Vyzkoušeli jsme simulátor pro řidiče kamionu: Neskutečně reálná hra!

Je slunečné letní ráno, když na okraji Le Havru přebíráme pětitunovou zásilku lékařského vybavení. Úkolem je přepravit ji do pařížské společnosti Lisette Logistic. Hlídač areálu s francouzským zápalem klimbá na sedátku, a když kolem něj projede osmiválcová scania, ani nehne brvou. Projíždíme několik kruhových objezdů a odbočujeme na venkovskou silničku. Bujná vegetace, sady, ale také domečky a dokonce zámek. Iluzorní země galského kohouta je snad ještě krásnější a barevnější než realita. Ano, nekřižujeme okresky skutečným kamionem, ale sedíme před monitory v pražských kancelářích společnosti SCS Software. Právě ta už téměř dvě dekády vyvíjí simulátory kamionů. „Když jsme jako studio v roce 1997 začínali, byli jsme tři. Dnes na hře pracuje na každodenní bázi devadesát lidí,“ říká nám ředitel společnosti Pavel Šebor.

Roky vývoje

Výsledkem zdejší práce je třeba Euro Truck Simulator 2 – hra, které se celosvětově prodalo přes 3,5 milionu kusů a již pravidelně hraje přes půl milionu uživatelů. „Poskytujeme pískoviště, kde si lidé realizují své kamioňácké sny. Naším úmyslem bylo vytvořit něco, co by hráč akčních her možná označil jako nudné jezdění po krajině. Naši řidiči to však oceňují. Baví je hodinu jet, sledovat krajinu a u toho třeba po telefonu pokecat s kámošem. Po dovezení nákladu pak dostanou peníze, za které si mohou vylepšit kamion, ale také rozvíjet firmu: koupit další garáž, truck nebo najmout řidiče v cizím městě,“ říká Šebor.

Na monitoru před námi se promítá precizně zpracovaná kabina nákladního vozu. Fungují budíky, na displeji se ukazuje okamžitá spotřeba…

Co vývoji takového prostředí předchází? „Jen výroba jednoho licencovaného modelu tahače může zabrat rok práce jednoho člověka. Začíná se tím, že jedeme třeba do Scanie, vezmeme několik kamer, foťáků i 3D skener a vytvoříme reprezentaci objektu. Na základě tohoto materiálu naši vývojáři zhotoví kousek po kousku finální vzhled. Další výtvarník dělá interiér: páčky i budíky se musí hýbat, mění se podsvícení,“ vysvětluje Pavel Šebor. I ve hře se liší detaily různých stupňů výbavy interiérů, najdete tam i vozy s volantem vpravo, různé nástavby, délky či pohony. „Skutečný truck si také půjčíme a testujeme jej na letišti. Někdy je to kolem Prahy, ale kvůli americkým tahačům jsme samozřejmě letěli za oceán. Při jízdě nahráváme na šest mikrofonů zvuky motoru při různém zatížení. Naši programátoři i zkušený testovací jezdec Irenej Štalmach zjišťují jízdní vlastnosti,“ dodává.

Začínali s atlasem

Dlouhým procesem prochází i vývoj herního světa. Společnost nejprve přišla se simulátorem jízdy po USA, kam se loni opět vrátila s titulem American Truck Simulator. „Když jsme před lety začínali, kromě představy z filmů jsem moc nevěděl, jak vlastně Amerika vypadá. Zašel jsem proto do knihkupectví, koupil atlas a podle něj jsme vytvořili svět. Grafi ka tehdy byla tak primitivní, že to nikdo neřešil. Dnes se zabýváme skladbou keřů, která je jiná v severní Francii než v severní Itálii,“ vysvětluje Šebor. Svět, kterým jedete, je proti realitě dvacetkrát zmenšený. Třeba trasu mezi Prahou a Brnem by skutečný kamion absolvoval za pět hodin, ve hře ji zvládnete za deset minut. „Přesto se snažíme zachovat nějaké typické kusy cesty, které řidič pozná. Jako příklad uvedu letadlo na hradecké dálnici. Byť jde o fantazijní ztvárnění, snažíme se, aby nechybělo něco rozpoznatelného,“

vysvětluje Šebor. Ve firmě pak pracují specialisté, kteří se třeba zabývají jen vývojem a vylepšováním stromů, povrchy vozovek, domy či dopravním značením. „Před lety jsme měli jednu značku Dej přednost v jízdě. Dnes máme unikátní sadu dopravního značení prakticky pro každou zemi. Na závěr pak další tým lidí z těchto surovin – připravených objektů – postaví výsledný svět,“ dodává Pavel Šebor.

Chce to cvik

Eiffelovka na obzoru prozrazuje, že se blížíme do cíle cesty. I provoz na monitorech houstne – je skvělé, že všude okolo jsou francouzská auta. Líbí se nám i fakt, že se šofér musí řídit pravidly silničního provozu. „Je nutné hlídat i povinné přestávky, hladinu paliva či místo, kde můžete zastavit na odpočinek. Řešíme rovněž opotřebení vozidla, které musí jezdit pravidelně do servisu. Snažíme se udělat kompromis zábavnosti a reality. Umožňujeme ale různé režimy věrohodnosti řízení,“ prozrazuje šéf kvality Michal Tureček.

Dáváme blinkr, zapínáme motorovou brzdu a přibližujeme se k logistickému centru, kde budeme vykládat. Když u vjezdu zastavujeme, program se ptá, zdali se chceme jednoduše zbavit nákladu za méně peněz, nebo si vydělat více a zacouvat mezi jiné návěsy. Volíme druhou variantu a po chvilce už se potíme při couvání. Nakonec to ani nebolí a ve virtuální peněžence přibývá několik set eur. Schováme si je na budoucí vylepšení virtuálního trucku. Pokud jste klidné povahy a rádi řídíte i plánujete, je hra extrémně návyková. Vždyť autor článku už v reálném světě šetří na pořádný herní volant a přemýšlí i o řidičáku na skutečný náklaďák. „Nebyli byste první. Nedávno nám přišel z jihovýchodní Asie článek o chlapíkovi, který si díky naší hře udělal řidičák na kamion, absolvoval výuku se samými jedničkami a nyní je hvězdou lokální autoškoly. I mezi našimi testovacími jezdci už se našlo hned několik, kteří změnili kariéru a stali se kamioňáky,“ loučí se Pavel Šebor.

Od dvou stovek

Euro Truck Simulator se prodává přes různé prodejní kanály, třeba na internetu pořídíte základní hru s mapou obsahující centrální část kontinentu asi od 250 Kč. Pole působnosti však lze rozšiřovat: SCS už uvedl doplnění o východní Evropu, Skandinávii a nejnověji Francii. Cena těchto doplňků se

u internetových prodejců pohybuje mezi 150 a 400 Kč. Firma také nabízí na vyzkoušení bezplatné demo.