Alfa Romeo Milano: Americká 75 v dobovém testu MotorWeeku (video)
Alfu Romeo 75 si značka s křížem a hadem ve znaku nadělila v polovině 80. let k půlkulatému jubileu. A povedla se jí. Proti zavedené konkurenci byla jiná, svá, italská. Pohon zadních kol sice vyznávali i v Mnichově u trojkové řady, ale její převodovky byly umístěny vpředu. U jižanské krásky tomu bylo přesně naopak... Klínovitý design firemního Stile Centra se také vymykal všemu ostatnímu, ostré úhly byly sice před třemi dekádami v módě, ale takovéto? Stylisté v čele s Ermannem Cressonim odvedli perfektní práci.
Jinakost se projevovala i v interiéru, umístit například tlačítka elektrického ovládání oken na strop k vnitřnímu zpětnému zrcátku normálního člověka zodpovědného za ergonomii prostě nenapadne. Jenže právě v takových detailech se skrývá kouzlo poslední skutečné alfy bez prvků Fiatu a s klasickou koncepcí. Fenomenálních, byť i značně vrtošivých „settantacinque“ se za necelých sedm let produkce (od května 1985 do února 1992) vyrobilo 378,5 tisíce.
Opravdu sportovní sedan tehdejší střední třídy si mohli koupit také Američané, tam jej ovšem považovali za kompakt a nenesl ono číselné označení, jmenoval se pěkně podle italského města: Milano. MotorWeek otestoval v roce 1988 tradičně červený vůz s poctivým vidlicovým třílitrovým šestiválcem OHC o výkonu 138 kW a točivém momentu 245 N.m. Vynikal nádherným zvukem a auto jelo jako z praku. Z klidu na 97 km/h (zůstaňme u amerických údajů, když jde o tamní specifikaci) dokázalo zrychlit za 8 s a mělo dokonce i samosvorný diferenciál. Čtvrt míle, tedy 402 m s pevným startem zvládlo za 15,9 s s konečnou rychlostí 142 km/h. Žádný automat se v tomto konkrétním případě nekonal, pětistupňový manuál se sem hodil daleko více...
Zkoušená alfa byla navíc lehce ospoilerovaná a výborné brzdy už krotilo ABS. V interiéru se nezapomnělo na přední Recara a tříramenný výškově stavitelný volant, jeho otáčení pomáhal posilovač. Mechanická parkovací brzda měla svébytný „letecký“ tvar a posuvná střecha už byla elektrická. MotorWeek vyzdvihoval jízdní vlastnosti, motor, prudkou akceleraci i více než slušnou deceleraci a ovladatelnost. Vadilo méně místa na hlavu (se „šíbrem“) a nepraktický zavazadelník, ale hranu víka až k nárazníku tehdy ještě zdaleka všechna auta neměla, Milano rozhodně nebylo výjimkou....
A co víc, Alfa Romeo se k zadnímu pohonu vrátí a snad již brzy představí ideového nástupce 75. Také za moře znovu nesměle nakukuje. Pomalu, ale jistě...