Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vzácné Ferrari F50: Exemplář číslo 266 je na prodej v Paříži

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 6. 1. 2016 • 05:24
59
13
Zobrazit náhledy (59)
Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50 Ferrari F50
Když se draží jedno z 349 vyrobených Ferrari F50, je to vždycky událost. Jedno bude k mání v únoru v metropoli nad Seinou.

Ferrari F50, následník legendární Ferrari F40, zůstalo tak trochu v jejím stínu. Závodní verze GT nakonec na okruhy nevyrazila, ale model obecně je větší raritkou, protože Maranello už si hlídalo, komu auta prodá a postavilo jich oproti předchůdci sotva čtvrtinu. Nabídlo je pouze loajální klientele, která už nějaký vůz s koníkem vlastnila. Navíc se z dnešního pohledu jedná ještě o supersport ze staré školy bez zbytečných elektronických vychytávek. Jednou z mála výjimek bylo vstřikování paliva Bosch Motronic M2.7 v podélně před zadní nápravou uloženém vidlicovém dvanáctiválci 4968 cm3. Ferrari se v jeho případě vrátilo zpět k atmosférickým kořenům a té správné konfiguraci...

Lehounký agregát s rozvodem DOHC poskytoval kromě famózního zvuku 382 kW v 8500 otáčkách, kde začínalo červené pole. Měl mazání se suchou klikovou skříní, vačky poháněné řetězy a pětiventilovou techniku, tu použili u silničního vozu slavné značky vůbec poprvé. Jednotka vycházela z tříapůllitru F1 pro sezónu 1990. Ovšem pozor, nebyla spojená s polosamočinným sekvenčním řazením, klasická šestistupňová manuální převodovka s otevřenou chromovanou kulisou posílala na zadní nápravu 471 N.m/6500 min-1. Tu bychom našli podélně za motorem spolu s olejovou nádrží a samosvorným diferenciálem. Řadicí páka byla ovšem už kompozitová, šetřilo se každé kilo váhy.

Podvozek s rozvorem 2580 mm tvořila středová kompozitová skořepina s pomocnými trubkovými rámy, ze závodních tratí pocházelo i nezávislé zavěšení s dvojitými příčnými rameny nestejné délky a vzpěrami pushrod, pérování obstarávaly vinuté pružiny a napříč uložené tlumiče. Dvoukruhovým hydraulickým brzdám, konkrétně čtveřici vnitřně chlazených kotoučů, nepomáhalo žádné ABS ani posilovač. Auto jen pro zkušené, žádné zelenáče!

Digitalizace byla ale k vidění ve dvoumístném kokpitu: před pilotem se nacházel LCD displej, který ukazoval obvyklé údaje - rychlost, otáčky v dominantních kulatých budících, množství paliva v nádrži, teplotu vody i oleje (mazivo mělo také tlakoměr). Vše řídil mikropočítač. Trojice pedálů se dala nastavit dle tělesných rozměrů osoby za volantem. Vůz měřil na délku 4480, na šířku 1986 mm a byl jen 1120 mm nízký. Ale také lehký! Jen 1230 kg vážící střela s karbonovou karoserií se rozjela na 325 km/h a z klidu na stovku zrychlila za 3,87 s (výrobce udával tuto hodnotu na setiny). Míli, tedy 1609 m s pevným startem, zvládla za půlminutu a tři desetinky k tomu.

Po čtyřech letech vývoje svou špičku nabídky automobilka se vzpínajícím se koníkem ve znaku představila v Ženevě 1995 na 63. ročníku tamní prestižní přehlídky. A byli u toho všichni důležití muži: Luca di Montezemolo, Piero Lardi Ferrari, Sergio Pininfarina a dokonce i Niki Lauda. Vznikla, pravda, trochu předčasně k padesátinám značky. Konstrukce ze všeho nejvíc připomínala formuli 1, ale bolid pochopitelně nepostrádal silniční homologaci.

RM Sotheby's nabídnou 3. února 2016 k prodeji rudý vůz s číslem podvozku ZFFTA46B000106825, motoru 45134, karoserie 210 a převodovky 380. Bohužel za blíže nespecifikovanou částku. Má i certifikát Ferrari Classiche, takže jeho původnost je zaručena, nejde o žádnou bouračku složenou z více kusů nebo postupně tuněný paskvil. Továrnu opustil jako dvoustý šedesátý šestý exemplář v pořadí. Je k němu i původní dokumentace, nářadí, plachta a kryt na odnímatelný hardtop. Dealer Ineco Auto S.p.A. z Verony jej 19. února 1997 prodal firmě Elicar S.r.l. a stroj dostal registrační značku AN 599 LJ. O servis se staral RAM ve Vicenze. V roce 2006 jej koupil nejmenovaný Francouz, od té doby nesl číslo AB 166 ZH. Zúčastnil se několika prestižních akcí a výstav včetně Le Mans Classic, o rok později musel být vyměněn u Modena Sport v Toulouse nefunkční displej. V červenci 2012 se o unikát postarali Auvergne Moteurs Philippa Gardetta. Dodnes najel jen něco málo přes 30 tisíc kilometrů, ale auto na denní cesty do práce to jaksi není, že? Jak je vidět, i historii má kompletní, vždyť mu bude teprve devatenáct.

Související články

Témata
7. 1. 2016 12:36
Re: F50>F40
Zase rudá záře nad Kladnem? >:-[]
Avatar - Ham.
7. 1. 2016 12:35
Re: To myslíte váženě pane redaktore?
Myslím, že se oba dost dětinsky natahujete.
7. 1. 2016 12:27
Re: To myslíte váženě pane redaktore?
:no: :no: :no:
7. 1. 2016 12:00
Re: To myslíte váženě pane redaktore?
A když už tady budete mlít vědomé lži o nějakých kompilacích z Carscoops, tak článek sice u nich vyšel dříve, ale zdaleka není tak podrobný jako ten můj a chybí tam spousta fotek, které RM mají na svém webu pro média.
Avatar - Petrolhead_CZ
7. 1. 2016 08:44
F50>F40
F50 - analogový vrchol Ferrari, supersport v nejčistší podobě ;-)

Vzácná legenda a sen let devadesátých, dnes ta auta dosahují neskutečných hodnot, některé kousky atakovaly v aukcích i 40 miliónů korun.

Pokud nepočítám stroje z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, zaznamenává F50 společně s Enzem, LaFerrari a 360 Challenge Stradale největší nárůst cen, zcela oprávněně. A není pravdou, že byla F50 ve stínu F40, právě naopak. Jen se nedostalo tehdy tolika mediálním příslušníkům do rukou. Za posledních 20 let se dokázalo, že je F50tka jednoznačně nejlepší auto z elitní řady Ferrari, společně s LaFerrari. Jako třetí je častěji zmiňováno 288 GTO či Enzo, F40 je beznadějně poslední. Sice stále oprávněná ikona, ale s přehledem nejpřeceňovanější auto značky. F50 je romance a óda na analogové superauto, s manuálem, krásnou silnicí před sebou, V12 zpívajícím za zády a zvukem odrážejícího se v tunelech.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud