Alfa Romeo 156 (1997-2006) – sportovní srdce nestačí

26. 4. 2004 • 00:00

Nadšení z designu a techniky Alfy 156 již opadlo a zájemce o ojetou, ale stále krásnou Alfu zajímá, jaké jsou praktické zkušenosti se stopadesátšestkou. Jak je to s poruchovostí moderních italských vozů střední třídy?

Unikátní design, výborné jízdní vlastnosti a průkopnické diesely common-rail před šesti lety oslovily novináře i zákazníky. Titul automobil roku získala Alfa 156 v roce 1998 s velkým přehledem. Stopadesátšestka byla pak oceněna ještě více než 30 tituly v mnoha zemích světa (nechybělo ani vítězství v české anketě Auto roku 1998). Bez výraznější modernizace vydržel tento automobil ve výrobě pět let, když loňský facelift jen decentně upravil vzhled přídě této italské krásky. Alfy 156 se již několik let objevují také v nabídkách bazarů. Nadšení z designu a techniky Alfy 156 již opadlo a zájemce o ojetou, ale stále krásnou Alfu zajímá, jaké jsou praktické zkušenosti se stopadesátšestkou. Jak je to s poruchovostí moderních italských vozů střední třídy? Má špatná pověst italských aut své opodstatnění i dnes? Odpovědi jsou v našem článku.

Frankfurtský autosalon měl v roce 1997 velkou hvězdu, která neúnavně zářila po dlouhou dobu a ani dnes zdaleka nevyhasla. Svůdný kabát byl tím prvním lákadlem, které přimělo více než půlmilion zákazníků ke koupi během prvních pěti let výroby. To auto dodnes zůstává originálem. Krásně tvarovaná kovová klika u předních dveří, zvýraznění znaku vpředu s výrazným zásahem do nárazníku (na stranu odsunutá SPZ) nebo decentně tvarovaná zadní světla a rafinované ukrytí klik zadních dveří jsou detaily, které nadchnou. Při pohledu do interiéru vás na první pohled upoutá netradičně tvarovaná přístrojová deska s dvěma oddělenými kruhovými přístroji, standardně bílými, v příplatkové verzi Sport Pack pak černými. V obou ukazatelích jsou "neviditelné" kontrolky, které řidiče upozorní teprve ve chvíli, když se rozsvítí. Indikátor nedovřených dveří, ruční brzdy či signalizace ABS jsou umístěny v prostoru mezi hlavními kruhovými ukazateli. Celkově přechází palubní deska plynule do čalounění dveří. Další, sportovně umístěné kruhové přístroje (palivoměr, teploměr a hodiny) najdeme na horní části středového panelu.

Jenže líbivý design má také své stinné stránky. Prostor jako v Passatu uvnitř Alfy 156 jistě nenajdete. Uskromnit se musí hlavně vzadu sedící cestující, delší cesty doporučujeme uskutečňovat nejvýše ve čtyřech. I to však může být problematická varianta, kvůli omezené velikosti zavazadlového prostoru. 378 litrů je hluboko pod průměrem dané kategorie automobilů. Sedan navíc disponuje vyšší nakládací hranou a pouze malým vstupním otvorem, takže rozměrnější předměty do kufru ani nenaložíte. S variabilitou to také není zrovna nejlepší - zadní sedadla se totiž nedají sklopit.

Automobil s vnějšími rozměry 4430 x 1745 x 1415 mm se od počátku nabízel s nadprůměrně výkonnými zážehovými motory. Šestnáctiventilové čtyřválce 1.6 T.S. (88 kW), 1.8 T.S. (106 kW) a 2.0 T.S. (114 kW) disponovaly dvojicí zapalovacích svíček v každém válci (T.S.= Twin Spark) a všechny Alfy 156 s nimi dosahovaly maximální rychlosti od 200 do 216 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 10,5 až 8,6 s. Kombinovaná spotřeba se pohybovala mezi 8,2 a 8,5 litry na 100 km, v praxi je běžný průměr asi o litr vyšší. První šestiválec v nabídce 2.5 V6 24v měl výkon 140 kW a nabízel tak výrazně lepší dynamiku (max. rychlost 230 km/h, 0-100 km/h za 7,3 s). Na začátku roku 1998 přišla na trh velká novinka v oblasti vznětových motorů – vstřikování common-rail v motorech JTD. O třídu klidnější chod čtyř a pětiválců se výrazně přiblížil zážehovým motorům a spotřeba přitom zůstala, vzhledem k dosahovaným výkonům nízká. V nabídce se objevily motory se vstřikováním Unijet 1.9 JTD (77 kW) a 2.4 JTD (100 kW, resp. 110 kW). Diesel 1.9 JTD se později dodával také ve verzi 85 kW a dnes jsou navíc v nabídce motory s druhou generací systému common-rail Multijet 1.9 JTD 16v (103 kW) a 2.4 JTD 20v (129 kW).

Zapomenout bychom neměli ještě na jeden „přímý vstřik“. Je jím zážehový motor 2.0 JTS (Jet Thrust Stochiometric), který nahradil dvoulitr Twinspark. Přímé vstřikování v praxi znamená nižší spotřebu při vyšším výkonu (oproti předchůdci 2,0 T.S. o 10% vyšší výkon a o 10% nižší průměrná spotřeba). Více informací o tomto motoru najdete v našem testu. Vrcholem řady 156 se stala v roce 2001 šestiválcová verze GTA s motorem 3.2 l (184 kW), který je také dodáván do menší Alfy 147 GTA.

Podvozek stopadesátšestky využívá vpředu lichoběžníkovou nápravu (zdvojená trojúhelníková ramena na pomocném rámu) a vzadu modifikované vzpěry McPherson. Jízdní vlastnosti Alfy jsou příkladné a díky strmému převodu řízení je možno bleskurychle reagovat na situace vzniklé v běžném provozu nebo si vychutnat jízdu serpentinami někde za městem. K dobrému pocitu v námi testovaném voze přispívala i příplatková sportovní sedadla a měnitelnou délkou sedáku a velmi dobrým bočním vedením.

Sedan 156 byl v roce 2000 doplněn o verzi kombi. Skromné rozměry zavazadelníku jsou opět daní za atraktivní vzhled. Automobil dostal jméno 156 Sportwagon. Konstruktéři vozu se snažili nezapomenout na praktické maličkosti mezi než patří zajímavé otevírání pátých dveří zasahujících hluboko do střechy. Tento systém umožňuje pohodlnou manipulaci se zavazadly i ve vzdálenějších místech zavazadlového prostoru. Ten ale patří mezi nejmenší ve střední třídě (jen 360 l, možno rozšířit na 1180 l).

Konečně se dostáváme ke slíbeným zkušenostem. Dlouhodobým testem časopisu Auto Motor und Sport, prošel v letech 1998-1999 model 156 1.8 T.S.. Během této doby přibylo na počítadle 100 tisíc kilometrů. Automobil strávil celkem 31 dnů v servisu a bohužel se nejednalo jen o pravidelné prohlídky a běžnou údržbu. Už po 15 tisících km bylo nutno vyměnit těleso škrtící klapky, když bylo na ukazateli 20955 km, přišla na řadu první výměna převodovky a spojky, při stavu 26980 km se převodovka měnila podruhé. Z dalších nákladných oprav jmenujme výměnu kotoučů a obložení (při 52143 km), třetí opravu převodovky (při 85981 km), výměnu hlavy válců a olejového chladiče (při 97684 km) a kompletní výměnu řízení včetně posilovače (99309 km). Alfu potkala také řada menších problémů: nefunkční klimatizace, problémy s ABS, nefunkční centrální zamykání atd. To není zrovna lichotivý výsledek náročného testu. V praxi vás podle AMS asi občas také pozlobí větší poloměr otáčení, slabší topení a tvrdší odpružení zadní nápravy .

Řadu z popsaných závad, naštěstí pro pověst Alfy, statistiky TÜV nebo Dekry nezachycují, takže se stopadesátšestka pohybuje na příznivém 67. místě v kategorii aut do stáří 3 let (TÜV), když tyto vozy potkává závada v 5,8% případů. Mezi 4-5 let starými vozy je na tom Alfa 156 podobně, když patří podle TÜV k průměrně poruchovým autům (11,3% aut se závadou). Mezi nejčastější nedostatky patří nesprávně seřízená světla nebo úniky oleje.

Majitelé si Alfu často kupovali kvůli krásným tvarům, vyspělé technice a sportovnímu naturelu. Všechny tyto vlastnosti vás mohou snadno dostat i dnes. Množství závad a mnohé problémy s kvalitou se krásnému automobilu snáze odpouštějí a tak řada prvních majitelů vzpomíná na stopadesátšestku v dobrém. Pro další majitele je bohužel koupě Alfy sázkou do loterie. Zaměřit byste se měli zejména na funkci převodovky, stav brzd, funkčnost ABS a dalších elektronických systémů na palubě.