Zabezpečení železničních přejezdů: Když červená nezabírá

Výrazné navýšení pokut, pořádná porce trestných bodů a ještě zákaz řízení, tím v reakci na loňské neštěstí na přejezdu ve Studénce řidičům hrozil ministr dopravy Dan Ťok. „Kdo vjíždí na železniční přejezd, když svítí červená světla, dopouští se de facto obecného ohrožení. A pokud za to bude pokuta od pěti do pětadvaceti tisíc korun ve správním řízení, spoustu lidí to odradí,“ horlil ministr v listopadovém rozhovoru pro Svět motorů. Za ponechání kamionu na přejezdu si uměl představit i pokutu 50.000 korun pro řidiče a dvojnásobek pro jeho zaměstnavatele. Postihy za nepovolenou jízdu přes železniční přejezd jsou nakonec po 1. lednu 2016 na sedmi trestných bodech, hrozí i bloková pokuta do 2500 Kč, nebo 2500 až 5000 korun ve správním řízení a ztráta řidičáku na šest měsíců až rok, pokud se šofér tohoto přestupku dopustí dva- a vícekrát během dvanácti měsíců. V budoucnu se navíc počítá se zvýšením pokut až na 25.000 korun. Pro slušné šoféry je dobrou zprávou fakt, že se postupně zvyšuje i bezpečnost na přejezdech.

Laserový hlídač…

Aktuálně jsou ve stádiu posuzování a testování dva systémy. První je laserové zabezpečení nejfrekventovanějších přejezdů. Hlásič, který rozezná podle velikosti auto od člověka nebo zvířete v kolejišti, dá drážnímu zabezpečení signál, díky němuž bude přijíždějící vlak vědět o autě mezi spuštěnými závorami. Díky včasnému varování by měl v dostatečné vzdálenosti před přejezdem zastavit. „Zařízení se aktuálně testuje na několika přejezdech ve středních Čechách,“ potvrzuje Jiří Dlabaja z firmy AŽD, která spolu se Správou železniční dopravní cesty zařízení vyvinula. Stínem nové technologie je prodloužení doby stažených závor a delší čekání na přejezdech. „Je totiž nutné myslet na brzdnou vzdálenost, aby byl vlak od chvíle rozpoznání překážky schopen zastavit ještě před přejezdem,“ říká Dlabaja. Na kolik jedno zařízení vyjde, ale zatím podle něj nelze vzhledem k probíhajícím testům konkretizovat.

… i výzva

S dalším nápadem čerstvě přišla komise na ministerstvu dopravy: umístit na „šraňkách“ ceduli s výzvou k proražení závor. „Pracovní verze je zatím Proraz a jeď,“ uvádí bez dalších podrobností mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Podle něj ale tato podoba není definitivní, zatím se jedná

jen o ideu, kterou napřed posoudí vláda. Na ni by měl návrh již brzy zamířit.

Co ještě?

Ovšem do doby, než budou alespoň na nejfrekventovanějších nebo nejproblematičtějších přejezdech umístěni laseroví, elektroničtí nebo jiní strážci,

uplyne ještě hodně vody. Co tedy zbývá v tento okamžik?

Svůj recept nabízí Drážní inspekce. „Jednou z možností předcházení střetům je instalace závorových břeven, která vytvoří optickou překážku pro řidiče. Závory totiž mají u mnoha řidičů větší autoritu než světelná signalizace,“ tvrdí mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Podle něj již před čtyřmi lety Drážní inspekce vydala bezpečnostní doporučení, aby maximální počet přejezdů byl zabezpečen nejen světelnou signalizací, ale i závorovými břevny. Jak nám řekl Marek Illiaš ze Správy železniční dopravní cesty, od roku 2013 do letošního silvestra by takto mělo být dovybaveno 276 přejezdů za celkem 2,3 miliardy korun. „Náklady na úpravu jednoho přejezdu se pohybují mezi třemi až deseti miliony korun,“ dodává Illiaš.

Osvěžte si paměť

Hodit se bude i oprášení znalostí z autoškoly- řidiči by si měli vzpomenout na zákon o silničním provozu, kde je jasně dána přednost drážní dopravy před silniční. Tedy že auto nesmí na křížení silnice se železnicí vjet v případě, kdy svítí nebo pulzuje červené světlo. „Je to jako červená na semaforech – když svítí, také nesmíte vjet do křižovatky,“ říká Jiří Málek ze Správy sdělovací a zabezpečovací techniky.

Rozhovor: Je to na řidičích

„Naprostá většina nehod na přejezdech je způsobena samotnými řidiči,“ říká Jiří Málek ze Správy sdělovací a zabezpečovací techniky.

Proč na přejezdech přichází tolik lidí o život?

Nevím, co řidiče k nerespektování výstražných červených světel vede. Všude na světě znamenají stejný příkaz: Stůj! Málokterý šofér například ví, že závory jsou pouze doplňkovým zařízením a vždy se musí řídit právě výstražnými světly. Na přejezd tedy nesmí nikdy vjet, dokud jsou v činnosti, a to ani tehdy, když jsou závory téměř nahoře. V případě, že řidič zůstane na přejezdu uvězněný, platí jednoznačně: šlápnout na plyn a závory přerazit. Způsobí tím škodu, ale neohrozí život svůj ani ostatních.

Co když ale nebylo vidět světelnou signalizaci nebo značky upozorňující na přejezd?

Takových situací je opravdové minimum. Na každé železniční křížení upozorňuje trojice dopravních značek před přejezdem. Navíc je každý osazen minimálně výstražným křížem. Je nemožné, aby řidič přehlédl všechny značky. Z našich statistik navíc vyplývá, že jen setina střetu je způsobena například selháním strojvedoucího nebo zanedbanou údržbou. Zbylých 99 % nehod na přejezdech zavinili řidiči osobních aut. Záznamy provozních dat i kamer totiž většinou dokazují, že si šoféři při popisu situace vymýšlejí. A když je skutečně snížená viditelnost signalizace, třeba kvůli větvím, hned upozorňujeme majitele pozemku nebo správce komunikace a požadujeme nápravu. Zasáhnout sami ale můžeme jen v případě, když včas nereagují.

A jak je to v případech, kdy skutečně nesvítí výstražné světlo, nebo je poničené či ukradené dopravní značení?

O poruše je automaticky informován dispečer, který ihned na místo vyšle techniky. Do odstranění závady funguje přejezd v nouzovém režimu. Po celou dobu svítí červená výstražná světla, případně jsou stažené závory. Navíc zde vlaky jezdí sníženou rychlostí 10 km/h a houkají. Závadu, třeba prasklou žárovku či rozbité sklo, odstraňujeme co nejdříve. Záleží to na vzdálenosti nejbližšího stanoviště údržby od místa problému.

Jak často se přejezdy kontrolují?

Základní funkci každého přejezdu kontrolujeme minimálně jednou za měsíc. A samozřejmě kompletně jejich funkci prověřujeme i v případě mimořádné události nebo závady.

Kolik jich údržbářská posádka za směnu zkontroluje a případně opraví?

Naši technici zpravidla zvládnou dva až tři přejezdy, záleží samozřejmě na jejich okamžitém stavu.

Co dělat, když žádná světla na přejezdu nesvítí?

Řidič se musí chovat jako podle příkazu dopravní značky „Výstražný kříž jedno i více kolejný“. Tedy že vozidlo může vjet na přejezd, až když se jeho řidič přesvědčí, že se neblíží vlak. Pokud vlak nevidí, ani neslyší přijíždět, může přejezd přejet.

Víte, že…

… vozidlo musí stát před přejezdem se závorami, dokud se zcela nezvednou a nezhasnou červená světla? Může se totiž stát, že se znovu sklopí pro jízdu dalšího vlaku.

… nejvíce nehod se stane v místech, kde jsou buď jen výstražné kříže, nebo je přejezd vybaven pouze světly?

… střety na křížení silnice a dráhy vybaveném pouze světelnou signalizací bez závor mají na svědomí největší počet obětí?

… rychlík jedoucí rychlostí 160 km/h i za použití všech brzdných systémů ujede do úplného zastavení dalších 1,6 kilometru?

Ubývají, ale jsou vážnější

I když se počet karambolů na železničních přejezdech v posledních letech permanentně snižuje – loňský rok byl s 137 střety dokonce nejpřívětivější v historii Česka –, závažnost nehod tento vývoj nekopíruje. V poměru k počtu srážek totiž stoupá četnost případů s oběťmi na životech. „Loňský rok byl v tomto ohledu dokonce druhý nejhorší za poslední léta, člověk zemřel při každém pátém střetu,“ říká Martin Drápal z Drážní inspekce.