Škoda 998 Agromobil: Lepší teréňák než GAZ 69 se nevyráběl, stal se aspoň filmovou hvězdou
Nejslavnější filmovou hvězdou značky Škoda je nepochybně kupé 110 Super Sport, alias Ferat. Víte ale, že na filmovém plátně účinkoval také nikdy nerealizovaný prototyp 998 Agromobil?
SUV jsou dnes už nedílnou součástí nabídky automobilky Škoda, mladoboleslavský výrobce dnes v Evropě nabízí hned tři takové modely – Kamiq, Karoq a Kodiaq, přičemž třeba v Číně jich ještě více – tuto trojici doplňují SUV kupé Kamiq GT a Kodiaq GT. S myšlenkou terénního vozu se ale v Mladé Boleslavi koketovalo již dávno, jedním z takovým projektů byla i Škoda Typ 998 „Agromobil“ z první polovině šedesátých let.
Pro civilisty i armádu
Škoda 998 Agromobil reagovala na konkrétní poptávku československého ministerstva zemědělství, které na přelomu padesátých a šedesátých let upozorňovalo na chybějící kompaktní, lehká a víceúčelová vozidla na tehdejším trhu. Konkrétně měla taková auta do lehkého terénu chybět zemědělcům nebo lesníkům.
Právě těmto cílovým skupinám se automobilka rozhodla přizpůsobit, zároveň však lehké terénní vozidlo navrhovala také pro potřeby armády. V tehdejší době studené války totiž projekt pro armádu měl větší šanci na schválení, byť se jím maskovalo vozidlo primárně určené pro civilní zákaznictvo.
Projekt lehkého víceúčelového vozidla byl schválen k realizaci v lednu 1961, přičemž automobilka Škoda (respektive tehdejší AZNP) na něm spolupracovala i s Českou zbrojovkou Strakonice, známou pro motocykly značky ČZ. Vzhledem k vytíženosti kapacit AZNP tam měla probíhat i samotná produkce zamýšleného automobilu.
Dvanáctistovka se čtyřkolkou
Prototypy ale vznikaly přímo v Mladé Boleslavi a využívaly řadu komponentů sériových automobilů Škoda. Konkrétně šlo třeba o kapalinou chlazený čtyřválec OHV z užitkového vozu Škoda 1202. Motor o zdvihovém objemu 1221 cm3 byl v Agromobilu uložen podélně za přední nápravou, v prostoru mezi sedadly řidiče a spolujezdce. Spárován byl se čtyřstupňovou manuální převodovkou s redukcí, s převodovým poměrem pro silniční provoz 1,30 a v terénu 2,28. Dosahoval přitom výkonu 33 kW.
Vzhledem k zaměření jakožto terénního vozu pro použití nejen u zemědělských pracovníků, lesníků a armády, ale také třeba v dolech nemohl chybět pohon všech kol. Rozvodovka zadní nápravy byla opatřena závěrem diferenciálu, stejně tomu bylo u připojitelné přední nápravy. Průchodnost v terénu pak vedle kompaktních rozměrů vylepšovaly i krátké převisy karoserie pro skvělé nájezdové úhly (vpředu i vzadu takřka 45°) nebo slušná světlá výška 290 mm (při plném zatížení 230 mm)
Nezávislé zavěšení tvořily lichoběžníky vpředu, respektive vlečená ramena vzadu. Specialitou pak byla vzad vyvedená hřídel pohonu přídavného zařízení pro práci na poli či v lese.
Kompaktní teréňáček
Škoda typ 998 Agromobil byla opravdu kompaktním vozem. Samonosná karoserie s rozvorem 1900 mm byla dlouhá jen 3.470 mm a široká 1.700 mm. Čelní sklo vyklápěné v celistvém rámu směrem vpřed umožnilo snížit výšku vozidla z 1.940 mm na 1.410 mm, což se mělo hodit při letecké přepravě v případě armádního nasazení.
Dvoumístnou kabinu pak stejně jako valníkovou nástavbu kryla plachta. Ložná plocha valníku ležící 700 mm nad vozovkou měřila na délku 1.980 mm a na šířku 1.590 mm, přičemž místo nákladu tu díky dvěma podélným lavicím mohlo sedět až osm dalších osob. Celkově tak prototyp uvezl až desetičlennou posádku.
Lepší než GAZ
Škoda postavila celkem tři prototypy Agromobilu, které byly dokončeny v březnu 1962. Dva zamířily na vyzkoušení do ČZ Strakonice, k zamýšlenému výrobci, jeden zůstal k dispozici mladoboleslavské automobilce. Ta hned zahájila náročné jízdní zkoušky, když vůz během 79 dní ujel 29.953 kilometrů.
Nepopiratelným úspěchem pak bylo srovnání s GAZem 69, alias standardním vozidlem vojsk Varšavské smlouvy. Vlastnosti v terénu Agromobilu totiž byly vyhodnoceny jako lepší než u slavného sovětského offroadu. Vady v podobě neúčinných brzd nebo poruchy diferenciály se daly snadno vyřešit.
Přesto to vozu sériovou výrobu nezajistilo. Ministerstvo všeobecného strojírenství projekt v roce 1963 zastavilo, údajně kvůli nedostatku financí na další vývoj. Hovoří se ale rovněž o tom, že zkrátka chybělo rozhodnutí vedení československé armády, které by dalo vozu zelenou.
Nakonec tak sešlo i ze zamýšlené ověřovací série. Agromobil se tak alespoň stal filmovou hvězdou, paradoxně ve snímku s protiválečnou tematikou Kdyby tisíc klarinetů. V muzikálu z roku 1965 škodovácký prototyp konkrétně účinkuje ve scéně, kdy vojenské komando hned ve dvou agromobilech stíhá pacifistického zběha, ztvárněného tehdy 26letým Jiřím Menzelem.
Dnes je Škoda 998 Agromobil součástí sbírky muzea mladoboleslavské automobilky, stejně jako další prototyp účinkující ve filmu Kdyby tisíc klarinetů, o deset let starší lehký terénní automobil Škoda typ 973 „Babeta“.
