozy můžete znát z filmu Kdyby tisíc klarinetů, v němž si zahrály společně se Škodou 973 Babeta.

A na konec ještě zmínka o skutečnosti, že v souvislosti s modernizací užitkového vozu Škoda 1203 se na přelomu 60. a 70. let uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem všech kol, nesla typové označení 779. Do výroby se nedostala.

Doporučujeme

Témata
8. 11. 2022 09:57
952
Typ 952 pouzivaly za valky Einsatzgruppen SS. Skodovaci maji byt na co hrdi :-(