TEST Honda CR-V: První jízdní dojmy

Praotec vozů kategorie SUV, Honda CR-V, přichází na náš trh už ve čtvrté generaci. Od roku 1997, kdy se vůz začal nabízet v Evropě, se změnilo mnohé. Pozice celosvětově nejoblíbenějšího SUV však zůstává – udrží si ji i nyní?

Po krátkém vyzkoušení musíme říci, že k tomu má rozhodně nakročeno. CR-V jde s dobou, takže i když délka 4570 mm a šířka 1820 mm zůstaly mezigeneračně zachovány, vůz se snížil o 30 milimetrů. S tím souvisí i o zhruba sedm procent vylepšená aerodynamika (přesné číslo nebylo zatím k dispozici). Do zavazadlového prostoru o základním objemu 589 litrů (+65 l) se nyní budou lépe nakládat těžká břemena: jeho hrana se totiž snížila o 25 mm na 665 milimetrů.

Opravdovým přínosem při jakémkoliv převozu větších předmětů je jednoduchý systém sklápění opěradel: stačí je jedním pohybem ruky odjistit a je hotovo. Sedáky se samy překlopí, hlavové opěrky spadnou a opěradla se sklopí dopředu, takže přesně zapadnou do mezery za vztyčenými sedáky. Výsledná plocha sice ve čtvrté generaci není úplně rovná, zato je oproti předchůdci o 140 mm delší (délka po přední opěradlo 1570 mm).

Sjednocena byla světlá výška a to na 165 milimetrů. Možná si pamatujete, že zatímco benzinové verze mívaly tuto hodnotu o 10 mm větší, vznětové specifikace se naopak mohly pochlubit světlou výškou „pouze“ 155 milimetrů. Vůz je také nezanedbatelně tužší, torzní tuhost se zvýšila o devět procent. Díky lepšímu odtlumení interiéru se podařilo snížit prostup vysokých frekvencí (zvýšit hodnotu absorbce u frekvencí 500 až 5000 Hz), zlepšení o 3 dB už by mělo být jasně slyšitelné.

Na povinnost denního svícení je SUV od Hondy připraveno, vpředu jsou do hlavních světlometů integrovány LED pásky. Služeb světelných diod využívají i zadní svítilny. Novinkou zde je možnost vybavení vozu bi-xenonovými světlomety s automatickým přepínáním dálkových světel.

Nových elektronických pomocníčků je samozřejmě mnohem víc. CR-V může být nyní vybaveno například systémem pro udržování v jízdním pruhu (LKAS), aktivním elektrickým posilovačem či systémy známými z nového Civicu: omezovačem rychlosti, bezklíčovým vstupem a zapalováním, start-stopem nebo asistentem pro rozjezd do kopce.

Honda CR-V: Benzinová stojí od 544 tisíc, dieselová od 689 tisíc Kč

Systém pohonu všech kol byl velmi výrazně přepracován. Systém DPS se dvěma čerpadly nahradil o šestnáct kilogramů lehčí systém E-4WD. Ten je konstrukčně velmi podobný nejnovějšímu systému Haldex, o spínání spojky a tím i připojení předních kol se stará tlak oleje generovaný řídicím čerpadlem. Připojení zadních kol je však aktivováno elektricky, takže systém se umí účinně na potenciálně nebezpečné situace připravit. Při přímé jízdě rovnoměrnou rychlostí je elektromotor pohánějící olejové čerpadlo vypnutý a CR-V se tak stává předokolkou. Naopak například při akceleraci z klidu je automaticky část výkonu poslána na zadní nápravu. Na sněhu či při rozjezdu do kopce na zledovatělé silnici pak k zadním kolům směřuje většina síly.

Pod kapotou najdeme zatím pouze dva motory: benzinový dvoulitrový atmosférický čtyřválec o výkonu 114 kW a vznětovou verzi o objemu 2,2 litru s výkonem 110 kW. Novinkou je možnost pořízení verze s pohonem pouze předních kol – díky ní se pro CR-V otevírá další možnost růstu na našem trhu, protože touto možností se jí v podstatě zdvojnásobuje pole působnosti (prodeje SUV s jednou hnanou nápravou jsou překvapivě vysoké).

Pohon předních kol půjde kombinovat pouze s benzinovým motorem, manuální šestistupňovou převodovkou a prvními třemi výbavovými stupni z pěti. Základní cena za CR-V, 544.000,- Kč, je však velmi lákavá. My jsme však vyzkoušeli verze s pohonem všech kol, vybavené vznětovým čtyřválcem s manuální i automatickou převodovkou.

Jízda

Po usednutí na místo řidiče nás Honda velmi příjemně překvapila. Zpracování interiéru je velmi pečlivé a ergonomicky propracované. Jediné, co by možná mohlo někomu vadit, je počet a velikost tlačítek. Zvláště ta kolem barevné obrazovky na středovém panelu nejsou příliš velké, navíc si musíte chvíli zvykat na jejich ploché mačkání, protože díky mikrospínačům se tlačítko téměř nepohne směrem do palubní desky.

Pozice za volantem se velmi přiblížila osobním vozům, navíc se také zvětšilo prosklení zadní části vozu. Řidič tak má znatelně lepší výhled. Volant je příjemný na dotek (v kůži je až od prostřední výbavy Elegance) a je doslova poset tlačítky. Hračičkové si vyhrají, starší lidé ale asi budou trochu ztraceni. A nebo se naučí používat hlasové příkazy, byť budou muset s autem mluvit německy nebo třeba anglicky. Čeština není podporována.

Jízdně je CR-V rozhodně na výši, posilovač řízení není přehnaně aktivní a na kluzkém povrchu se dá adheze předních kol alespoň trochu odhadnout. To u konkurentů nebývá vždy samozřejmé. Naopak horší je to s místem v interiéru, navíc CR-V není možno pořídit v sedmimístném provedení.

Ale zpět za volant. Řazení převodových stupňů je u manuální převodovky bezproblémové, řadička se v kulise pohybuje jistě a takřka bez vůlí. Dráhy jsou na poměry vozů této kategorie kratší a spojka klade přirozený odpor. Pokud byste neviděli, jak vysoko sedíte, nejspíš byste netipovali, že sedíte v SUV. Místo, Honda CR-V velmi boduje, je odhlučnění. Vznětový motor takřka není slyšet, ozve se až ve vysokých otáčkách. Má dostatek síly, která přichází postupně a přeřadit je nutné až za čtyřmi tisíci. Velmi dobrý je i jízdní komfort, podvozek pěkně žehlí nerovnosti a člověk má z auta pocit stability.

Na krátké trase není možné vyzkoušet všechny systémy, přesto i v chumelenici dojde na radar: rozsvítí se několik oranžových kontrolek s upozorněním, že pokud bychom chtěli radar používat, máme si jej očistit. To znamená zbavit logo Hondy sněhu – právě pod ním totiž radar adaptivního tempomatu sídlí.

Rozjezdy jsou i na uklouzaném podkladu bezproblémové, pohon všech kol vás v nesnázích nenechá. Přesto mi přišlo, že by mohl posílat na zadní nápravu více točivého momentu, protože přední kola (na rozdíl od těch zadních) se občas několik desetin sekundy protáčela. Pečlivěji systém prozkoumáme v klasickém testu.

S manuální převodovkou jsme testovací trasu projeli se spotřebou zhruba 7,5 litru, automat si vyžádal o půl litru víc.