Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Citroen C5 Break 2,2 HDI 16 V

Citroën C5
Citroën C5
Citroën C5
Citroën C5
20 Fotogalerie
Na extrémní prostornosti a pohodlí, které jsme před časem popisovali v , se pochopitelně nic nezměnilo. Kombi verze Citroenu C5 tak i nadále zůstává jedním z nejprostornějších vozů střední třídy, přičemž některá specifika typu jako například...

Na extrémní prostornosti a pohodlí, které jsme před časem popisovali v testu verze Break s dvoulitrovým HDI motorem , se pochopitelně nic nezměnilo. Kombi verze Citroenu C5 tak i nadále zůstává jedním z nejprostornějších vozů střední třídy, přičemž některá specifika typu jako například všestranně adaptabilní podvozek, nabízí v této třídě jako jediná značka. Následující text tedy zaměříme hlavně na odlišnosti od dříve testované verze - tedy motor, převodovku a některé prvky výbavy.

Šestnáctiventilový přeplňovaný vznětový čtyřválec se kromě téměř o čtvrtinu vyšším výkonem oproti slabší verzi chlubí především plynulejším nárůstem točivého momentu a výrazně tišším chodem. Při běžné jízdě se k hranici maximálního výkonu 98 kW při 4000 otáček dostanete jen málokdy - zátah odspodu a dostatečná zásoba točivého momentu přesvědčí automatickou převodovku, aby řadila dříve. Nejenže tak nijak výrazně vytáčený motor chrání vaše uši, ale absence turboprodlevy navíc maximalizuje pohodlí posádky i při razantním zrychlování.

Pouze čtyřstupňová automatická převodovka s možností sekvenčního řazení je jakoby srostlá s motorem - minimální rázy, přijatelné prodlevy při přeřazování a inteligentní chování například při jízdě z kopce. Míru hbitosti vozu při potřebě větší akcelerace je možno předem odhadnout - jedna z mála výhod pouze čtyř stupňů se v té chvíli projeví menším "tápáním" elektroniky při řazení. Velmi elastický je především čtvrtý převodový stupeň, specialista na ustálené rychlosti - městskou 50 km/h i vrcholy kolem dvousetkilometrové hranice zvládá bez protestů. Specialistou jej nazývám proto, že i při relativně mírném zrychlení v poměrně širokém spektru počátečních rychlostí přeřazuje převodovka níž - čtyřka je jednoznačně koncipována jako rychloběh. Tlačítko sportovního módu pak umožňuje využívat širšího spektra otáček - zde se pak přirozeně mění vyváženost kombinace výkon+zátah/ticho+komfort ve prospěch dynamických vlastností.

Celá sestava pohonného ústrojí má tedy v podstatě samá pozitiva. Jedinou hodnotou, kterou se nám nepodařilo dosáhnout dle představ výrobce, je průměrná spotřeba. Při třetinovém podílu městských, mimoměstských a dálničních cest jsme dosáhli hodnoty 7,6 litru/100 km. Dodejme ale, že výrobcem udávaných 6,5 litru považujeme u jednoapůltunového vozu s automatem za optimistickou hodnotu. Nejvíce nás vůz překvapil na dálnici - při jízdě ustálenou rychlostí cca 150 km/h spotřeboval motor pouhých 7,8 l/100 km.

Z prvků, které námi testovaný vůz odlišují od předchozí verze, zmíníme v první řadě možnost volby Sport na ovladači charakteristiky podvozku. Tato funkce by měla dle výrobce umožnit, aby automobil mohl přecházet do sportovního režimu odpružení častěji a setrvat v něm déle. V praxi se rozdíl projevuje především menší tendencí k náklonům vozu v zatáčkách a znatelně slabším ponoření přídě při brždění. S ohledem na výše zmíněnou charakteristiku motoru a převodovky jsme ale většinou nechávali tlačítko Sport vypnuté. Plavná jízda nám s tím to vozem připadala přirozenější a náklony v zatáčkách kompenzovala výborně tvarovaná sedadla.

Za zmínku stojí i kolébkové tlačítko na pravé stěně obrovského zavazadlového prostoru kterým je možné i při vypnutém motoru snížit a následně zase zvýšit zdvih zadní nápravy, čímž se usnadní nakládání těžkých předmětů.

Seznam standardní výbavy je i na střední třídu poměrně obsáhlý - ovšem za základní cenu blížící se k milionu nelze mít malá očekávání. Standardní šestice airbagů je vnímána už jako samozřejmost, ale potěší i detaily jako automaticky sklopná vnější zrcátka při parkování. U poměrně robustního vozu je také standardem parkovací asistent a bezchybně fungující stěrače se senzorem intenzity deště.

V základní výbavě možná překvapí přítomnost pouze manuální klimatizace, dvacetitisícový příplatek za automatickou dvouzónovou klimatizaci je ale dle našeho názoru ještě přijatelný.

Přičteme-li již dříve zmíněnou prostornost a komfort tohoto vozu, můžeme jej směle doporučit všem, kteří k úspornosti turbodieselu hledají i pohodlí automatické převodovky s dostatečnou rezervou výkonu. I u tohoto modelu nabízí dovozce variantu M1 s možností odpočtu DPH.