Mercedes-Benz Actros OM 471/II: Více účinnosti

Hned na úvod nesmíme zapomenout, že 12,8litrový agregát má hlavní slovo také v dálkových autobusech Setra Topclass a můžeme jej nalézt v zádi Setry Comfortclass či třínápravového Mercedes-Benzu Travego. Podle dosavadních informací se však do autobusů nedostane nová nejsilnější verze 390 kW/2600 N.m. Je to pochopitelné, protože pro maximálně 26tunový autobus by na rozdíl od čtyřicetitunové návěsové soupravy neměla smysl.

Za volant

Vraťme se do světa nákladních vozidel, protože z technických inovací a řešení nové generace nejpoužívanějšího šestiválce v dálkové dopravě jsme byli nadšeni. Na svezení jsme se tedy velmi těšili.

Zástupci Mercedes-Benzu tentokrát zvolili trať z Lublaně do přímořské obce Piran. Z velkého parkoviště uvnitř Lublaně jsme jeli přibližně dvacet kilometrů po rovinaté trase, ale pak už následovalo střídavé stoupání a klesání. Ideální podmínky pro použití predikativního tempomatu PPC, sdělil nám po najetí na dálnici instruktor na sedadle spolujezdce. Pestrou trasu protkaly tři tunely s širokou vozovkou, takže nebyl sebemenší problém s míjením s ostatními nákladními vozidly. Trasu z Lublaně kolem italského Terstu do Pirany jsme absolvovali s motorem OM 471/350 kW. Výkon je stejný jako u první generace, ale jak jsme již informovali, tato jednotka běžně podávající 2300 N.m obdržela krátkodobé navýšení točivého momentu na 2500 N.m.

Těžší převod a více síly

Zvýšený točivý moment se projevoval intenzivnějším zvukem provázejícím práci turbodmychadla, kterou reguloval ventil dělící spálené plyny mezi EGR a turbodmychadlo. Turbodmychadlo už nepotřebuje obtokový ventil.

Mohutné zahučení nastávalo na dvanáctý převodový stupeň v nástupu stoupání. Příčinu brzkého nástupu zvýšeného točivého momentu jsme našli ve převodování. Motor při rychlosti 85 km/h točil jen 1200 min^-1, takže neměl příliš velkou rychlostní rezervu pro udržení dvanáctého převodového stupně.

Plně zatížený návěs betonovými panely dával dohromady s tahačem 39,5 tuny, což prověřilo točivý moment agregátu. V táhlých stoupáních převodovka Powershift 3 podřazovala na nižší stupeň již při otáčkách 1100 min^-1, což nás vzhledem k téměř maximu točivého momentu od 850 min^-1 překvapilo.

Polovinu trasy jsme však predikativní tempomat nechali pracovat bez našeho zásahu a jen pozorovali strategii řazení se schopností jet v mírném klesání na volnoběžku. Ta se uplatnila zejména v posledních cca deseti kilometrech, při kterých jsme tunely sjížděli až na úroveň mořské hladiny. Během klesání automaticky pracoval omezovač rychlosti, takže díky spolupráci s výkonnou motorovou brzdou s maximem 400 kW jsme vůbec nešlápli na brzdový pedál a jen se unášeli pohledem na moře částečně skryté v deštivých mracích.

Pod třicet

Průměrná spotřeba čtyřicetitunové soupravě v převážně zvlněném terénu se po kličkování v menších obcích ustálila na hodnotě 29,5 l/100 km. Průměrná rychlost zahrnující výjezd z Lublaně s několikerým stáním na semaforech a dojezdem ve městech po úzkých přímořských silnicích dosáhla hodnoty 67 km/h. Během této trasy jsme však klesli o dvě stovky výškových metrů, proto nás zajímala cesta zpět s větším podílem stoupání.

Nejsilnější

Na zpáteční cestě jsme řídili ještě větší skvost. Pod kabinou pracovala nová nejsilnější verze OM 471 o výkonu 390 kW a točivém momentu 2600 N.m. Po vyjetí z přímořských obcí na dálnici A1 jsme se začali 12,8litrové jednotce divit. Větší tah byl znát v prvním stoupání, proto jsme raději porovnali převody diferenciálu první a nově osedlané návěsové soupravy. Zatímco první souprava používala nový a ještě „delší“ převod 2,533, nejsilnější agregát o výkonu 390 kW dostal převod diferenciálu 2,733. Tím jsme si objasnili, proč vnímáme tak velký rozdíl v dynamice vozidla.

Změna diferenciálu se také projevila v mírně vyšších otáčkách při rychlosti 85 km/h. Ty dosahovaly necelých 1300 min^-1, což bylo stále v rámci ekonomických otáček. Odměnou za sílu motoru a lehčí převod bylo vyjíždění stoupání na dvanáctku. Na zpáteční cestě jsme predikativnímu tempomatu vstupovali do práce, protože automatické řazení ani v režimu A-economy nedovolovalo před podřazením klesnout otáčkám pod 1100 min^-1. Stiskem bočního tlačítka na voliči převodovky jsme tedy přepnuli do manuálního M modu, a tím před vrcholem stoupání uzamkli dvanáctku. Chtěli jsme vyzkoušet, jak druhá generace motoru OM 471 posílila podle slov výrobce zejména točivý moment v otáčkách pod 1000 min^-1. S velkým překvapením si 12,8litrový šestiválec poradil s kopcem tak brilantně, že konstantní stoupání doslova drtil na 900 min^-1 a nenechal ručku otáčkoměru klesnout ani o milimetr.

Úžas nad takovou kondicí nás přivedl k tomu, že jsme všechna následující stoupání buď vyjeli nuceně na dvanáctku nebo při poklesu otáček na 850 min^-1 manuálně podřadili na jedenáctku. V dohledu vždy již byl vrchol stoupání, takže jedenáctka už zvládla dotáhnout soupravu až na vrchol a nehrozilo další podřazení na desítku. Lepší by bylo nechat i nejsilnější verzi nejdelší stálý převod 2,533, protože pak by bylo velmi zajímavé porovnat nárůst dynamiky a porovnat spotřebu. Rozhodně by řízení nemusela být vyšší, protože silnější jednotka by na rozdíl od slabší zvládla některá stoupání vyjet na dvanáctku třeba až při 850 min^-1.

Nejsilnější provedení nás u čtyřicetitunové soupravy tak nadchlo, že jsme zjišťovali, kdy bude k dispozici. Na homologaci se prý pracuje a top verze motoru OM 471 bude od dubna letošního roku. Rozhodně jde o velmi efektivní motorizaci pro těžké soupravy do náročnějších podmínek a proti nejslabšímu provedení 15,6litrového šestiválce OM 473/380 kW/2600 N.m se jedná o úspornější i levnější variantu.