Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jak se žije s vírníkem: Ani letadlo, ani auto. Stačí na něj béčkový řidičák?

Petr Slováček
Diskuze (3)
První skutečné použitelné a dosažitelné létající vozidlo postavil Čech Pavel Březina. Jeho vírník stojí necelé tři miliony a přináší novou dimenzi cestování.

Pavel Březina se stal před pár týdny ze dne na den národní celebritou, když se vydal se svým vírníkem do centra Prahy na kafe. Vždyť je to sen – letadlo, které má silniční homologaci! O to víc nás potěšilo, když bez váhání kývl na reportáž a vzápětí dokázal výhody stroje při operativním přemisťování na místo schůzky – bez kolon a otravného zdržování v provozu.

Při setkání naživo nám pak spadla brada. Ač je Pavel Březina velmi úspěšný podnikatel v celosvětovém měřítku, působí skromně a úspěchy se nechlubí. Dokonce sám říká, že se nechal k cestě na Václavák umluvit. S vírníkem už přitom procestoval republiku i Evropu křížem krážem v létě i zimě a na cestování ho používá raději než auto.

Krása pohybu

Nad redaktorským metrákem živé váhy ještě Pavel mávl rukou, ovšem při zavírání kabiny už se musel zadní pasažér trochu sklonit. A jakmile se za zády rozvrněl čtyřválcový motor Rotax, nebylo cesty zpátky. „Kartička pojištěnce zůstala dole!“ probíhá hlavou, zatímco se létající aparát zdvihá z letňanské dráhy.

Vystoupáme do sta metrů a najednou přichází katarze – pohled do krajiny, lány žluté řepky pod námi a svět je najednou krásnější. Dokonce i zprvu těsná kabina je hned víc než dostatečná a začíná být komfortní teplo. Cestovní rychlost je 160 km/h, a hlavně letíte přímou cestou. Z Přerova do Hannoveru cestuje Pavel za čtyři hodiny, nejdelší jeho přelet trval devět hodin v kuse. Prostě skvělá forma přepravy kamkoliv.

Rytíři nebes

Za chvíli se Pavel nechává povzbudit leteckým fandovstím pasažéra a předvádí, kterak stroj vykrouží ostrou zatáčku s prudkým náklonem, dokáže se

ve vzduchu zastavit a vejde se i na náhodně nalezené modelářské pidiletiště pod námi. Už to vypadá, že na posekanou plochu o velikosti větší předzahrádky opravdu přistane, když zase přidá plyn a odlepí se.

Majstrštyk přichází teprve v okamžiku, kdy ukazuje, že ani po zhasnutí zadního tlačného motoru vírník nespadne. Stačí sklopit příď k nabrání rychlosti – asi jen tolik, aby pasažér zbledl při hypnotizování místa předpokládaného závrtu, a už se ofukované listy rotoru nad hlavou roztáčejí natolik, aby vírník spolehlivě a měkce přistál.

Za okamžik přistáváme zpátky v Letňanech – mohli bychom ale kdekoliv, vždyť na výběh vírníku stačí jen nějakých pět až deset metrů. Na běžně

užívané komunikaci to samozřejmě nelze kvůli bezpečnosti ostatních, ale ze vzduchu najednou vidíme, kolik je kde uzavřených cest mezi poli nebo za závorou. Nezastíráme, že nás praktičnost vírníku opravdu nadchla.

Už je lepší verze

Inženýr Březina se dostal k vírníkům oklikou přes paragliding. Jeho společnost je totiž se 45 zastoupeními druhým největším producentem paramotorů na světě. Před deseti lety začala dělat komponenty pro německého výrobce vírníků AutoGyro, ale samotného Pavla tento způsob přepravy zpočátku nenadchl. První vírníky byly otevřené a foukalo do nich, proti paraglidu nepřinášely velkou výhodu. Tehdy však obchodním partnerům slíbil, že až do stroje naloží svou výbavu a bude si moci zatopit, vírník si koupí. „Pak už se nedalo couvnout,“ směje se dnes při vzpomínce na dobu před sedmi lety.

Nakonec ho tento způsob dopravy zcela uchvátil, baví se nízkou letovou výškou a možností sledovat zblízka svět pod sebou. „Létal jsem s ultralighty i normálními letadly, ale tam jste příliš vysoko a nic nevidíte. To mě nebavilo,“ krčí rameny. Vírníkům nakonec zcela propadl, začal je v Přerově sám montovat a školit jejich pilotáž. Do dnešních dnů vycvičili stovku dalších adeptů a prodali už pětačtyřicet strojů. Existuje tedy velká parta nadšenců, kteří se na pár dnů seberou a vydají na společný výlet kamkoliv po kontinentu. „Pravidla jsou volná, třeba cestou do Francie ani nemusím hovořit s žádným řízením letového provozu,“ říká Pavel Březina.

AutoGyro Calidur
Motor čtyřtaktní čtyřválec Rotax 912/914
Chlazení voda + vzduch
Výkon 100/115 koní
Cestovní/maximální rychlost letu 160/185 km/h
Spotřeba 12-15 l/hod
Vzletová hmotnost 560 kg
Vytrvalost 5 hodin
Výkon elektromotoru kW
Točivý moment elektromotoru 150 N.m
Baterie Li-ion 1,8 kWh
Dojezd 20 km
Maximální stoupání 10 %
Maximální rychlost jízdy 40 km/h
Délka 480 cm
Šířka 170 cm
Výška 270 cm
Průměr rotoru 840 cm
Objem nádrže 39-75 litrů

Nestačí jen přidat zrcátka

Po čase ale pilotovi začalo vadit, že je stroj s potenciálem autonomního pohybu připoután k letišti stejně jako normální aeroplány. Odsud už byl jen krůček k úpravě na silniční provoz. „Technicky to nebylo zase tak složité, ale schválení nějakou dobu trvalo,“ přibližuje Březina s tím, že teď už nemusí při příletu na letiště volat taxík k dopravě do hotelu. Prostě si tam jednoduše zajede. To samé platí třeba pro tankování. Na pohled to znamenalo přidat zrcátka, blinkry a světla. Technické změny jsou ale složitější – třeba brzdy na zadní kola včetně ruční parkovací. I tak přestavba z letové na silniční konfiguraci chvilku zabere.

Nevýhodou je zatím jen krátký dojezd 20 km. Stroj se totiž pohybuje prostřednictvím elektromotoru připevněného třmenem k přednímu řízenému kolu – mimochodem vírník se i na silnici řídí nohama pedály, stejně jako směrové kormidlo ve vzduchu. „Už máme připravenu i hybridní variantu s neomezeným dojezdem,“ poodhaluje Pavel s tím, že jednoduše vrtuli odpojí přes spojku. Motor tak bude moci pohánět generátor, který vyrobí dostatek elektřiny pro elektromotory v kolech. Rychlost je omezena na 40 km/h, ačkoliv by se vírník rozjel i na pětašedesát. Kvůli bezpečnosti to ale zůstane i nadále.

Pokud byste si chtěli silniční vírník koupit, stojí necelé tři miliony korun. Zájem je veliký, je tak již jisté, že se zkušenosti z individuálně homologovaného stroje na snímcích přenesou do sériové výroby. Za speciální pilotní kurz dáte asi sto tisíc, přičemž je lepší začínat od nuly, takže vás nemusí zbavovat návyků z letadel. Náklady na servis a údržbu vírníků odpovídají běžnému osobnímu vozu. Masového rozšíření se asi nedočkáme, ale těší nás reálná použitelnost za rozumnou cenu s velkým potenciálem do budoucna.

Znáte vírník?

Jako autor myšlenky vírníku se tradičně uvádí španělský konstruktér Juan de la Cierva, který měl díky rodinným financím dost prostředků na pokusy s letadly s rotující nosnou plochou. Začátky byly krušné, první prototyp s protiběžnými rotory příliš nefungoval a u druhého hrozilo převrácení, takže nikdy ani nevzlétl. Létání se nakonec stalo Ciervovi osudným. Zajímavostí je, že se vírník Cierva C.30 už ve 30. letech objevil v Československu. V letech 1934 až 1937 měl jeden působit v Baťově letce, kde sloužil k přepravě firemní pošty mezi Otrokovicemi a pražskými Kbely. Oblibu si získaly i po roce 1948, kdy vznikl oficiální Rotorklub. Dokonce byl zaznamenán i pokus o úlet za hranice, asi proto režim vírníkovému létání příliš nepřál.

Jak to funguje?

Vírník patří velmi zjednodušeně řečeno do stejné kategorie jako vrtulník, ale na rozdíl od něj nemá poháněný rotor. Motor se totiž použije jen pro prvotní roztočení a nadále už se rotor pohybuje ofukováním okolního vzduchu. Také proto se stroj musí neustále pohybovat dopředu, byť minimální rychlostí. Pro start potřebuje dráhu dlouhou asi 100 metrů, zato k přistání stačí i pouhých 10 m. Spolehlivost vírníků je velmi vysoká a dokáže přistát i po závadě motoru – stačí sklopit příď a nabrat rychlost. Minimální je už asi 30 km/h.

Petr Slováček
Diskuze (3)
11. 11. 2023 18:45
Re: Ach jo, to je zase clanek
Na silnicí to může. Má to omezený dojezd, ale v klidu si s tím můžete dojet k ⛽ natankovat a pokud je přistávací plocha blízko domova, tak i v pohodě dojet domů.
22. 5. 2017 14:28
Ach jo, to je zase clanek
Mozna by to chtelo myslet trochu samostatne a ne jenom opakovat tyhle PR blaloby. O zadne "skutecne pouzitelne a dosazitelne letajici vozidlo" v zadnem pripade nejde, jde pouze o normalni virnik, coz je koncept ktery za chvili oslavi sve ste narozeniny. Je to takova helikoptera chudeho muze, provozne masivne levnejsi, ale rovnez s omezenou vyuzitelnost. Na silnici to samozrejme nemuze a ani moc nedava smysl s tim nekam jezdit.
Avatar - Barry Lyndon
22. 5. 2017 09:52
dojezd 20 km je až až
toto jaksi není létající auto a jako možnost nouzového pojezdu to myslím stačí...