Bazar: Isuzu D-Max 2.5 Double Cab 4WD - Drsňák v obleku

Když jsme k vozidlu přicházeli, zaujala nás kola z lehkých slitin. Je jasné, že nebyla originální, protože předním chyběly kvůli volnoběžkám kryty středů. Drobná piha na kráse nás neodradila a dvouletý automobil s extrémně nízkým nájezdem šesti tisíc kilometrů jsme vyzkoušeli.

Kříženec

D-Max není pick-up jako žádný jiný. Pokud se podíváte do rámu, najdete téměř neuvěřitelných sedm příčných vzpěr. Podvozek k nerozlámání také potvrzovaly masivní torzní tyče vpředu nahrazující vinuté pružiny. Navenek se však tento odolný pracant tvářil velmi společensky.

Šest tisíc

Je normální prodávat vůz po minimálním nájezdu? Vždyť cena po vyjetí od prodejce rapidně klesla a nový majitel s D-Maxem příliš parády nenadělal. Pokud bychom mu spočítali náklady na kilometr, těžko bychom se dostali pod padesátikorunu za pouhou amortizaci. Můžeme se tedy domýšlet, že první majitel si pořádně nerozmyslel, co vlastně kupoval. Očividně hodlal s japonským pick-upem honit vodu, místo toho si pořídil mimořádně robustní vozidlo, které však zároveň nabízí jen omezený komfort.

Po silnici

Isuzu si na silnici nebralo vůči nerovnostem žádné servítky. Do kabiny se sice přenášely otřesy z podvozku, ale masivní rám dodával posádce jistotu, že vozidlo nerozhází snad ani chybějící víko kanálu. To je sice řečeno s velkou nadsázkou, ale proč jednu z největších výhod D-Maxu nevyzdvihnout.

Zejména u ojetiny se cení předpoklad dlouhé životnosti. Spolu s robustními díly šla také ruku v ruce menší přesnost řízení. Svižné průjezdy zatáček jsme už předem vyloučili, protože značné světlá výška v kombinaci s listovými pery vzadu a torzními tyčemi vpředu varovaly před jakýmkoliv závoděním. Nenechali jsme si ujít jízdu po rychlostní silnici, která kvůli hlučnosti motoru při vysokých otáčkách potvrdila zejména pracovní přednosti japonského pick-upu.

Terén coby domov

Opět se potvrdilo, že D-Max míří spíše spíše do pracovního sektoru. Například v dolech či lesích by mnozí konkurenti mohli jen zdálky přihlížet, jak snadno zdolává nástrahy terénu. Právě do něj vozidlo obdrželo masivní krycí plech motoru a převodovky. To ještě nebylo vše, co D-Max standardně má.

Uprostřed přístrojové desky se nacházela tři nenápadná tlačítka, z nichž dvě funkce jsou v kategorii pick-upů běžné. Bylo jím přepínání mezi pohonem dvou či všech kol, což spoří pár deci nafty během jízdy po silnici. Třetí funkce – redukční převodovka – však předurčovala Isuzu do extrémně těžkých podmínek, aby netrpěla spojka a vozidlo poskytlo provozovateli maximální výdrž. Redukce měla opodstatnění rovněž proto, že základní přímo řazená převodovka disponovala pouze pěti stupni. Trápit pohonné ústrojí a zejména spojku dlouhou jedničkou bychom těžko snášeli my i auto.

Čtyřválcový agregát od světově proslulého výrobce motorů Isuzu podával 100 kW. Zkoušený D-Max byl vyroben před modernizací, která mu přinesla například 2,5litrový turbodiesel s dvěma turbodmychadly a výkonem 120 kW i delší stálý převod pro příjemnější jízdu po dálnici. Nový majitel se tedy bude muset smířit s předposledním vydáním, což ale v pracovním prostředí roli nehraje. V něm je důležitá odolnost vozidla, která u D-Maxu je příkladná včetně odolnosti robustního čtyřválce 2.5 D s jedním turbodmychadlem a výkonem 100 kW.