GAZ v nové době: Vedle užitkových aut i výroba Škodovek
Automobilka GAZ (Gorkého automobilový závod) patří mezi nejstarší automobilové výrobce v Rusku, její historie se datuje až do roku 1929. Dnes se zaměřuje hlavně na výrobu užitkových a nákladních vozidel nebo autobusů, zároveň ale vyrábí auta i pro zahraniční značky, mimo jiné Škodu Auto.
GAZ byl založen v roce 1929, kdy byla představiteli SSSR schválena výstavba automobilového závodu v městě Nižnij Novgorod a podepsána dohoda s Fordem o licenční produkci jeho modelů A a AA. Samotná výroba byla odstartována 29. ledna 1932, kdy z továrny sjel první vůz, nákladní model nazvaný NAZ AA. Použití jména NAZ může dnes překvapit, jenže automobilka se tak původně jmenovala (Nižgorodský automobilový závod). O rok později však závod změnil jméno na to dnešní, a to spolu s tím, jak se sídelní město na počest spisovatele Maxima Gorkého přejmenovalo na Gorkij.
V následujících letech výroba ve spolupráci s Fordem pokračuje, už v roce 1935 vyjíždí z továrny automobil s výrobním číslem 100.000. Konstruktéři ale časem získávají zkušenosti, osvojují si jednotlivé postupy, a tak se sovětské vozy fordům podobají stále méně. To už třeba je případ modelu GAZ M1 z roku 1936.
Během válečného období se automobilka samozřejmě přeorientovává hlavně na válečnou produkci. Vedle aut tak GAZ produkuje také tanky, samohybná děla, minomety nebo granáty. Zároveň se ale továrna připravuje na poválečnou výrobu, a tak už v roce 1946 se začíná vyrábět první poválečný model, nákladní GAZ 51.
Mnohem důležitější byl v tomtéž roce druhý poválečný model, GAZ M20, slavná Poběda („Vítězství“). Originální karoserie s tehdy nízkým koeficientem aerodynamického odporu s hodnotou 0,34 byla velice moderní, navíc byla samonosná. Auto z pera konstruktéra Andreje A. Lipharta bylo již vlastní konstrukce, přičemž ve výrobě vydrželo až do roku 1958. V Polsku se jako FSO Varšava dokonce vyrábělo až do roku 1973.
Vedle toho se začíná pracovat na luxusním automobilu pro potřeby vlády (tzv. GAZ 12 ZIM z roku 1950) a terénním vozidle GAZ 69, který v roce 1953 nahradil GAZ 67. Jednoduchý a odolný offroad pro armádu vydržel ve výrobě až do roku 1972. Padesátá léta jsou i ve znamení slavné „carevny,“ GAZu 21 (1956), který jako první nesl značku Volha.
V následujících letech zůstává firma zaměřená hlavně na výrobu nákladních vozidel. Vedle toho ale vyrábí i GAZ M13 Čajka, luxusní sedan inspirovaný vzhledem aut americké značky Packard, nebo „druhou Volhu,“ neboli GAZ 24. Naopak produkce GAZu 69 se už v polovině padesátých letech přesouvá do továrny UAZ v Uljanovsku, kde pokračuje jako UAZ 69.
Devadesátá léta jsou sice ve znamení rozsáhlého úpadku ruských automobilek v důsledku rozpadu tradičních trhů a příchodu nové konkurence, GAZ ale žije dál. Nadále se zaměřuje primárně na užitková a nákladní auta, stále ale zůstává i v segmentu osobních aut. Ty nabízí pod značkou Volha, přičemž pokračuje produkce GAZu 3102 z osmdesátých let, neboli inovovaná verze GAZu 24. Naopak samotný GAZ 24 v roce 1992 nahrazuje modernější GAZ 31029, byť konstrukčně se jedná stále o to samé. Jestli vám pak toto auto nějak povědomé, vězte, že si zahrálo v honičce v bondovce Zlaté oko.
Jestliže však GAZ byl v dobách socialismu známý jako výrobce aut pro papaláše (Čajka) a bytelných vozů často využívaných taxikáři (GAZ 24 Volha), kvalita výroby v devadesátých letech výrazně klesá. Navíc tradiční klientela v podobě představitelů komunistické strany zmizela, a tak prodeje osobních gazů klesaly. Problémem byla i nákladná výroba, protože takový GAZ 3105 z roku 1994 sice v té době vypadal moderně a dokonce byl o něj zájem, kvůli vysokým výrobním nákladům ale bylo nakonec postaveno jen asi 20 jeho kusů.
Přesto to firma nevzdává a osobní vozy představuje i nadále – GAZ 3110, GAZ 3111, GAZ 31105 nebo GAZ Volha Siber. Poslední z nich se světu poprvé představila v roce 2007, přičemž se jednalo jen a pouze o převlečený Chrysler Sebring. Americký vzhled s ruskou značkou by možná v Rusku zaujal, jenže auto přišlo v době začátku hospodářské krize, a proto je už v roce 2010 jeho výroba ukončena. Plánované produkce 40.000 aut ročně Siber ani zdaleka nedosáhl, při ukončení výroby měl na svém kontě údajně jen asi 9.000 exemplářů. Kvůli nízkému zájmu se vůz už nevyplatilo vyrábět.
V oblasti osobních vozů GAZ navzdory neúspěchům však podniká nadále. Už je nicméně nenabízí pod svojí značkou, ale vyrábí automobily pro západoevropské značky. Na do Ruska dovážená auta se vztahují vysoká cla, a proto se automobilkám vyplácí vyrábět přímo v největší zemi světa. Služeb GAZu tak dnes využívají při svém podnikání na ruském trhu nejen Daimler, ale také Volkswagen Group.
Právě díky tomu u GAZu dnes vznikají i vozy Škoda. Vůbec prvním byl Yeti, který se v Nižním Novgorodu začal vyrábět v listopadu 2012, a to v režimu CKD (kompletní výroba včetně provozů svařovny, lakovny a montáže). Letos dokonce byla do Ruska převedena větší část výroby Yetiho, pro uvolnění kapacity závodu v Kvasinách. Od června 2013 pak u GAZu vzniká i Octavia. Z volkswagenů se u GAZu vyrábí Jetta, zatímco z mercedesů užitkový Sprinter.
Sama značka GAZ dnes působí především v oblasti užitkových vozů, jejím nejznámějším modelem je GAZelle. Tu v roce 2013 doplnila modernější varianta GAZelle Next, ta už ostatně byla potřeba, protože GAZelle se vyrábí už od roku 1994. V roce 2006 GAZ dokonce koupil britského výrobce dodávek LDV (někdejší součást Roveru), plány ale nevyšly, a tak byla tato firma později prodána čínskému SAIC Motor. Součástí firmy GAZ Group je ale i Uralský automobilový závod v Miassu vyrábějící nákladní vozy a několik továren produkujících autobusy. A v tomto oboru se společnosti daří, protože na domácím ruském trhu drží mezi dodávkami a autobusy významný tržní podíl.
