Výběr žárovek - Dostatek světla

Jízda v noci má nesporné výhody zejména pro toho, komu bdění nepůsobí velké potíže. Zejména řidiči vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny a tachografem potřebují během omezené doby ujet co největší vzdálenost. Výborná viditelnost však tvoří nezbytný předpoklad pohodového a co nejméně namáhavého řízení.

Lidé před nákupem žárovek málo dbají na sehnání kompletních informací o dostupných produktech, jak to bývá například u pneumatik. Pokud jde o kvalitu a výkon mezi prodávanými typy žárovek, nalezneme zde významné rozdíly. Výkon automobilových světlometů na evropském trhu je podle schvalovacího předpisu ECE-R37 regulován Evropskou hospodářskou komisí (ECE) se sídlem v Ženevě. Vedle schvalovacích předpisů a norem existují další kritéria, podle nichž můžeme rozlišovat kvalitní a nekvalitní žárovky.

Špatně vybraná slibuje proti udávané hodnotě vyšší výkon, spotřebovává více energie, než je nutné. Nestačí se zaměřit pouze na příkon žárovky ve wattech, protože uživatelsky je důležitější světelný tok, který součástka vydává, dále kolik ze spotřebovávané energie jde na ztrátové teplo. Nadměrnou teplotou může dokonce docházet k poškození světlometu.

Špatná žárovka také nesměruje paprsek tam, kam je potřeba. Představuje pro řidiče nebezpečí, protože nezajišťuje optimální osvětlení vozovky. Vedle toho dokáže ohrožovat další účastníky silničního provozu oslněním nebo samotné vozidlo v případě nadměrného zahřívání.

I když žárovka vyhovuje předpisu ECE, může se stát, že nesplní svůj hlavní úkol. Podle ECE musí mít např. autožárovka H7 minimální světelný tok 1350 lumenů. Přesto se na trhu setkáváme s žárovkami se světleným tokem nižším než 1000 lumenů. Důvodem je kolísavá kvalita produktů. ECE totiž nesleduje výrobu ani záruku kvality.

Vedle nedostatečného světelného výkonu může světlo z nekvalitních žárovek zároveň spotřebovávat příliš velké množství energie. Vedle zvýšené zátěže pro baterii a alternátor to může vést i k většímu zahřívání celé elektroinstalace. Takto neúčinné žárovky dokážou dokonce světlomet přehřát a způsobit několikatisícové škody.

Současným trendem jsou autožárovky vyzařující světlo barvou podobnou dennímu. Lehce namodralý odstín známe z xenonových výbojek, často se ale používá i u halogenů. Dosahuje se ho úpravou vnějšího povrchu žárovky. Rozdíl v kvalitě je patrný v tloušťce vrstvy povrchové úpravy, která by neměla přespříliš ovlivňovat světelný výkon. Filtrování světla totiž vždy vede k určité ztrátě výkonu světelného zdroje. Charakteristickým rysem kvalitní žárovky je fakt, že i s povrchovou úpravou její světelný výkon zůstává minimálně na předepsaných 1350 lumenech. Žárovky musí zajistit ideální osvětlení silnice. Produkty horší jakosti však mohou šířit světlo i do oblastí, kde z něj řidič nemá žádný užitek. Rozptýlené světlo míří na okraj vozovky, protijedoucí účastníky nebo bezprostřední okolí před autem. Často dojde k oslnění jiných řidičů.

Kvalitní žárovky také šíří určité rozptylové světlo, ale kontrolovaně, například aby byla zvýšena viditelnost dopravních značek na krajnici z větší dálky. Díky své konstrukci a umístění žhavicího vlákna v žárovce mohou jakostní součástky nabídnout delší světelný kužel, který dopadá daleko před vozidlo. Naopak oblasti, jež řidiče primárně nezajímají (např. přímo před autem nebo mimo zorné pole), jsou potlačeny právě pro využití většího množství světla na vzdálenější zóny.