Lotus umí i ostré sedany a hatchbacky. Podívejte se, jaké!

 

Lotus je vnímán jako specialista na lehké sportovní vozy s vynikající ovladatelností, ale prostřednictvím několika modelů značek Ford, Talbot, Opel, Emme a Proton dokazuje, že zvládne i rodinný sedan či hatchback, který je radost řídit.

Historie značky Lotus, kterou založil Anthony Colin Bruce Chapman (1928-1982) v roce 1952, se začala psát ve druhé polovině čtyřicátých let dvacátého století. Tehdy mladý inženýr Chapman začal upravovat Austin Seven z třicátých let nejprve pro trial a později i pro závody na okruzích, i když to už z původního vozu zůstal vlastně jen motor a i ten byl důkladně upraven.

V padesátých letech se prvním komerčním úspěchem mladé značky stal model Mark VI. Na něj v roce 1957 navázal dodnes populární Seven. Právě v souvislosti s ním zůstává i dnes téměř šedesát let od uvedení jeho první generace u řady fanoušků značky zakořeněná představa, že Lotus musí vyrábět jen malé a lehké sporťáky.

Samotný Chapman měl ovšem se svou značkou zcela jiné plány a mířil s ní podobným směrem, jakým se vydalo například Porsche. Při pohledu na jednotlivé modely Lotus od padesátých do začátku osmdesátých let, kdy Chapman zemřel, je zcela jasně viditelná linie postupu od spartánských sporťáků ke komfortnějším strojům.

Nebýt Chapmanovy smrti v roce 1982 dorazil by osmiválcový Lotus již v osmdesátých letech a ne až v roce 1996 v karoserii sice stále vynikajícího, ale přesluhujícího Espritu. S velkou pravděpodobností dnes mohl mít Lotus nabídku modelů na podobné úrovni jako Porsche, jen s nižší hmotností a menšími motory, protože Colin Chapman měl jedinečný dar ušetřit každé kilo.

Skutečnost, že Colin Chapman nebyl zatvrzelým vyznavačem spartánských lehkých sporťáků vedle jeho kupé Type 75 Elite a Type 76 Eclat ze sedmdesátých let spolu s Type 79 Esprit odhaluje i jeho spolupráce s automobilkami Ford a PSA na vývoji a výrobě ostrých sedanů a hatchbacků odvozených od jejich velkosériových modelů.

Schopností inženýrů značky Lotus pak pro vývoj ostrého sedanu využil General Motors, pod jehož křídla britská společnost zamířila ve druhé polovině osmdesátých let a následně pro hatchback i Proton, který ji vlastní od roku 1996.

Ford Cortina Lotus Mk. 1

Ford Cortina se ve své první generaci představil v září roku 1962 a stal se zakladatelem úspěšné modelové řady, kterou až v první polovině osmdesátých let nahradil model Sierra, jehož nástupcem je od let devadesátých Mondeo.

Mateřská automobilka chtěla krátce po uvedení tohoto modelu na trh zvýšit jeho popularitu mezi zákazníky úspěchy na závodních tratích. Díky tomu došlo k dohodě o spolupráci s automobilkou Lotus a Colin Chapman proměnil rodinný sedan ve špičkový sportovní automobil.

Ford Cortina Lotus Mk. 1 dostal od Chapmana interní označení Type 28 a lze o něm říci, že ve své finální podobě byl více lotusem než fordem. Modrý ovál totiž dodával od roku 1963 do továrnu značky Lotus holé karoserie, které zde byly doplněny o nové dveře a kapoty z hliníkové slitiny.

To nejdůležitější se ovšem ukrývalo pod kapotou. Zde byl uložen na bázi motoru značky Ford vyvinutý výkonný řadový čtyřválce s rozvodem DOHC a objemem 1558 cm3, který disponoval výkonem 78 kW (106 k) při 6000 min-1 a roztáčel kola zadní nápravy prostřednictvím čtyřstupňové manuální převodovky.

Ford Cortina Lotus Mk. 1 byl dodáván výhradně s dvoudveřovou karoserií a většina vozů dostala bílý lak se zelenými pruhy na bocích. Vedle použití dílů karoserie z hliníkové slitiny a důkladně modifikované pohonné jednotky byl upraven i podvozek v letech 1963 až 1965 byla listová pera nahrazena vinutými pružinami, které doplňovala vlečná ramena a pomocný rám. Toto řešení bylo ovšem poněkud křehké a od června 1965 bylo nahrazeno zádní nápravou modelu Cortina GT.

Ford Cortina – Bestseller z Albionu (1.díl)

Spolupráce značek Ford a Lotus přinesla ovoce v podobě řady úspěchů na okruzích i soutěžích. V roce 1965 s Cortinou v Mistrovství Evropy cestovních vozů zvítězil Sir John Whitmore, zatímco Bengt Soderstrom a Gunnar Palm dokázali v roce 1966 vyhrát na Fordu Lotus-Cortina Rallye Wales a v následujícím roce Švédskou rallye.


Ford Cortina Lotus Mk. 1
 

Ford Cortina Lotus Mk. 2

Ford v roce 1966 uvedl druhou generaci modelu Cortina se zcela novým designem karoserie. Ta se opět dočkala sportovní verze s označením Lotus, i když tentokrát byl již na její vývoj vliv automobilky Colina Chapmana výrazně menší a výroba probíhala zcela v režii mateřské značky a to až do roku 1970, kdy byla ukončena.

Ford Cortina Lotus Mk. 2 již neprodělal tak radikální úpravy karoserie jako předchozí provedení a jeho barevná paleta se již neomezovala pouze na bílou v kombinaci se zelenými pruhem, ale byla prakticky shodná s méně výkonnými verzemi modelu Cortina.

Pod kapotou se ovšem opět nacházel řadový čtyřválce s rozvodem DOHC o objemu 1558 cm3, který byl tentokrát naladěn na 81 kW (110 k). Samozřejmostí byla čtyřstupňová manuální převodovka a sportovní naladění podvozku. V interiéru zaujala čtveřice přídavných přístrojů na vrcholu palubní desky, která se v roce 1968 stala její součástí.

Ford Cortina – bestseller z Albionu (2. díl)

Podobně jako první generace modelu Cortina Lotus i ta druhá zamířila na závodní okruhy a tratě soutěží, i když již nedosáhla takových úspěchů. K těm největším patří osm vítězství ve své třídě v Britském mistrovství cestovních vozů s Jimem Clarkem za volantem nebo vítězství ve Švédské a Skotské rallye v roce 1967.


Ford Cortina Lotus Mk. 2
 

Talbot Sunbeam Lotus

Chrysler Sunbeam byl kompaktní třídveřový hatchback s motorem uloženým vpředu a pohonem zadních kol, který uvedla divize Chrysler Europe v roce 1977 na britský trh. Po jejím převzetí francouzským koncernem PSA byl tento model nabízen do roku 1981, kdy byla ukončena jeho produkce, jako Talbot Sunbeam.

Vrcholnou verzí tohoto modelu se stalo provedení Talbot Sunbeam Lotus, jehož vývoj byl zahájen ještě pod taktovkou Chrysler Europe. Světová výstavní premiéra vozu, působícího až na dvoubarevné provedení karoserie poměrně nenápadně, se odehrála na autosalonu v Ženevě v roce 1979.

Za relativně nenápadným zevnějškem se ovšem ukrývala technika, která z něj činila špičkové sportovní náčiní. Pod kapotou byl totiž podélně uložen čtyřválec o objemu 2173 cm3, který vycházel z pohonné jednotky použité v typech Elite, Eclat a Esprit značky Lotus. Motor naladěný na výkon 112 kW (152 k) při 5750 min-1 a točivý moment 203 N.m při 4500 min-1 vynikal nízkou hmotností a lehkému 3,8metru dlouhému hatchbacku uděloval vynikající dynamiku.

Lotus se u tohoto vozu vedle pohonné jednotky postaral i o naladění podvozku s tuhou zadní nápravou bez samosvorného diferenciálu. Na první pohled působí toto řešení těžkopádně, ale především soutěžní jezdci oceňovali, že se Talbot Sunbeam Lotus krásně udržuje na silnici i při rychlých průjezdech zatáčkami s nekvalitním povrchem.

Seriál: Evropské Automobily roku. Chrysler-Simca Horizon (1979): Proč zapadl?

Pro soutěže byl 2,2litrový čtyřválce přitom většinou naladěn na výkon okolo 186 kW (253 k). Kvality na první pohled nenápadného hatchbacku pak potvrdila řada vítězství v národních i mezinárodních soutěžích a především titul, který s ním v Mistrovství světa v rallye roku 1981vybojoval Guy Fréquelin, jemuž navigátora dělal Jean Todt.


Talbot Sunbeam Lotus (Lotus 81)
 

Opel Omega Lotus/Vauxhall Carlton Lotus

Lotus Group v roce 1986 zamířil pod křídla koncernu General Motors, což se projevilo pozitivně především v technice několika modelů značek Chevrolet, Opel a Vauxhall.

V případě první jmenované se jednalo o výpomoc inženýrů značky Lotus při vývoji již zmiňovaného modelu Corvette ZR-1, zatímco značkám Opel a Vauxhall poskytli své znalosti a schopnosti při vývoji těch nejostřejších sedanů v jejich historii.

Těmi se stala dvojčata Opel Omega Lotus a Vauxhall Carlton Lotus, odlišující se od svých méně výkonných sourozenců na první pohled díky odlišnému designu nárazníků, rozšíření blatníků i prahů a pořádnému přítlačnému křídlu na zádi.

Výchozím bodem pro vývoj se přitom stal na začátek devadesátých let již poměrně dostatečně výkonný model Omega 3000 24V, jehož třílitrový řadový šestiválec disponoval výkonem 152 kW (207 k).

Tento motor se díky péči inženýrů Lotus dočkal kompletně nových vnitřností, zvýšení objemu na 3615 cm3 a doplnění o dvojici turbodmychadel Garrett T25. Díky tomu se pyšnil výkonem 281 kW (382 k) při 5200 min-1 a točivým momentem 568 N.m při 4200 min-1.

Přeplňovaný šestiválec pak byl spojen se šestistupňovou manuální převodovkou ZF z Corvette ZR-1 a samosvorným diferenciálem z Holdenu Commodore V8.

Opel Lotus Omega a Evolution 500 - Blesky z čistého nebe

Opel Omega Lotus dlouhý 4,7 m zvládl akceleraci z 0 na 100 km/h kolem 5,0 s a jeho maximální rychlost 283 km/h, z něj činila prakticky nejrychlejší sedan své doby. Stejnými hodnotami se mohlo pochlubit i dvojče Vauxhall Carlton Lotus určené pro britský trh.


Opel Omega Lotus/Vauxhall Carlton Lotus (Lotus 104)
 

Emme Lotus

Emme Lotus patří k automobilům v Evropě téměř neznámým a i v místě svého zrodu, jímž je Brazílie představuje vůz obestřený řadou tajemství. Podle dostupných informací stojí za jeho vznikem skupina zámožných podnikatelů ze Švýcarska a společnost Megastar Veículos Ltda.

První plány na vývoj sportovně laděného sedanu s technikou značky Lotus se údajně objevily již v roce 1987 a vývoj se měl rozběhnout v letech devadesátých. Světová premiéra vozu se odehrála až v roce 1997, i když první snímky tajemného vozu přinesl již o rok dříve magazín Autoesporte.

Emme Lotus byl uveden v nejvýkonnějším provedení 422T, které mělo být následně doplněno o méně výkonné verze 420T a 420, z nichž první měla být vybavena přeplňovaným a druhá atmosférickým dvoulitrovým motorem.

Charakteristickým rysem vozu byla karoserie z plastů, vyráběná vstřikováním do formy, což byla technologie v té době využívaná u značky Lotus. Od britského výrobce pocházel také motor o objemu 2,2 l, dopovaný turbodmychadlem, který poskytoval výkon 191 kW (260 k) při 6500 min-1 a točivý moment 354 Nm při 3900 min-1.

Čtyřdveřový automobil o hmotnosti 1588 kg dosahoval maximální rychlosti okolo 275 km/h a zrychloval z 0 na 96 km/h za 4,9 s. Vývoj vozu byl prakticky dotažen dokonce, když se v roce 1997 rozběhla kusová výroba ve městě Pindamonhangaba v brazilském státě Sao Paulo.

Design vozu je srovnáván s liniemi konceptu Volvo ECC z roku 1992, z nichž vycházela první generace sériového sedanu S80 z let 1998 až 2006 a je pravdou, že Emme Lotus je tomuto prototypu až nápadně podobný.

Video: Lotus Emme zapomenutý supersedan z Brazílie

V roce 1999 byla továrna, v níž se rozbíhala výroba Lotusu Emme uzavřena. Hlavními důvody pro ukončení dalšího vývoje a výroby sedanu se stala devalvace brazilské měny a těžko splnitelné podmínky pro schválení vozu pro provoz v Evropě nebo USA.

Celkem se údajně vyrobilo 15 vozů Emme Lotus, z nichž čtyři byly homologovány pro silniční provoz, ale některé prameny uvádějí, že vzniklo pouze 12 vozů.


Emme Lotus
 

Proton Satria Neo R3 Lotus Racing

Proton Satria Neo R3 Lotus Racing byl vyvinut na základech hatchbacku Satria Neo druhé generace a veřejnosti se představil na jaře roku 2010 jako limitovaná edice, oslavující návrat značky Lotus do světa Formule 1.

Se slavnou britskou značkou má tento hot-hatch společné vlastně jen jméno a skutečnost, že Proton je jeho majitelem, ale pod úpravami vozu, jenž svými barvami odkazuje na tradiční schéma monopostů Lotus z padesátých a šedesátých let, je podepsána ladičská firma R3.

Proton Satria Neo R3 Lotus Racing s rozvorem 2440 mm, celkovou délkou 3905 mm, šířkou 1710 mm a výškou 1410 mm se pyšní náležitě dramatickým zevnějškem. Třídveřovou karoserii zdobí pro tento model navržené nárazníky, kapota motoru z uhlíkových vláken a spoiler na zadním oknem.

K pohonu slouží šestnáctiventilový čtyřválec CamPro CPS objemu 1597 cm3 naladěný na výkon 108 kW (147 k) při 7000 min-1 a točivý moment 168 Nm při 5000 min-1. Prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky jsou roztáčena přední kola. Podvozek je vybaven stavitelnými tlumiči DFV (Dual Flow Valve) značky Öhlins a kotoučové čtyřpístkové brzdy s vnitřním chlazením pocházejí od AP Racing.

Proton Satria Neo R3 Lotus Racing vznikl v sérii omezené na pouhých 25 vozů. Každý z nich zvládl akceleraci z 0 na 100 km/h za 9,2 s a dosahoval maximální rychlosti 205 km/h.

Proton Satria Neo R3 Lotus Racing: Oslava návratu do formule 1

Divize Lotus Engineering se vedle výše zmíněných modelů samozřejmě podílela na vývoji podvozků a motorů pro řadu další vozů, z nichž byla většina sportovních, jako například DeLorean DMC-12 či Chevrolet Corvette ZR-1, ale je mezi nimi i odpružení SUV Mahindra Scorpio či ladění podvozku crossoveru Kia Soul pro britský trh.


Proton Satria Neo R3 Lotus Racing
 

Foto: autowp.ru, Silverstone Auctions, Flatout!

Spolupracujeme s TipCars.com
 







Doporučujeme
Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu! Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu!

Jestliže před deseti lety bylo pohonem všech kol vybaveno…

Jsou české silnice nejhorší v Evropě? Tohle nám na nich nejvíce vadí! Jsou české silnice nejhorší v Evropě? Tohle nám na nich nejvíce vadí!

České silnice mají hrozný povrch a jsou špatně značené, v…

 

AutoRevue
10 spolehlivých motorů „držáků“, jejichž koupí nešlápnete vedle 10 spolehlivých motorů „držáků“, jejichž koupí nešlápnete vedle

Znáte to. Ty nejspolehlivější motory máme beztak všichni…

Ojetiny vyrobené v Česku a na Slovensku: Víme, kterým se vyhnout Ojetiny vyrobené v Česku a na Slovensku: Víme, kterým se vyhnout

Automobilovému průmyslu v České i Slovenské republice se…

 





 
Retro test Mercedes-Benz 300 E-24: Sen dobových československých novinářů

Retro test Mercedes-Benz 300 E-24: Sen dobových československých novinářů

Dnes 17:35

Připomeňte si, co psali redaktoři Světa motorů o Mercedes-Benzu 300 E-24, když byl nový.




Blesk.cz

Drahoš si posteskl nad nepozvaným Horáčkem. „Pozdě!“ schytal to od lidí

Drahoš si posteskl nad nepozvaným Horáčkem. „Pozdě!“…

Jako nedůstojné označil kandidát na prezidenta Jiří Drahoš to, že jeho rival Michal Horáček nemohl vystoupit 17.…

iPhone X už nebude výjimečný. Podívejte se na koncepty většího X Plus a menšího iPhonu SE

iPhone X už nebude výjimečný. Podívejte se na…

Snad jste si nemysleli, že to iPhonem X končí. Naopak, pro Apple je to nový začátek. Jedinou otázkou je, jak to…

 

iSport.cz

Hradečtí třikrát filmovali, myslí si v Boleslavi. Žádají přezkoumání

Hradečtí třikrát filmovali, myslí si v Boleslavi.…

Na svazové půdě se bude šetřit údajné simulování hradeckých hráčů. Rovnou tři podněty zaslal jejich páteční…

Čisté konto pro Čecha! Arsenal uspěl v derby, City suverénně vede

Čisté konto pro Čecha! Arsenal uspěl v derby, City…

Ve šlágru 12. kola anglické ligy porazil Arsenal fotbalisty Tottenhamu 2:0 a dotáhl se na ně v tabulce na rozdíl…

 

Reflex.cz

Staletí starý příběh má pořád grády!

Staletí starý příběh má pořád grády!

Rónin je samuraj bez pána a příběh, který právě vyšel zpracovaný do komiksové podoby v nakladatelství Crew,…

Tuzemské banky holí své klienty jako ovce. Když ale mají zvýšit úroky u vkladů, mají hromadu výmluv, proč to nejde

Tuzemské banky holí své klienty jako ovce. Když ale…

Růst české ekonomiky trhá rekordy a centrální bankéři již nahlas varují, že nastává čas zchladit pádící…