Ferrari 288 GTO: Na pořízení moderní klasiky dnes 60 milionů korun nestačí

Ferrari 288 GTO bylo původně vyvíjeno pro automobilové soutěže, konkrétně skupinu B. Proto dostalo historická tři písmena (Gran Turismo Omologata). Číselné označení neznamenalo klasicky zdvihový objem jednoho válce, ale zaokruhlený celkový a jejich počet.

Auto poháněl navzdory tradicím vidlicový osmiválec 2855 cm³ s výkonem 294 kW (400 k) v 7000 otáčkách. Jak ho bylo dosaženo? Jednoduše, uprostřed umístěná čtyřventilová pohonná jednotka s rozvodem DOHC byla přeplňovaná dvojicí turbodmychadel. Maximálních 496 N.m při 3800 min^-1 putovalo výhradně dozadu, GTO (jak se mu zkráceně říkalo) nemělo pohon všech kol. Převodovka byla pětistupňová manuální.

4,29 m dlouhé, 1,91 m široké a jen 1,12 m nizounké dvoumístné kupé vážilo pouhých 1160 kg. Dnes se jedná o supersport ze staré školy, s převážně laminátovou karoserií na klasickém ocelovém trubkovém rámu doplněném o výlisky. Vzdálenost mezi nápravami činila jen 2,45 m. Z klidu na stovku zrychlovalo za 4,9 s a na dvojnásobek během 15,2 s. O 5 km/h navíc překonalo magickou třístovku. V letech 1984 a 1985 vzniklo jen 272 exemplářů.

V soutěžích nakonec nikdy nestartovalo, i když byly potřeba jen dvě stovky silničních. FIA nakonec celou skupinu B po sérii tragických událostí smetla ze stolu. Když Henri Toivonen a Sergio Cresto s Deltou S4 spadli na Tour de Corse 1986 ze srázu a uhořeli, došla mezinárodní automobilové federaci trpělivost...

Občas se i dnes objeví nějaké ke koupi. Zrovna teď si mohou zájemci udělat radost v Bostonu, u tamního dealera McLarenu, dokonce se firma přímo tak jmenuje. No vážně, rudá střela v klasickém odstínu Rosso Corsa stojí v showroomu dnešní konkurence! Exemplář s VINem ZFFPA16B000053289 je v evropské specifikaci, za 31 let života najel nějakých 20.760 km. Elektrická okna i klimatizaci má už originál, A je opravdový z Maranella, certifikát Ferrari Classiche totiž nepostrádá...

Na nákup sice nepotřebujete přes miliardu korun jako v případě klasického 250 GTO ani stovky milionů, ale na tři dekády mladý stroj jde i tak o sumu takřka stratosférickou. Konkrétně 3,05 milionu dolarů, tedy 72,9 milionu korun!

GTO se dnes jinak většinou draží. Přímo k prodeji v Evropě jsou momentálně dva exempláře ročníku 1985, jeden v Itálii a druhý v Německu. Oba znovu s minimálními kilometrovými proběhy (11, respektive 21 tisíc). Vskutku nijak neobvyklé číslo. Částky v eurech nutné k jejich pořízení jsou překvapivě menší než u onoho zaoceánského kusu: 2,38 a 2,48 milionů eur. Tedy v korunách 64,4 a 67,1 milionu. 288 je považována i dnes za mistrovský kousek a jeden z nejlepších strojů, který kdy továrnu opustil. Takže ceny porostou ještě výš...