McLaren MP4-30 vyráží do boje o vavříny s Hondou, Alonsem a Buttonem

MP4-30 byl představen 29. ledna přímo ve Wokingu překvapivě ve stříbrnočerných barvách, které zůstaly z éry Mercedesu. A McLaren je nebude měnit. Jen přibylo trochu červené, která nás vrací do doby, kdy britskou stáj sponzorovala cigaretová značka West. Jenže nová zbraň má jako jediná ve startovním poli motor Honda, stáj obnovila spolupráci s japonskou automobilkou po třiadvaceti letech. Ta první byla úspěšná, přinesla čtyři jezdecké tituly mistra světa (1988, 1990 a 1991 Ayrton Senna, 1989 Alain Prost) a čtyři konstruktérské v těch samých letech, tedy nepřetržitě v řadě za sebou. Tehdy ještě červenobílé monoposty startovaly s agregáty Honda (ať už přeplňovanými 1,5 l, nebo atmosférickými 3,5 l) v 80 Grand Prix. 44 jich dokázaly vyhrát, zajely 53 nejrychlejších kvalifikačních časů a získaly třicítku nejrychlejších kol. Vskutku impozantní bilance, jen ročníku 1992 už dominovaly Williamsy... Červenobílá kombinace barev se zatím nevrátí, i když se o ní spekulovalo, doby Marlbora jsou pryč, ale Honda ji přece používá také!

Nové hybridní pohonné ústrojí má bohužel své mouchy, které se zatím nepodařilo úplně vyléčit. Už testovací MP4-29H se loni v listopadu trápil. Jezdecká dvojice ale slibuje mnohé, pokud auto bude fungovat, mohl by se McLaren konečně radovat u triumfu. Čeká na něj už od GP Brazílie 2012, tedy více než dva roky! Podobnou krizi měl v letech 1994-1996. Naposledy vystoupil nejvýše na pódium Jenson Button, který v týmu letos nakonec zůstal a dostal přednost před loňským nováčkem Kevinem Magnussenem. Překvapivě se však vrátil Fernando Alonso, jehož první zkušenost s britskou stájí (2007) nedopadla zrovna slavně, titul jemu a Hamiltonovi vyfoukl Kimi Räikkönen. Nešťastná špionážní aféra také nakonec vyústila v diskvalifikaci z Poháru konstruktérů. McLarenu stále chybí titulární sponzor, banka Santander i přes příchod Alonsa svou podporu definitivně ukončila. Ale jezdecký potenciál má, vždyť do kokpitů usednou dva bývalí šampioni.

A technika? Před zadní nápravou je uložen celohliníkový vidlicový šestiválec s turbodmychadlem o objemu 1,6 l doplněný dvěma elektromotory. Jednotka MGU-K připojená k přímovstřikovému zážehovému čtyřventilovému motoru s rozvodem DOHC dodává větší porci výkonu, je-li potřeba. Energii vzniklou při brzdění ukládá do lithium-iontové baterie. MGU-H umí také rekuperovat, tentokrát z výfukového systému, ale hlavně pomáhá dmychadlu redukovat „turbodíru“. Je totiž umístěna přímo u něj. Předpisy platí od minulého roku a jsou pro všechny stejné, alternativa neexistuje, vůz tak představuje evoluci MP4-29. Celá pohonná soustava s typovým označením RA615H váží 145 kg a má výkon zhruba 568 kW, samotný šestiválec pak 448 kW. Jedná se o neoficiální čísla. McLaren používá vlastní osmistupňovou polosamočinnou převodovku.

Jednomístný bolid váží bez paliva, ale s jezdcem 702 kg, hmotnost je opět stanovena regulemi FIA. Pochopitelně používá karbonový monokok, této konstrukce byl McLaren na začátku 80. let minulého věku ostatně průkopníkem. Dvojité lichoběžníkové závěsy podporují pružiny push-rod a stabilizátory. Kola nesou značku Enkei, brzdové třmeny, které se zakusují do karbonových kotoučů, zase logo Akebono. Vzhledem k návratu Hondy není divu, že i v těchto případech se jedná o japonské výrobce.

McLaren se zúčastní ještě oficiálních testů v Jerezu a Barceloně, letošní sezóna začíná už za měsíc a půl, prvním závodem bude Velká cena Austrálie 15. března v Melbourne. Přinese jeho návrat na výsluní?

Formule 1: Hamilton podruhé mistrem světa