Plug-in hybridy jsou podvod, hřímají zelení lobbisté. Vina však leží na řidičích
Automobilky v odpovědi na tlak lobbyistických organizací vyvinuly produkt, který dokáže fungovat téměř bez lokálních emisí. Nyní je ty samé organizace viní z toho, že jejich zákazníci ten produkt nepoužívají tak, jak bylo zamýšleno.
Plug-in hybridy, tedy vozy kombinující spalovací motor s trakčním akumulátorem o důstojné kapacitě s možností externího dobíjení, jsou kombinací obou světů bez vzájemných nevýhod. Můžete jezdit na elektřinu po městě, bezemisně, bez zatěžování spalovacího motoru provozem, který pro něj není vhodný, ale zároveň na delších trasách můžete místo nabíjení trvajícího desítky minut mnohem rychleji dotankovat benzin či naftu a pokračovat dalších několik set kilometrů.
Tento typ aut má samozřejmě i své nevýhody, mezi které patří velká náročnost vší té techniky na prostor či vysoká hmotnost oproti srovnatelnému tzv. full hybridu bez možnosti externího dobíjení. A vypadá to, že jednou z nevýhod jsou svým způsobem také řidiči těchto aut.
Podle lobbyistické organizace Transport & Environment (T&E), která mimo jiné stojí za zákazem prodeje nových konvenčních aut v EU od r. 2035 a za stále se zpřísňujícími limity emisí CO2, totiž lidé své plug-in hybridy nenabíjejí. Výsledkem je, že jejich spotřeba benzinu či nafty v reálném světě neodpovídá katalogu ani zhruba, natož přesně.
Průměrné emise plug-in hybridů na kilometr jízdy mají dle WLTP být 38,1 gramu v roce 2021, 33,4 g v roce 2022 a 28,3 g v roce 2023. Realita je ovšem zásadně odlišná – hodnoty jsou 133,7, resp. 137,3 a 138,6 gramu na kilometr. V posledním případě to je téměř pětkrát víc, než udávají hodnoty dle WLTP.
Tato čísla jsou průměry dat získaných z 800 tisíc aut jezdících po evropských silnicích ve zmíněných letech. Vypadají tak, jak vypadají kvůli tzv. faktoru využití elektrického a spalovacího pohonu. Původně se počítalo s tím, že řidiči plug-in hybridů budou jezdit z 84 % na elektřinu, kdežto ve skutečnosti je to jen 27 %.
Organizace novinám The Guardian řekla, že kdyby auta dosahovala svých normovaných emisí (a tedy spotřeby paliva), rodiny by ušetřily v průměru 500 eur (cca 12 tisíc korun) ročně na palivu. Pokračovala, že se tak automobilky vyhnuly pokutám (sic!) ve výši přes 5 miliard eur (121,6 miliardy korun).
„Odvážná tvrzení, která výrobci rádi činí o svých plug-in hybridech, jsou daleko od pravdy,“ uvedl Colin Walker, dopravní analytik organizace Energy and Climate Intelligence Unit. „Spotřebitelé jsou klamáni, aby věřili, že koupí plug-in hybridu pomáhají životnímu prostředí a šetří peníze. Ve skutečnosti jsou plug-in hybridy (…) jen o málo lepší než běžné benzinové a naftové vozy,“ dodal.
Takže si to shrňme. Ekologické organizace si vydupou drastické snižování spotřeby paliva na úkor všeho ostatního včetně spolehlivosti, automobilky nabídnou produkt, s nímž se opravdu dá jezdit téměř za 0 l/100 km, ale když řidiči ten produkt nepoužívají tak, jak byl navržen, jsou to najednou automobilky, které „klamou spotřebitele“ a „vyhýbají se pokutám“.
Připomeňme ideální princip fungování plug-in hybridu. Přes týden jezdíte po městě kratší trasy a někdy při tom nabíjíte baterii podle toho, kdy to je pohodlné – přes noc doma, přes den v práci či třeba při nákupech. A potom o víkendu třeba jedete někam dál, na což baterie nestačí, tak naskočí spalovací motor.
Vyžaduje to trochu práce s připojováním vozu do zásuvky, ale to, upřímně, zas tak strašné příkoří není, ani když se vůz umí nabíjet jen střídavým proudem, a tak je třeba vytáhnout z kufru kabel, nemáte-li wallbox kabelem přímo vybavený. Kolik dní se nevydáte na delší cestu, tolik dní lze jezdit se spotřebou 0 l/100 km, tedy s emisemi 0 g CO2/km.
Co se však zcela očividně děje, a EU to ví už dlouho, je, že si lidé koupí plug-in hybrid a pak ho nenabíjí, jezdí s ním jako s běžným hybridem. V takovém případě je samozřejmě spotřeba někde úplně jinde – od okolí 1,2 l/100 km, hodnoty uvedené v katalogu, třeba u šesti či klidně i deseti litrů na sto, jde-li o něco typu Volkswagenu Touareg R.
Na tomhle však nemají automobilky vůbec žádný podíl viny. Nabídly produkt, který opravdu může jezdit s velmi nízkými emisemi. Že ho zákazníci používají jinak – tak, jak sami uznají za vhodné – už je něco zcela jiného. Těžko to zákazníkům zakazovat; můžeme s tím nesouhlasit či jim to mít za zlé, ale to je tak všechno, cokoliv jiného by bylo zásahem do vlastnických práv.
Podezřelá jsou i čísla
Vraťme se ještě k těm 500 eurům ročně zaplaceným navíc. Z loňské analýzy společnosti CarVertical vyplývá, že v průměru v EU najedou auta necelých 22 tisíc km ročně. Má-li vůz průměrnou spotřebu benzinu dle WLTP 1,21 l/100 km, což odpovídá emisím 28,3 g CO2/km uvedeným organizací T&E, znamená to ročně náklady na palivo 10.035 Kč, budeme-li uvažovat evropský průměr ceny benzinu 1,55 eur (37,70 Kč) za litr.
Jsou-li reálné emise 138,6 g/km, odpovídá to spotřebě 5,93 l/100 km, a tedy 49.183 korunám za benzin za rok při stejné ceně benzinu. Rozdíl je 39.148 Kč, tedy cca 1.610 eur. Kde u T&E přišli na 500 eur, je otázkou. Předpokládám, že tam je započítána cena dobité elektřiny, ovšem cena elektřiny se zásadně liší v závislosti na tom, zda nabíjíte doma z nízkého tarifu či solárů, anebo na veřejných nabíjecích stanicích.
Jak se vůbec ta organizace dostala k datům o spotřebě tolika aut? To všechna testovala? Nikoliv – na vině je tzv. OBFCM, On-Board Fuel Consumption Monitoring, tedy palubní sledování reálné spotřeby paliva, kterým je vybaveno každé nové auto od ledna 2021. Když ho v roce 2020 EU zaváděla, ještě pořádně nevěděla, k čemu budou získaná data sloužit, ovšem v rámci tehdejšího statu quo jsme se domnívali, že to nebude nic dobrého pro řidiče ani automobilky.
Co se nyní může stát? Vzhledem k tomu, jak velký vliv má T&E na evropskou legislativu, nedivil bych se nápadu, aby plug-in hybridy periodicky vynucovaly nabíjení baterie ze sítě. Druhá možnost prostě je, že se emise plug-in hybridů budou měřit s nabitými i vybitými bateriemi (u některých aut je spotřeba s vybitou baterií již uváděna) a následně se pro výpočet flotilových emisí použije nějaké číslo se zohledněním již zmíněného faktoru využití elektrického a spalovacího pohonu.
Plug-in hybridy by tedy pro automobilky přestaly být po stránce flotilových emisí CO2 tak výhodné, což by ještě zvýšilo tlak na odstraňování spalovacích aut z nabídky a jejich nahrazování elektromobily. Následovat bude růst cen aut a nevyhnutelné zvyšování průměrného stáří vozového parku, protože čím dál méně lidí si bude moci dovolit nové auto. Jsem zvědav, kdo přijde jako první s brekem, že lidé jezdí čím dál staršími vraky, a bude složitě hledat důvod všude, jen ne tam, kde skutečně je.
Zdroj: Autorský text s využitím informací od The Guardian | foto: Auto.cz, Nissan, Alfa Romeo
