Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Volvo
Volvo
Volvo
Volvo
4 Fotogalerie

Volvo Trucks dbá na bezpečnost silničního provozu, vyvíjí nový komunikační systém

Aleš Dragoun
Švédské Volvo bylo vždy synonymem bezpečnosti. A to nejen mezi osobními, ale i nákladními vozy, i když se postupem času cesty obou společností rozešly.

Divize Volvo Trucks má navíc nového ředitele, zodpovědného za vývoj produktů v oblasti dopravy a bezpečnosti. Je jím Carl Johan Almqvist. Ten poodhalil roušku tajemství nad novinkami švédského výrobce nákladních automobilů v této oblasti. Volvo totiž v současnosti pracuje na komunikačním systém, který bude fungovat vzájemně mezi jednotlivými vozidly. Almqvist k tomu poznamenal: Ve vývoji této technologie jsme již poměrně pokročili, takže pro nás není utopickým snem.

Bezpečnost na prvním místě

V čem spočívá její hlavní výhoda? Jednou z hlavních priorit Evropské unie je bezpečnost silničního provozu, čtyřicetitunové soupravy pak samozřejmě nevyjímaje. Jeden příklad z praxe. Představte si, že sedíte za volantem plně naloženého těžkého nákladního auta, je hustá mlha a viditelnost začíná klesat, až je takřka nulová. Najednou vidíte jiného kolegu, jak zastavil těsně před vámi. Samozřejmě již nemáte šanci jakkoli reagovat...

Popisovaný systém však bude umět varovat řidiče v dostatečném předstihu o řadě stojících vozidel, informace mu zprostředkuje displej přímo v kabině. Ten pak může snížit rychlost soupravy tak, aby předešel jakékoli nebezpečné situaci. Navíc z jednoho vozu automaticky přejde tato informace na další jedoucí za ním. Scénář, který není z oblasti science fiction, ale pravděpodobně již brzy se stane realitou. Výzkum je veden v rámci celoevropského projektu Safespot, který se věnuje právě vzájemné komunikaci osobních a nákladních automobilů mezi sebou. Jeho součástí je také vybudování patřičné infrastruktury, respektive návaznost na již používanou.

Alarmující čísla

Mezi lety 1970 a 2000 vzrostl provoz na evropských silnicích trojnásobně. Každý rok na nich umírá 40.000 lidí a dalších 1,7 milionu (!) je lehce či těžce zraněno. Kromě lidských tragédií a s nimi spojeného utrpení je tu i finanční stránka věci – škody jsou každým rokem vyčísleny na opravdu obrovskou sumu 160 miliard eur.

Projekt Safespot, který je částečně financován z prostředků EU, byl zahájen v roce 2006, dnes na něm participuje 51 účastníků z dvanácti evropských zemí. Jsou do něj zapojeni jak mnozí z velkých evropských výrobců motorových vozidel, stejně jako jejich dodavatelé, ale také například vysoké školy a organizace správy komunikací. Výzkum je prováděn v šesti testovacích střediscích v různých částech Evropy, v německém Dortmundu se pak zkouší praktické využití v městských podmínkách.

V2V

Mnohé nákladní vozy na starém kontinentu jsou již dnes vybaveny satelitní navigací GPS (Global Positioning System), nebo kamerami pro kontrolu vybočování z jízdního pruhu. Naváže na ně V2V (Vehicle-to-Vehicle), tak je totiž systém komunikace vozidel mezi sebou nazýván. Doplní jej ještě V2i – Vehicle-to-Infrastructure), auta tak budou dostávat informace nejen od svých jedoucích kolegů na silnicích a dálnicích, ale i od k tomu účelu vybudovaných pevných bodů. Samozřejmě, tento podpůrný systém by měl razantně zvýšit aktivní bezpečnost. Tím se otevírá prostor pro zcela novou generaci řešení prevence proti dopravním nehodám, říká Carl Johan Almqvist.

V rámci projektu se zkouší několik druhů aplikací – systémy ve vozidlech monitorují bezpečnost na přechodech, varují před blížící se čelní srážkou, špatnými silničními podmínky a upozorňují na přítomnost cyklisty či chodce. Infrastruktura pak zahrnuje varování při omezení rychlosti, informace o nehodách, ke kterým již došlo a dbá na vytvoření dostatečného prostoru vozům záchranné služby, které k těmto nehodám jedou. K řidiči se veškeré informace dostanou prostřednictvím displeje nebo díky výstražným zvukovým a světelným signálům přímo uvnitř v kabině, mohou ale být také přenášeny prostřednictvím blikajících světel na dopravním značení či silnici.

Lokalizace a komunikace

Základem komunikačního systému jsou tři druhy technologií – ACL (Accurate Co-operative Localisation), LDM (Local Dynamic Map) a AHCN (Ad-Hoc Communication Networking). Cílem je určit polohu vozidel s přesností na méně než jeden metr, říká Johan Fjellström, projektový manažer pro Safespot v rámci společnosti Volvo Trucks.

Za účelem dosažení požadovaného stupně přesnosti jsou použita GPS data spolu s informacemi ze senzorů na vozidle, LDM pak dodává umístění různých pevných bodů v krajině. Je vlastně centrální databází a jakýmsi srdcem celého systému. Sbírá informace z digitálních map a vrství je spolu s těmi, které získá od jiných vozidel a z infrastruktury.

Řidič musí dostat předběžné oznámení a relevantní informace o tom, co se děje na silnici, co nejdříve, a to na základě údajů o poloze a rychlosti ostatních vozidel, o stavu vozovky a případných překážkách. K tomu, aby vše bez problém fungovalo, je nutné mít k dispozici spolehlivé a rychlé komunikační rozhraní v rámci lokální sítě. Safespot používá standard pro Car2Car - protokol IEEE 802.11p a frekvenci 5,9 GHz, vysvětluje Johan Fjellström.

Zřejmě v příští dekádě

Technická řešení projektu Safespot jsou stále ve stadiu výzkumu a ještě předtím, než vše dospěje v roce 2010 k závěru, musí být provedena spousta analýz. V současné době však pochopitelně není znám termín, kdy se zmíněné systémy začnou sériově montovat do vozidel. Vše je tedy ještě jen hudbou budoucnosti, byť zcela jistě nepříliš vzdálené.

Johan Fjellström dospěl k následujícímu závěru: Je nezbytné dosáhnout takového množství instalací ve vozidlech, aby byl celý projekt efektivní. Zákazníci, kteří se pro tento systém rozhodnou, by jej tak měli začít okamžitě využívat. Koncept kooperativního systému vypadá velmi slibně a nabízí řadu významných výhod. Největší z nich je ta, že řidič může obdržet informace mnohem dříve, a to hlavě ty, které nemá zatím v dosahu svých přirozených smyslů, zejména zraku. Tak bude rychleji vědět, co se děje i v ostatních vozidlech daleko vpředu a může se bezpečně připravit na případné problémy. To by bez spolupráce jednotlivých modulů celého zařízení bylo nemožné. A co víc – široká škála bezpečnostních aplikací je obsažena v jednom balíčku. Jinak by totiž vyžadovala velké množství senzorů klasického typu, jakým je například radar.