TEST VW Passat 2.0 TDI (103 kW) – Boj o etalon

Firemní vozové parky čeká etapa závisti. Než si všichni ředitelé obmění auta, budou všichni závidět tomu prvnímu, který nový Passat dostal. Svezli jsme se a moc nepřeháníme.

Za dvaatřicet let toho Volkswagen Passat stihl poměrně dost. Z původní nižší střední třídy povyrostl do třídy střední a každá generace znamená další nárůst rozměrů. V první třetině života pomohl do své kategorie prosadit turbodiesely a základní motorizace pod 40 kW je již také minulostí… Vzhledem k vyváženosti ceny, výkonu a komfortu byl také většinu času brán za vzor pro svou kategorii a firemní vozové parky se Passaty jen hemží. Otázka je jasná – udrží nová generace vozu získané pozice?

Černý lak a nápadně chromovaná maska chladiče kombinovaná se světlomety zakousnutými do nárazníku odkazují na luxus vskutku nesmlouvavě a připomínají zepředu americké limuzíny. Dominantní logo ale odkazuje zpět do Evropy a jediným překvapujícím detailem jsou miniaturní a v dolní části nárazníku utopené přední směrovky. Pohled z profilu je o trochu rozporuplnější – spodní linie oken i lišta v dolní části dveří stoupající směrem k zádi přispívají k pocitu dynamiky, nadprůměrně dlouhý „kufr“ ale auto opticky zatěžuje. Záď může být vykládána také dvojím způsobem – designem odkazuje k Phaetonu, podélně protažené sdružené svítilny zasahující do víka kufru ale auto opticky zužují. Celek působí velmi vyváženě, perfekcionistům se lze zavděčit koly o větším průměru – standardní šestnáctipalcová se mohou vzhledem k hmotě nad nimi zdát malá.

Interiér bude zjevně jednou z hlavních konkurenčních výhod vozu – pohodlí a perfektní zpracování doplňuje i skokové zlepšení designu. Dominantním prvkem je skloněný středový panel s přehledně uspořádanými ovladači a přístrojová deska se samostatně zapuštěnými kruhovými ukazateli. Vládne tu hliník a kvalitní plasty a každým pohledem lze v interiéru nalézt drobná překvapení: například „rýha“ odlehčující opticky prostor pod čelním sklem, je protažená až ke dveřím a pokračuje šikmou linií v jejich čalounění. Dveřní madlo s tradiční sadou ovladačů oken sice připomíná předchůdce, zmizel ale pocit, že stejný prvek lze nalézt v 80% vozů koncernu – a totéž platí i o dříve proslulých páčkách pod volantem. Otvor vpravo od volantu pojme čipový klíč, jehož postupné zasouvání nahradilo jinak tradiční otáčení - závěrečným stiskem lze nastartovat a opětovným stiskem klíč vysunout a vypnout motor – jednoduché. Vlevo od volantu lze nalézt tlačítko elektrohydraulické parkovací brzdy, která funguje bezchybně. Vyzkoušeli jsme i nouzové brzdění z 50 km/h a účinek se přesně podle deklarace výrobce přenášel na všechna kola – zastavili jsme sice o pár metrů dál než s provozními brzdami, ale o výrazný kus blíž než s klasickou „parkovačkou“.

Sedadla poskočila kvalitou i bočním vedením o velký kus a v kombinaci s nadprůměrnou šířkou a délkou prostoru pro cestující poskytují cestujícím komfort na špici střední třídy. Oproti např. Audi A4 je výrazně více místa především pro kolena cestujících vzadu, naopak případný pátý pasažér bude spokojen pouze při převozu na krátké vzdálenosti. Pokračující kouzla s uložením motoru (nyní je znovu napříč) umožnily zúžení středové konzoly a kolena vpředu sedících tak mají o něco větší možnost rozletu. Ve výplni řidičových dveří najdeme otvor pro uložení skládacího deštníku.

Mohutná záď se po vzoru Seatů odklápí zatlačením na kruhové logo a první překvapení se ukrývá hned v kinematice otevírání. Místo očekávatelného paralelogramu zvedá víko zavazadelníku jen dvojice ohnutých trubek, které jsou ale způsobně ukryty v bocích kufru a prostor pro zavazadla nezmenšují. Základní objem 485 litrů není špatný, zvláště ve spojení s plnohodnotným rezervním kolem, na špici třídy ale nedosahuje.

Dvoulitrový přeplňovaný vznětový čtyřválec o výkonu 103 kW jsme testovali například již ve Škodě Octavia, Audi A3, Audi A4 nebo Seatu Toledo. Univerzální agregát s kroutícím momentem 320 Nm poskytuje i Passatu velmi dobré dynamické vlastnosti, jejichž jedinou stinnou stránkou je vcelku výrazný bručivý zvuk, daný použitím technologie čerpadlo-tryska. Přesto je odhlučnění o mnoho lepší než u minulé generace Passatu. Nesporným pozitivem motoru je ovšem příznivá spotřeba (průměr za celý test 6,6 l/100km, ve městě pak 7,9 l/100 km a skvělý soulad se šestistupňovou manuální převodovkou.

Jízda s Passatem představuje oproti předchozí verzi rozdíl vskutku generační. Auto působí na řidiče ovladatelněji a nechá si mnohem více líbit. Nedotáčivost se projevuje až při úporné snaze o její dosažení – ponory přídě i boční náklony sice zůstaly, ale auto se zadní víceprvkovou nápravou se drží stopy o poznání pevněji než předchůdce. Na dálnici i ve vysokých rychlostech je vůz dostatečně stabilní a řízení poskytuje řidiči dostatek zpětné vazby. V zatáčkovitých úsecích jsme si naopak užívali agility podvozku, srovnatelné se špičkovým Fordem Mondeo. Účinek brzd je dostatečný a neslábne ani při opakovaném použití, v námi testovaném exempláři měl jejich účinek ale o trochu razantnější nástup, než bychom od sedanu čekali. Relativní slabinou je výhled z vozu – silné přední sloupky bychom díky bezpečnostnímu přínosu odpustili, ale vcelku malá zpětná zrcátka a hlavně téměř nulový výhled za auto byly méně příjemné stránky jízdy s Passatem. Ale i tady je vše relativní. Výhled dozadu alespoň částečně zachraňuje příplatkový parkovací asistent, který v kombinaci s nadstandardním rejdem umožňuje pohodlné manévrování i na malém prostoru.

Passat se opět ubytoval v blízkosti špičky segmentu a radost z něj budou mít především manažeři firemních vozových parků – při nesporném nárůstu kvality stojí téměř stejně jako předchozí generace.

Základní cena vozu: 649.900,- (1.6/75 kW, Trendline)

Základní cena vozu s testovanou motorizací: 796.600,- (2.0 TDI, Trendline)

Základní cena testovaného vozu: 920.200,- (2.0 TDI, Highline)

Cena testovaného vozu vč. příplatků: 974.300,-