Lamborghini Miura a Countach: Souboj býčích titánů (video)

Oba kousky jsou v rudé barvě, byť pro tuto značku je asi typičtější žlutá. Miura rozhodně nebyla prvním supersportem v pravém slova smyslu, ani nepřinesla jako první motor uložený uprostřed. A navíc kvalita výroby nebyla zrovna nejlepší, také takřka závodní technika toho moc nevydržela. Jenže dnes je toto nádherné umělecké dílo ikonou. Marcello Gandini, který jeho exteriér coby zaměstnanec studia Bertone navrhl, odvedl skvělou práci. Na technickém vývoji auta spolupracovali i mnozí další, třeba Gian Paolo (také dohromady Gianpaolo) Dallara nebo testovací jezdec Bob Wallace.

Lamborghini nejdříve vystavilo v Turíně 1965 jen šasi, celý prototyp se objevil v Ženevě 1966. Na karoserii byla použita ocel i hliník. Napříč hned za sedadly umístěný čtyřlitrový motor V12 ukrytý pod dozadu výklopnou kapotou měl zase na starosti Giotto Bizzarrini. Krmily jej čtyři spádové karburátory Weber. Klasické budíky nesou značku Jaeger a kulisa pětistupňové manuální převodovky je odkrytá, jak se sluší a patří. Přední kulaté světlomety se dají nastavovat. Testovaný kousek varianty SV s výkonem 283 kW pochází z roku 1971. Moderátor Ben Whitworth mluví o řádně tvrdé spojce a rovněž brzdový pedál vyžaduje sílu, ale pak se dějí věci! Plynový pedál reaguje okamžitě a z výfuků se poté line rajská hudba. Nebo řev?

Prototyp nástupce Countach se objevil poprvé právě v Ženevě 1971. Hranatý brutální supersport měl ve své původní verzi ještě poměrně čisté tvary, vystouplé lemy blatníků a mohutná zadní křídla přišly až později, u varianty LP 400 S (1978). Sériové verzi to beztak trvalo tři roky od představení původního konceptu. Ač byla také u Countachu zachována koncepce motoru V12 uprostřed (byť umístěného už podélně), zadního pohonu a dvoumístného kokpitu, obě auta jsou prostě radikálně odlišná. Následník býčího trůnu je postaven na prostorovém ocelovém rámu. Whitworth testoval mladší verzi LP 5000 Quattrovalvole, tedy se čtyřventilovým dvanáctiválcem 5,2 l/339 kW z poloviny 80. let. Hranatý styl se opakuje i uvnitř, ve vnitřním zpětném zrcátku navíc vidíte maximálně horní část agregátu. Jinak je k ničemu.

Zatímco Miura je neurvalá, Countach už se řídí jako moderní supersporty, ovládá se bez námahy a na řidičovy pokyny odpovídá rychle a přesně. Oba mají pravostranné řízení, Car Magazine je britský každým coulem, i když „herci“ v tomto díle pocházejí z Itálie. Nečekejte, že by magazín oba vozy porovnával a chrlil na nás nějaká čísla, to je nesmysl. Ben Whitworth měl to štěstí, že obě auta sehnal, sběratelé se v půjčování svých vzácných kousků pochopitelně nepřetrhnou... Na konci šestiminutového filmu nezapomněl poděkovat Ferrucciovi Lamborghinimu. Výrobce traktorů a nespokojený zákazník Ferrari se po „přátelském rozhovoru“ s commendatorem, kdy si stěžoval na nepříliš odolnou spojku svého vozu, rozhodl, že bude vyrábět vlastní auta. Despotický a arogantní Enzo jej totiž vyhodil. A jak to dopadlo, všichni víme...