TEST VW Multivan T7 2.0 TSI Style – Nač ten hejt?

Design, interiér

Pokud v současné dodávkové hierarchii užitkového odvětví Volkswagenu máte trochu chaos, dovolte mi malou rekapitulaci. Ryze užitkový Transporter v nabídce doprovázelo osobní a lépe vybavené Caravelle, roli velkého luxusního osobáku pak zastupoval Multivan, jenž disponoval i obytným provedením California. Zatím poslední verze všech těchto variant se označovala přídomkem T6.1. Jak si možná vzpomínáte, proti standardní šestce nešlo o novou generaci, ale důkladný facelift, jenž přinesl celou řadu novinek.

Jenže roky zavedené pořádky se mění. Zcela nový Multivan s interním označením T7 se s užitkovými sourozenci loučí, od teď pokračuje jako samostatný model postavený na platformě MQB (VW Golf a spol.) a spíše než dodávku připomíná přifouknuté MPV. Aby ne, když je jeho ambicí nahradit i dosluhující Volkswagen Sharan. To nesou fandové kultovního „téčka“ s nelibostí. Dobrá zpráva pro ně - šest-jedničky zůstávají ještě nějaký čas ve výrobě (včetně Multivanu s dieselem a pohonem všech kol, který novinka zatím nenabízí). Ale pozor, nebude tomu tak navěky. V kuloárech už se poctivě vyšívají nové generace pracovních dodávek vyvíjené společně s Fordem.

Velké změny

Po letech drobných korekcí přichází Multivan se zcela novým kabátkem. Že není úplně neznámý? Pravda, design rozvíjí styl menšího Volkswagenu Caddy. Patrné je to zejména na přídi, i větší novinka totiž dostává nárazník s vnitřními lakovanými částmi v barvě karoserie bez tradiční masky chladiče. Namísto ní najdeme diodový svítící pásek, který po stranách doplňují Matrix LED světlomety. Zkoušená a nejvyšší výbava Style obouvá standardně osmnáctky, šik je rovněž dvoubarevné provedení karoserie a střešní spoiler vzadu pomáhající zlepšit aerodynamiku. Hodnota cx 0,30 je na poměry dodávek výtečná.

Ještě než se do výbavy ponoříme hlouběji, pojďme mrknout na rozměry. Multivan bude nadále k dispozici ve dvou délkách, přičemž obě spojuje rozvor 3124 milimetrů (o 123 mm víc než krátký předchůdce, o 276 mm méně než delší). Rozdíl délek T7 je dán o 200 milimetrů protaženým zadním převisem. Na fotografiích vidíte krátké provedení, které má na délku 4973 mm (+69 mm). Méně jako dodávka vypadá hlavně díky dalším modifikacím – je totiž o 47 mm nižší a 37 mm širší. Než se začnete děsit, že v o tolik sníženém autě přeci nemůže být dostatek místa, vzpomeňte si na platformu MQB. Ta totiž dovoluje usadit podlahu vozu podstatně níže, takže změna výšky nemá zásadní dopad na vnitřní prostor mezi sedákem a stropnicí.

Volkswagen Multivan T7 2.0 TSI

Vlastní pravidla

Kdo chce auto obdobné velikosti s benzinovým dvoulitrem, který trůní pod kapotou zkoušeného exempláře, nemá jinou možnost. To si ve Volkswagenu evidentně uvědomovali i při cenotvorbě. Základní verze s tímto motorem přijde na 1.329.932 Kč, zkoušené provedení Style už stojí 1.641.533 Kč. Že je to dost peněz? Pak vězte, že kousek z galerie vyjde na 2.114.072 Kč. Jak se dá utopit bezmála půlmilion v příplatcích? Stačí investovat do dvoubarevného laku karoserie (+74.894 Kč), nezávislého topení (+37.284 Kč), adaptivních tlumičů (+34.058 Kč), head-up displeje (+31.266 Kč), předních sedadel AGR (+40.502 Kč) či prémiového audia Harman Kardon (+34.616 Kč). A tak dále, a tak dále…

Výsledkem je rodinné auto pro sedm cestujících vybavené tak, že připomíná cokoliv, ale rozhodně ne zosobněnou dodávku. Právě platforma Golfu umožňuje tolik výbavových prvků, které doposud mohl Multivan svým osobním sourozencům jen tiše závidět. A celkově je soužití s ním velmi příjemné. Boční pojezdy jsou ovládané elektricky, stejně jako víko pátých dveří. Ve všech třech případech funguje mávnutí nohou pod nárazníkem. Pokud vám toto řešení nevyhovuje, stačí zmáčknout příslušné tlačítko na klíčku, samotnou kliku dveří, případně čudlík v interiéru.

Multivan má uvnitř kolejnicový systém, ve kterém jsou usazeny dvě prostřední a tři zadní sedačky. Všechny lze z auta jednoduše vyjmout a přeskládat dle vlastní libosti. Jak jsem vám ukázal ve včerejším videu, úplně v pohodě to zvládne jeden dospělý. Všechna zadní křesla vyjma prostředního ve třetí řadě mohou být vyhřívaná, napájejí se přes kolejnice. Za příplatek 17.244 Kč vám VW přihodí ještě multifunkční konzolu. Mně sloužila jako držák na nápoje vpředu, lze ji však posunout do prostřední řady, případně zcela vzad, kde po zastavení vozu plní funkci stolku a dalších úložných prostor. Další dva stojánky na nápoje se ukrývají pod přístrojovou deskou uprostřed, místo na velkou lahev je jedině ve velké kapse dveří.

Volkswagen Multivan T7 2.0 TSI

Máte-li zadní lavici posunutou zcela vzad, mnoho místa už vám v zavazadlovém prostoru nezbývá. Slibovaných 469 litrů sice na papíře vypadá slibně, jde však o hodnotu počítanou až ke stropu. Od hrany kufru k zadnímu opěradlu je to jen devětačtyřicet centimetrů. Malé plato uprostřed doporučuji vyndat, protože unese maximálně dvacet kilogramů. Po vyjmutí zadní řady vznikne ložná plocha 1,5 metru, a když zmizí i ta prostřední, měří prostor 2,3 metru.

S výškou 178 cm jsem si nastavil ideální řidičskou pozici a sám za sebou jsem měl ve všech třech řadách ještě dostatek místa před koleny i nad hlavou. Jen prostřední sedadlo je nepatrně užší. Ještě jednou se sluší vyzdvihnout variabilitu kabiny, která vám dovoluje uzpůsobit sezení vlastním potřebám. Když třeba prostřední sedadlo nepotřebujete, stačí jeho opěradlo sklopit a vznikne vám stoleček s držáky na nápoje. O úložné prostory napříč kabinou není nouze, třeba pod každým opěradlem najdeme vzadu praktický šuplík.

Multivan v digivěku

Ještě se na chvilku vrátím k řidičské pozici. Po dlouhé době je Multivan T7 auto takové velikosti, ve kterém za volantem nemám pocit, že sedím na pařezu. Poměr mezi sedákem a volantem si lze nastavit podobně jako v osobáku a díky ergonomickým sedadlům – byť ne úplně levným – se skvěle cestuje i na dlouhých cestách. Volant nedostává dotykové plochy, ale zůstává věrný klasickým tlačítkům, u kterých nehrozí, že byste je zmáčkli nedopatřením. Má úzký věnec a moc hezky padne do ruky.

Pochvalu si zaslouží i použité materiály. Ano, pořád jsou to tvrdší plasty, ale poskládané tak, že navozují líbivý dojem. Jen mrkněte na dřevěný dekor přístrojové desky či dvoubarevné výplně dveří. Naživo je multivan útulnější, než byste možná čekali. A samozřejmě digitálnější. Pro řidiče, kteří se už svezli v novém Golfu či jiných moderních volkswagenech, nebude pracoviště řidiče zas až takovým překvapením. Digitální budíky mají několik režimů zobrazení a můžete si je přeskládat dle vlastní libosti včetně velké navigace přes celou obrazovku. Co už překvapením je, je možnost head-up displeje. Ten promítá informace přímo na čelní sklo, je od vás dále než v osobáku a na mě osobně tak působí méně rušivě.

Volkswagen Multivan T7 2.0 TSI

Multimediální prostředí je samostatnou kapitolou. Opět věrná kopie Golfu se všemi klady i zápory. Moderní a přehledné prostředí, možnost bezdrátového Apple CarPlay a po zahřátí vcelku svižný chod. Za studena se ale infotainmentu nechce a samotné naběhnutí trvá minimálně několik sekund. To je problém zejména kvůli tomu, že i zde se ťukáním na displej ovládá vše od asistenčních systémů až po nastavování teploty či výhřev sedaček. Ano, můžete využít dotykovou lištu pod displejem – mimochodem stále nepodsvícenou, takže v noci je k ničemu – ale ani ta nefunguje vždy stoprocentně. Tu a tam mají navíc multimédia, která jsou na trhu již několik let, tendence zamrznout nebo přestat hrát hudbu. Kdy tyhle trable skončí…

Motor, jízdní vlastnosti

Ideál, který něco stojí

Že se diesel stává sprostým slovem už pocítila i motorová paleta Multivanu. Ten nyní nabízí tři různé motorizace, ale ani jedna nespaluje naftu. Nezanevřelo se na ni zcela, agregát 2.0 TDI (110 kW) nabídku rozšíří už brzy, se silnější variantou se však minimálně v tuto chvíli nepočítá. Základem je patnáctistovka TSI o výkonu 100 kW, pro náročnější je připraveno 2.0 TSI (150 kW) a fandové elektrifikace mohou zvolit plug-in hybrid kombinující čtrnáctistovku s elektromotorem o systémovém výkonu 160 kW. Manuál byste poptávali marně, všechny motorizace spolupracují se samočinným DSG. Ryze spalovací motory disponují sedmi stupni, plug-in hybrid šesti. Čtyřkolka se má v nabídce objevit s odstupem.

My jsme si k prvnímu testu přizvali silnější benzin. Přeplňovaný přímovstřikový čtyřválec s objemem 2,0 litru disponuje 150 kW v rozmezí 5000 až 6500 ot/min a 320 newtonmetry točivého momentu, které jsou k dispozici v 1600 otáčkách. Na stovce je auto za 9,4 sekundy a pokračovat umí na maximální rychlost 200 km/h. Motor to rozhodně není neznámý, vždyť jde o zástupce rodiny EA888 Evo4, kterého Volkswagen používá ve svých ostrých „erkových“ modelech. V nižších zátěžích využívá motor Budackova cyklu, kdy se sací ventily uzavírají dříve, než píst dosáhne dolní úvrati, a tím zvládá být úspornější.

Volkswagen Multivan T7 2.0 TSI

Když potom korzujete okreskami devadesátkou, dokážete se i s dvoutunovým multivanem dostat na spotřebu kolem sedmi litrů. Spíše počítejte lehce nad, nadšenci do ekonomické jízdy dost možná na začátku zavadí i o šestku. Já jsem nejezdil jen po okreskách, ale i ve městě a na dálnici, kde už si dvoulitr řekne o víc. Ucpané město vás postraší odběrem 15 l/100 km, v menším městském provozu pak apetit padá ke dvanácti litrům. Na dálnici je to o něco lepší, při povolené stotřicítce točí motor lehce nad dvěma tisíci a říká si v průměru o deset litrů. Ještěže je k dispozici na dnešní poměry relativně velká 60litrová nádrž.

Samotný motor je výtečným společníkem. Má dostatek síly, velmi slušný zátah a nebojí se zrychlovat ani v dálničním tempu. Navíc je velmi dobře odhlučněný a ani ve vyšších otáčkách posádku nikterak neruší. Sedmistupňová dvouspojka zběsile nepodřazuje, ale řadí logicky a navíc hladce. V průběhu testovacího týdne jsem si nevšiml žádného pověstného škubání. V nové generaci se už automat po vzoru osobáků ovládá elektronicky malým voličem, nikoliv velkou pákou. „Déčko“ tak můžete bez obav zařadit ve chvíli, kdy auto v malé rychlosti třeba ještě couvá.

Skvělé pohodlí

Jak už jsem avizoval, základ představuje modulární platforma MQB, jež je tady složena ze vzpěr McPherson vpředu a nezávislého zavěšení s úhlovou kyvadlovou nápravou vzadu. Rozsáhlé využití hliníku uspořilo jen na podvozku asi pětačtyřicet kilogramů. Sluší se však dodat i ostatní aspekty testovaného kousku – obouvané osmnáctky a především příplatkový podvozek DCC s adaptivními tlumiči.

V takové konfiguraci je komfort rodinného vanu obrovským překvapením. Dávno pryč jsou doby, kdy i luxusnější provedení předchůdců na nerovnostech poskakovalo a posádku vzadu jízdou na nekvalitním podkladu vyloženě iritovalo. Tady se všech sedm cestujících cítí jako v bavlnce. Podvozek je většinou plavný a komfortní, největší problém dělají adaptivním tlumičům jen opravdu velké výmoly, zejména pak v nízkých rychlostech, třeba když po nekvalitní cestě dojíždíte poslední stovky metrů ke své chatičce. Záměrně jsem akcentoval příplatkový podvozek DCC, neb jsem se coby spolujezdec krátce svezl i ve druhém multivanu s patnáctistovkou a klasickými pružinami. A ten mi už po pár kilometrech přišel o dost méně komfortní a na nerovnostech všeho druhu nervóznější. Více vám ale ve svém testu poví za pár dní kolega Ondra Mára.

Volkswagen Multivan T7 2.0 TSI

Pochvalu si „můj“ Multivan zaslouží i za celkový jízdní projev. Jasně, není to auto, které byste si kupovali kvůli řidičskému požitku, přesto jsem se za jeho volant vracel rád. Elektromechanické řízení je strmější, o dost více podobné klasickým osobákům. V zatáčkách sice cítíte všechno tu hmotnost i vyšší stavbu karoserie, která je k drobným náklonům předurčena, zároveň je však vůz i při svižnějším tempu jistý a krásně drží zvolenou stopu. Nedotáčivosti si všimnete až při opravdu vysokých rychlostech, s nimiž se ale v takovémto rodinném přepravníku stejně moc nepočítá. Skokem se ještě vrátím na dálnici. Aerodynamický svist kolem velké čelní plochy je při 130 km/h ještě snesitelný, v rychlostech známých z autobahnu už umí být otravnější.

Závěr

Závěr

Nová generace Volkswagenu Multivan T7 je zcela jiná. Ano, už to není další varianta ikonického „téčka“, ale samostatný model na platformě Golfu mnohem více podobný osobákům, konkrétně kategorii MPV. Upřímně mě nenapadá moc racionálních důvodů, proč by mi tato obměna zrovna u osobní verze měla vadit. Multivan se hezky řídí, jezdí komfortně a se zkoušeným dvoulitrem mu nechybí ani dynamika. Když ji požadujete, musíte počítat s vyšším apetitem, jinak ale benziňák zvládne jezdit i za sympatické hodnoty daleko pod desetilitrovou hranicí.

Navenek sice auto působí kompaktněji, uvnitř však nabídne shodný prostor s předchůdcem. Místa je dostatek v obou řadách, potěší variabilita kabiny i použité materiály a dekory. Po letech strastí už by si finální odladění zasloužil multimediální systém, což je ale apel na celý koncern. Infotainment pořád nefunguje zcela hladce a nepodsvícená lišta pro ovládání hlasitosti? Jeden neví, jestli se smát, žasnout, nebo brečet. Multivanu T7 můžeme vyčítat absenci silného dieselu, aktuální nemožnost čtyřkolky či nemalou pořizovací cenu. Ale přezbrojení na „osobácké“ základy? To opravdu ne.

Plusy

• Atraktivní vzhled
• Dynamický motor a sladění s automatem
• Spotřeba na okreskách
• Prostorný a variabilní interiér
• Jízdní vlastnosti na adaptivním podvozku
• Příjemné řízení

Minusy

• Absence silného dieselu a zatím i 4x4
• Spotřeba ve městě a na dálnici
• Nedoladěná multimédia
• Pořizovací náklady