TEST Citroen C4 Coupé 1.6 HDi - každý se dívá
Citroen zase jednou dokázal, že u práce přemýšlí a umí vyrábět automobily nejen krásné, ale i technicky vyspělé. Po dvojím testu pětidveřové varianty jsme si vzali do parády odvážné třídveřové kupé.
Tohle už mi začínalo chybět: „Dobrý den, můžu se podívat? To je nová C4, že? Moc pěkné autíčko. Jak to jede,“ zahrnul mě otázkami dobře pěstěný čtyřicátník na parkovišti před supermarketem a odstartoval testovací týden charakteristický vykroucenými krky, vypoulenýma očima, ale i klepáním na čelo. Tak už to v životě chodí. Když se rozhodnete učinit revoluční krok, nemůžete očekávat, že s ním budou všichni souhlasit.
Ten pán na parkovišti si C4 zamiloval na první pohled, jak mi důvěrně ve stínu billboardu s novým BMW3 prozradil, ale jakmile objevil panoramatickou střechu v testovaném voze, začal projevovat místo hluboké lásky až dětinskou radost. Když už jsem se začal obávat, že mě nepustí domů, zazvonil mu mobil, on nasedl do modrého pětkového golfu a zmizel. Zájem řidiče golfu byl pouze první vlaštovkou, která se na konci týdne a testu proměnila v obrovské vlaštovčí hejno.
Velké sousto
Po konzervativní Xsaře si Citroen vzal s C4 veliké sousto, kterým se naštěstí nezadusil. Skromné a ve stínu nových citroënů nenápadné auto nižší střední třídy vystřídalo extravagantní vozidlo, které dokáže spustit lavinu neřízených emocí. „Panečku to je krása,“ či „proboha co to je?,“ jsou pouze jedněmi z mnoha možných reakcí. Ve vyhraněnosti hodnocení coupé překonává pětidveřový hatchbak, který nabízí tradiční siluetu okořeněnou netradiční přídí i zádí.
To kupé slovo tradiční vůbec nezná. Na dynamickou příď s dominantními protaženými světlomety a impozantní chromovanou mřížkou chladiče proměněnou ve znak citroënu navazuje skleněná, pozvolna se svažující střecha a prosklené zadní dveře zakončené prudkým zlomem. Výjimečnost automobilu podtrhují zadní světlomety či například zrcátka nebo rozměrná zadní boční okna. Škarohlídi možná namítnou, že zadní část C4 Coupé jakoby starší Hondě CRX z oka vypadla, ale to v tuto chvíli nehraje roli.
Daleko důležitější než zdroj inspirace designérů je celkový výsledek, který podle našeho názoru stojí minimálně za zhlédnutí. Téhož názoru byly desítky řidičů, což dokazuje, že Citroën brnknul na správnou strunu.
Příjemná nekonvenčnost
Designéři si zabrnkali rovněž v interiéru, a to nejen na vzácné hudební nástroje, ale také nervy řidičů. Ale nepředbíhejme. Rande s C4 Coupé začíná slibně. Velké přední dveře se rozevřou téměř do pravého úhlu a zpřístupní prosvětlený, už na první pohled vzdušný interiér. Paprsky téměř letního slunce prostupují panoramatickou střechu a prohřívají plasty a sedadla.
Nic moc příjemného, ale naštěstí tu máme roletky, které se ostrému citroen testy nizsistredni slunečnímu svitu postaví do cesty. Uvnitř sice po několika hodinách na slunci vznikly nefalšované subtropy, ale výkonná klimatizace vrací po nastartování teplotu do středo- evropského normálu. Krůpěje potu na tváři a zádech účinkem klimatizace postupně ustupují a také díky sedadlům potaženým vzdušným materiálem se znovu neobjeví.
Sedadla nicméně neohromují pouze vzdušností, ale v souladu s exteriérem i nekonvenčním tvarem, barevnou kombinací a koneckonců, což je samozřejmě nejdůležitější, komfortem sezení. Na proklatě měkkou francouzskou pohovku rychle zapomeňte a místo toho se připravte na sportovně-komfortní posez, výrazné boční vedení opěradla a dostatečně dlouhý sedák.
Ač se to na první pohled nezdá, vznikl ideální kompromis mezi sportovní tvrdostí a komfortem. Na žádné kompromisy designéři nepřistoupili v případě palubní desky. Obrovské hladké plochy s náhlými zlomy a vyvýšeninami uvrhují řidiče do nového světa, jež se nachází daleko od čistě funkčních řešení některých německých výrobců a vytváří nové pojetí vnitřního prostoru.
Klíčové slovo - estetika
Jasná orientace na estetickou stránku zasadila ránu stránce praktické. Tak zvané odkládací plochy postrádají objem a efektivní využití. Například přihrádka ve středové konzole uschová pouze mobilní telefon, přihrádky na stranách můžete naplnit maximálně mincemi. Kapsy na dveřích jsou malé a hůře přístupné a další mini přihrádky na bocích středové konzoly či sedadla dokáží uschovat předmět tak, že se s ním už neshledáte.
Zato přihrádka na straně spolujezdce je velmi hluboká. Pokud jste zvyklí na enormní přísun tekutin, je toto pro vás výborná zpráva. Do jedné přihrádky zavřete i dvě dvou a půllitrové láhve. Čtveřice displejů ve vás možná vzbudí dojem, že jste zabloudili na Invex, ale záhy zjistíte, že jaksi navíc je tu pouze otáčkoměr umístěný na sloupku řízení. Alespoň že v místě zásahu omezovače displej krásně zčervená.
Na hlavním displeji zářícím bílým a oranžovým světlem se zorientujete velmi rychle, údaje jsou přehledně uspořádány a vypsány dobře čitelným fontem. Za revolučním volantem s pevným středem objevíte páčky z jiných modelů PSA, příbuznost s Peugeotem 307 připomíná i řadící páka. Manipulace s volantem probíhá bezproblémově, pouze prudkým trhnutím zpočátku možná zavadíte o pevný střed.
Na něm jsou umístěna tlačítka ovládání audiosystému a tempomatu, u nichž bych ocenil větší velikost. Vnitřní prostor odpovídá nadprůměru nižší střední třídy, místa nad hlavou i u ramen mají cestující dostatek, na zadních sedadlech neschází ani místo v oblasti kolen. Vyšší pasažéry obtěžuje klesající střecha. Pochvalu si zaslouží vynikající výhled z vozu směrem vpřed, směrem vzad už to žádná sláva není.
Revolučně řešená záď na jedné straně usnadňuje couvání, protože vidíte kraje vozovky i při otočení (ne při couvání pomocí zrcátek), ale zlom víka zavazadlového prostoru spolehlivě předěluje obraz v zrcátku na dvě poloviny. Zavazadlový prostor má základní objem 320 litrů, sklopením sedadel naroste na 1023 litrů. Šířka zavazadelníku je 105 cm, výška 48 cm a hloubka 70 cm.
Tradice pokračuje
Slova kupé a vznětový motor k sobě ještě nedávno patřila stejně, jako Ferrari a 14palcová plechová kola. Časy se mění, vznětové motory se zlepšují, zmenšuje se jejich objem, ale zvyšuje výkon. Posledním maloobjemovým naftovým výtvorem z dílen PSA je šestnáctistovka nabízena ve dvou výkonových variantách 66 a 80 kW a dostupná například i v kupé-kabrio Peugeot 206 CC.
Mé zákonité obavy o narušení charakteru vozu implementací vznětového motoru se ukázaly jako liché a Citroen C4 Coupé prokázal i s naftovým srdcem slušnou obratnost a dynamiku. Stalo se už tradicí, že naftové motory HDI oslňují kultivovaným chodem a je mou milou povinností oznámit, že s C4 v provedení Coupé tradice pokračuje. Po krátkém rozdýchání doprovázeném klapotem následuje uklidnění a vyrovnaný chod.
Jednotka se chová příkladně v nízkých i vysokých otáčkách, kritická hodnota kolem 2000 otáček není problém, interiérem se neozývá nepříjemné dunění, ani pisklavý zvuk turbodmychadla. Ve vyšších otáčkách hlučnost samozřejmě vzrůstá, ale stále se pohybuje v oblasti třídního nadprůměru. Pokud bychom měli vystavit motoru vysvědčení pouze za hlučnost, dostal by jedna minus.
Dynamika, kterou motor C4 coupé propůjčuje, neohromí, ani nezklame. Přestože točivý moment 240 Nm dostupný v 1750 ot./min. dokáže zatlačit do sedaček a ochota agregátu vytáčet se překonává leckteré konkurenty, na adrenalinové zážitky zapomeňte . Na druhou stranu, požadujete-li svižnou jízdu, skvělou pružnost, slušnou sílu bez „turbo kopanců“ a nízké povinné ručení, nebudete mít jediný důvod si na 1.6 HDI 80 kW stěžovat.
Jestliže mohu motoru něco vytknout, pak to bude spotřeba. Výrobcem udávanou hodnotu 4,7 litru jsem nespatřil ani na displeji palubního počítače, ani na displeji kalkulačky po vypočtení spotřeby systémem plná-plná. Daleko reálnější je spotřeba o litr vyšší. Při využití veškerého dynamického potenciálu jednotky se spotřeba přehoupne přes 7,5 litru, ve městě si jednotka vyžádala 6,3 litru nafty.
Nové výkony se starým vybavením
Přestože Citroen vystavěl novou C4 na podvozku s vysloužilou koncepcí zadní klikové nápravy (je tvořená jednoduchými podélnými rameny a společně s odpružením pomocí příčných torzních tyčí), podařilo se mu vytvořit automobil mimořádné schopný a zároveň pohodlný. Proti koncernovému sourozenci Peugeotu 307 sice naladění výrazně ztvrdlo, ale s běžnými nerovnostmi se C4 coupé vyrovná dobře, bez hlasitých rázů a nervózního poskakování.
Nervozitu C4 projevuje jedině na příčných nerovnostech a hrbolatých vozovkách, kde začíná uskakovat zadní část a automobil ztrácí jisté vedení z hladkého povrchu. Na rovném asfaltu ovšem exceluje. Tvrdší naladění dovoluje C4 sotva znatelné náklony a obvyklá limitní nedotáčivost se dostavuje až ve vysokých rychlostech. V těch určitě oceníte výborné aerodynamické odhlučnění a minimální citlivost na boční vítr, stejně jako dostatečně účinné, i když trochu přeposilované brzdy .
Řízení se zbytečně účinným posilovačem neposkytuje optimální odezvu, ale pokud odoláte vábení samolepící etikety nezadním skle (Mistři světa v rally 2004), nebudete nedostatečný degresivní účinek posilovače považovat za nedostatek. Zhoršit náladu dokáže spíše gumové řazení s nepřesným chodem. Horlit na ESP, jehož deaktivace je možná pouze do rychlosti 50 km/h nebo aktivaci výstražných světech při prudkém brždění, nemá smysl.
Tyto prvky mohou komplikovat život pouze při nekompromisní sportovní a dlužno podotknout poněkud šílené jízdě, která se za prvé neslučuje s českými pravidly silničního provozu a za druhé na ni není Citroen C4 Coupé 1.6 HDI stavěný. Pokud už závodit, tak se sportovní verzí VTS. Mezi cenami C4 Coupé jsou dramatické rozdíly. Zatímco základní varianta s motorem 1.4 16V stojí příjemných 425.000 Kč, zážehová šestnáctistovka stojí už o 80.000 Kč více.
Nejlevnější naftový motor s objemem 1.6 litru a výkonem 66 kW pořídíte za 495.000 Kč, ale za výkonnější 80 kW verzi si připlatíte dokonce 85.000 Kč. Nejdražší VTR s motorem 2.0 HDI 100 kW, který jsme otestovali např. Peugeotu 307 stojí 745.000 Kč.
Mnoho důvodů k radosti
Nezaměnitelný design exteriéru, extravagantní, vzdušný a prostorný interiér, dobře naladěný podvozek, kultivovaný a dostatečně silný motor, ale vyšší pořizovací cena. Přesně takový je Citroen C4 Coupé 1.6 HDI. Pokud hledáte sportovní stroj, zvolte verzi VTS, pokud ovšem požadujete příjemné svezení v automobilu, za kterým se na ulicí téměř každý ohlédne s dostatečně silným a relativně úsporným motorem, nemusíte se dlouho rozmýšlet.
Plusy
- povedený design
- prostorný interiér
- kultivovaný a dostatečně silný motor
- dobrý podvozek
Minusy
- nepřesné řazení
- čtveřice displejů