Jean Bugatti: Další ze speciálních Veyronů

V srpnu mohli ti šťastnější z nás vidět v Pebble Beach edici Jean-Pierre Wimille pojmenovanou po slavném francouzském závodníkovi a vítězi 24 hodin Le Mans. Nové provedení nese pro změnu jméno syna zakladatele značky Jeana Bugattiho. Jedná se tedy o druhý počin série Les Légendes de Bugatti a automobilka ji vystaví ve Frankfurtu. Celkem jich bude šest, jak společnost znovuvzkříšená a vlastněná koncernem Volkswagen oficiálně oznámila již v červenci. Všechny věnuje věhlasný výrobce významným postavám ze své historie.

Jean (vlastním a plným jménem Gianoberto Carlo Rembrandt Ettore) Bugatti se podílel na vzniku legendárního Type 41, tedy modelu Royale, vytvořil tvary většiny jeho karoserií. Pracoval také na vzhledu roadsteru typu 55, cestovní „padesátce“ i veleslavném aerodynamickém kompresorovém kupé 57 SC Atlantic. Nenavrhoval ale jen „šaty“, nýbrž také podvozky a motory. V roce 1936 mu jeho otec předal správu podniku, Jeanovi bylo tehdy pouhých 27 let! O tři roky později však nešťastně zahynul při havárii.

Model nesoucí jeho jméno vychází z otevřeného provedení Grand Sport Vitesse, má tedy nikoli 1001, nýbrž rovných 1200 koná (883 kW) ze čtyřmi turbodmychadly přeplňovaného osmilitrového motoru W16. Vizuálně si bere právě inspiraci z proslulého Atlanticu. Konkrétní exemplář, který používal sám Jean Bugatti, byl znám jako „La Voiture Noire“, tedy černé vozidlo. Postrádal tudíž pro předválečnou produkci této značky jinak typickou modrou barvu. Zároveň byl jedním ze čtveřice vyrobených kusů typu 57 v kompresorové verzi SC a s aerodynamickými hliníkovými karoseriemi. Poháněl jej řadový osmiválec objemu 3257 cm³ s výkonem 147 kW (200 k) a kupé bylo schopno jet až 200 km/h. Nejednalo se přitom o závodní auto, ale vůz pro běžné silnice, pouze motor měl takřka závodní parametry. Po krvavém konfliktu (továrna v alsaském Molsheimu byla v roce 1944 vybombardována spojeneckými vojsky) se bohužel unikát ztratil a jeho osud není znám. Dodnes přežily pouhé dva původní exempláře vyrobené v letech 1936-1938, tedy polovina.

Karbonová karoserie moderního Veyronu je také černá, maska chladiče v tradičním tvaru podkovy je pokovena platinou, stejně jako loga EB vně vozu. Černá kola mají diamantový efekt, podpis samotného Jeana Bugattiho byl laserem vyryt do víček benzinové nádrže i olejové náplně. Interiér pokrývá luxusní béžová a hnědá kůže přesně jako v originále. Čokoládově hnědé jsou sedačky, horní část přístrojové deska, volant a dveřní výplně. Na nich je vyobrazen béžový Atlantic z bočního pohledu, mezi oběma sedadly se nachází úložný prostor, který zdobí silueta slavného kupé pro změnu z pohledu horního. Na dveřních prazích zase najdeme Jeanův portrét a nápis „Les Légendes de Bugatti“, stejný je na čalounění podlahy u středového tunelu, ale doplněný o skulpturu. Volič sedmistupňové dvouspojkové převodovky, který přenáší 1.500 N.m točivého momentu na všechna kola, je částečně vyroben z růžového dřeva.

Zvykli jsme si, že Bugatti většinou představuje „jednokusové limitované edice“, tedy konkrétní exempláře vyrobené pro jednoho každého zákazníka. Představované „Jean Bugatti“ se stejně jako té minulé tento exkluzivní počet netýká, vzniknou celkem tři. Každý kus ovšem přijde na jinak velmi exkluzivních 2,28 milionu eur, tedy necelých 59 milionů korun. Bez daně...