Volkswagen K70: První VW s motorem vpředu slaví 40

Volkswagen, to byl v polovině šedesátých let vesměs vzduchem chlazený bublající čtyřválcový boxer umístěný vzadu. V tehdy konkurenční NSU ovšem začali šéf vývoje Ewald Praxl pracovat na voze menším, než byl v roce 1967 představený Ro80. Dostal označení K70. Zatímco NSU Ro80 byl vybaven rotačním motorem dle patentu Felixe Wankela, K70 měl mít pod kapotou konvenční pístový čtyřválec. Odtud pocházelo i písmeno K (Kolben – píst). Číslo pak označovalo původní výkon motoru v koňských silách.

Co se tehdy dělo ve Wolfsburgu? Volkswagen nejprve převzal koncern Auto Union, načež zrušil značku DKW a naopak obnovil Audi, které existovalo do vypuknutí druhé světové války. Začátkem roku 1969 převzal i NSU a vznikla divize s plným jménem Audi NSU Auto Union AG.

Hranatý čtyřdveřový sedan K70 se měl objevit ve světové premiéře v Ženevě 1969 ještě s logem NSU. Jenže, naskytl se problém. Nový majitel řekl jasné NE! a bylo vymalováno. Důvod byl jasný: zcela nové Audi 100 na totožné výstavě. Ka siebzig totiž byl jeho přímým konkurentem. Nakonec došlo ke kompromisu, automobil jen dostal jiné logo a zahájení prodeje se odložilo na podzim 1970. Vyráběl se v závodě v Salzgitteru, kde letos své kulatiny také oslavil, byť o něco dříve, jak vidno.

Monokultura motorů vzadu v režii fau-vé byla tedy u konce. K70 byl prvním modelem značky s moderní koncepcí vše vpředu, navíc s vodním chlazením. Jistě, Citroën Traction Avant jej v tomto smyslu předstihl o nějakých 36 let, to ale není důležité. Oproti Brouku, řadě 1500/1600 alias Typu 3 a o něco modernější 411 představoval K70 doslova auto z jiného světa.

Kapalinou chlazený čtyřválec byl umístěný vpředu podélně a vycházel z NSU 1200. Měl ale větší objem, dnes trochu netradičních 1605 cm³. Z něj poskytoval v základní variantě 55 kW (75 k), výkonnější dvoukarburátorové provedení se mohlo pochlubit 66 kW (90 k). Vačkový hřídel byl uložen pětkrát a poháněn řetězem. Plně synchronizovaná čtyřstupňová manuální převodovka přenášela točivý moment na přední nápravu.

Všechna kola byla zavěšena nezávisle, přední používala vzpěry McPherson, příčná ramena a nechyběl zde ani stabilizátor, zadní náprava disponovala rameny vlečenými. Přední kotoučové brzdy měly již vnitřní chlazení. Standardně se montovaly na tehdejší dobu technické libůstky typu cyklovače stěračů, či vyhřívaného zadního okna. Sedan s rozměry 4455 x 1685 x 1450 mm vážil podle provedení od 1060 do 1100 kg, slabší verze uháněla 148, silnější až 162 km/h. Spotřeba se dle tovární specifikace pohybovala mezi 9,4 a 11 l/100 km. Do zavazadelníku se vešlo 580 l zavazadel.

Během svého poměrně krátkého života prošel VW K70 vzhledovou modernizací. Hranaté světlomety vpředu byly v roce 1972 nahrazeny čtveřicí kulatých halogenových ve stylu Audi 100, celá přední část se mírně zaoblila. O rok později přišel na trh i výkonnější motor objemu 1807 cm³ se 74 kW (100 k). To už ovšem klepal na dveře nástupce – první generace Passatu, byť ta byla o něco menší.

Obě řady vznikaly společně až do února 1975, kdy byla nerentabilní produkce K70 zastavena. Celkem vzniklo přesně 211.127 kusů, do dnešní doby jich ovšem přežilo jen velmi málo, většinu zahubil hnědý mor, tedy koroze. Ba co víc, někteří věrní fanoušci NSU převzetí Volkswagenem snad nerozdýchali dodnes. Mimochodem, existovaly i prototypy hatchbacků a kombi, ty by ale prý příliš konkurovaly sérii 411, takže se do výroby nakonec nedostaly.