Výše pokut se zatím nemění, Ťokovi se to moc nelíbí. Trojnásobek už příští rok?

Na začátku října začala platit novela zákona o přestupcích, která podle zpráv mnohých médií měla zvýšit pokuty za dopravní přestupky. Ministerstvo dopravy však tyto zprávy uvádí na pravou míru – výše pokut se zatím nemění. Ministr dopravy Dan Ťok ale dal zároveň najevo, že se to v budoucnu může změnit.

Novela zákona o přestupcích, která začala platit 1. října, sice zvyšuje horní hranici blokové pokuty u vybraných přestupků, jedná se ale o jiné přestupky než ty dopravní. Vyšší pokuta občanům hrozí například u přestupků proti občanskému soužití a veřejnému pořádku.

Maximální výše blokové pokuty za dopravní přestupky nadále činí 2.500 korun. Takto vysokou pokutu mohou řidiči zaplatit například za překročení rychlosti o vice než 20 km/h v obci, ohrožení chodce nebo za podobně vážné přestupky. Novela zákona o přestupcích se těch dopravních netýká z toho důvodu, že jejich výši stanovuje zvláštní zákon, konkrétně zákon o provozu na pozemních komunikacích. Jeho znění se ale nijak neměnilo.

Říjnová novela zákona o přestupcích se řidičů přesto dotkne. Úřady totiž budou mít více času na vyřešení přestupku, a to díky nové možnosti přerušení správního řízení. Úřady budou mít nově dva roky na to, aby o přestupku rozhodly (doba se počítá od data spáchání přestupku až po pravomocné rozhodnutí). Dosud musely věc vyřídit během jednoho roku.

Přestože vyšší bloková pokuta zatím řidičům nehrozí, v budoucnu to může být jinak. Ministr dopravy Dan Ťok ustavil pracovní skupinu, která se zabývá možností zvýšit v budoucnu sazby pokut u nejzávažnějších dopravních přestupků. Pokud bude zvýšení pokut schváleno, mohlo by začít platit už v příštím roce.

Sám Ťok už od loňského nástupu do funkce tvrdí, že výše pokut za dopravní přestupky je nízká a měla by narůst. Podle jeho názoru by pokuty měly zdvojnásobit až ztrojnásobit. Ťok však jedním dechem dodává, že zvýšení pokut se má týkat primárně trestů za vážné přestupky, cílem ministerstva podle jeho slov není šikanovat řidiče.

Ministr argumentuje tím, že se výše pokuty vzdálila od stále rostoucí životní úrovně a zvyšujících se platů českých občanů. Zatímco od roku 1995 vzrostla průměrná mzda z 8.307 Kč na 26.287 Kč, výše pokuty za vážné přestupky (např. nedání přednosti) za oněch dvacet let vzrostla z 2.000 na 2.500 korun.

Další Ťokovy plány

Zvýšení pokut není jediný zvažovaný plán ministra Ťoka. Bývalý generální ředitel stavební společnosti Skanska se hodlá zaměřit také na budování dopravních staveb, které hodlá urychlit. Výstavbu nových silnic by mohla zrychlit kratší zimní technologická přestávka, ta je však podmíněna mírnou zimou. U budoucích smluv chce Ťok zajistit, aby práce probíhaly nepřetržitě sedm dní v týdnu. Za rychlejší výstavbu by pak stavební společnosti mohly získat blíže nespecifikovaný bonus, což je má motivovat ke zrychlení prací.

V souvislosti s červencovým tragickým střetem Pendolina s nákladním autem ve Studénce se pak ministr věnuje i bezpečnosti železničních přejezdů. Ťok po nehodě sestavil pracovní skupinu, která měla vytipovat, jaké zabezpečení se pro konkrétní přejezdy nejlépe hodí.

Výsledkem diskuze je Ťokova snaha o zavedení detektorů překážek u přejezdů, které zvládnou odhalit auto uvízlé mezi závorami. Ministr chce také rozšířit kamerové systémy schopné číst značku auta, které přes koleje pojede na červenou.

Vedle nových kamer na přejezdech budou řidiče hlídat i přenosné radary na dálnicích. Ťok nejprve chtěl, aby nové radary byly umístěny na mýtných bránách, nakonec ale od tohoto nápadu ustoupil. Mobilní radary ministr nově plánuje umístit pouze do opravovaných úseků dálnic, čímž chce zvýšit bezpečnost pro pracující dělníky.

Ťok naopak nesouhlasí se zvýšením povoleného rychlostního limitu na dálnicích, podobně jako ostatní odpůrci tohoto nápadu tvrdí, že české dálnice nejsou na vyšší rychlost stavěny. Sto padesátka tak zatím povolena nebude, poslanci smetli návrh ze stolu.

Velkým tématem je i mýto pro nákladní vozidla. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka by rád zpoplatnil i silnice nižších tříd, ministr dopravy je proti. Podle Ťoka by zavedení poplatků pro kamiony na silnicích nižších tříd bylo nákladné, navíc by mohlo výrazně zdražit zboží. Minimálně do roku 2019 tak k zavedení celoplošného mýta nedojde.

V minulých měsících se řešila i podoba výběru mýta, smlouva na současný mikrovlnný systém s firmou Kapsch totiž skončí v příštím roce. Vláda se nakonec dohodla na tom, že stávající systém mýtných bran zůstane zachován do roku 2019. Poté by mohlo dojít ke změně třeba na satelitní výběr mýta.