Mini – 50 let Issigonisova

Mini – 50 let Issigonisova "knedlíku" (1. díl)

 
 
11.5. 2009 Karel Haas

Před padesáti lety vyjel z továrny BMC (British Motor Corporation) v Birminghamu malý vůz Mini s revolučním řešením podvozku – motorem vpředu napříč a pohonem předních kol. Navrhl jej Alec Issigonis, později povýšený do šlechtického stavu.

V roce 1952 došlo k reorganizaci britského automobilového průmyslu a vytvoření koncernu British Motor Corporation (BMC). Ten vznikl spojením společností Austin Motor Company a Nuffield Organisation, do které tehdy patřily automobilky Morris, MG, Riley a Wolseley. Vedení BMC se usídlilo v továrně Austin v Longbridge poblíž Birminghamu. Automobilka Austin zaujímala v tomto sdružení vedoucí postavení a všechny nové konstrukce dostaly kódové označení ADO (Austin Drawing Office).

Suezská krize v roce 1956 vyvolala v Evropě nedostatek paliva a automobilky se začaly ohlížet po úspornějších řešeních. V BMC už tehdy pracoval konstruktér řeckého původu Alec Issigonis (1906-1988), který předtím pracoval u Alvise. Jeho malý tým tvořil ještě Jack Daniels (navrhli spolu Morris Minor) a Chris Kingham, se kterým se znal ze společné práce u značky Alvis. Tito muži dostali za úkol navrhnout malý vůz konkurující německému Brouku. Alec Issigonis je považován za otce koncepce s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol, používané v hojné míře u současných automobilů. Podívejme se proto úvodem na životní osudy tohoto výjimečného konstruktéra.

Konstruktér rytířem

Alexander Arnold Constantine Issigonis se narodil 18. listopadu 1906 v řecké komunitě ve Smyrně (dnešní Izmir) na území Otomanské říše (nyní Turecko). Jeho otec Constantine Issigonis byl Angličan řeckého původu a matka Hulda Prokopp pocházela z německého Württembergu. Od dětství se zajímal o techniku, stejně jako jeho dědeček a otec. Na konci řecko-turecké války v roce 1922 jeho otec zemřel a Alexander se s matkou odstěhoval do Londýna. Tam vystudoval polytechniku a univerzitu. Ve třicátých letech pracoval v automobilce Humber a začal závodit na Austinu, u kterého překonstruoval přední nápravu. To jej přivedlo do firmy Austin a později ke konkurenční firmě Morris.

U Morrise v Cowley pracoval na podvozku vozu Morris 10 a po válce na slavném Morrisu Minor. Potom přešel k firmě Alvis, kde experimentoval s nezávislým zavěšením kol. V roce 1955 se vrátil do továrny Austin (nyní již součásti BMC) a tam se po práci na prototypech XC pustil do vývoje Mini. V roce 1961 se stal technickým ředitelem BMC a současně pracoval na vývoji vozů Austin 1100 a 1800 s hydroelastickým odpružením Alexe Moultona.

V roce 1967 se Issigonis (přezdívaný řecký bůh) stal členem Královské společnosti a o dva roky později získal rytířský titul a privilegium používat oslovení Sir. V roce 1971 odešel na odpočinek, ale dál byl ještě řadu let aktivní. Zemřel 2. října 1988 ve svém domě v Edgbastonu u Birminghamu ve věku 81 let.

Rodí se Mini

Parametry nového hospodárného vozu z produkce koncernu BMC stanovil jeho tehdejší šéf Leonard Lord takto: auto se musí vejít do krabice o rozměrech 10x4x4 stopy (3x1,2x1,2 m) a prostor pro cestující musí být nejméně 1,8 m dlouhý. Podmínkou bylo také použití motoru BMC typ A. Projekt dostal interní označení ADO15 a první prototyp byl hotov v říjnu 1957. Podle své barvy dostal přezdívku oranžová krabice. Model připravený do výroby se od tohoto prototypu lišil přidáním pomocného rámu, do kterého byl napříč namontován motor s karburátorem směrem dozadu (prototyp měl karburátor vpředu).

Aby vyhověl Lordovi, vyšel Issigonis z rozměrů nutných pro umístění čtyř osob. Do zbývajícího prostoru se motor typu A nevešel na délku a tak bylo zvoleno umístění vpředu napříč s převodovkou umístěnou pod motorem v jednom bloku s klikovou skříní. Další úsporou prostoru bylo umístění malých desetipalcových kol do rohů karoserie. Issigonisův přítel doktor Alex Moulton připravoval pro vůz odpružení navzájem propojenými gumovými měchy, nazvané Hydrolastic. To ale nebylo včas hotové a tak měly první Mini odpružení pryžovými kužely. Hydrolastic byl nasazen až v roce 1964.

obrázek [555 x 362]  

4. dubna 1959 byl v Longbridge smontován první vůz nulté série a brzy potom předveden novinářům, 26. srpna byl představen veřejnosti a následně byla zahájena sériová výroba. Nový vůz se začal prodávat pod názvy Austin Seven a Morris Mini Minor. Seven měl připomenout slavnou tradici malých Austinů 7, vyráběných v letech 1922 – 1939 a název Mini Minor zase připomínal úspěšný Morris Minor (1948 – 1971). Už po dvou letech ale BMC přejmenovala Austin Seven na Austin Mini a název Mini brzy zdomácněl. V USA a Francii se Mini prodávaly až do roku 1962 pod názvy Austin 850 a Morris 850.

První vydání (Mk I, 1959 – 1967)

Mini se představilo s kompaktní samonosnou dvoudveřovou karoserií délky 3,05 m a rozvorem 2,035 m. Geniálně jednoduché zakulacené tvary si brzy vysloužily různé přezdívky, u nás se jim trefně říkalo knedlík. Typickými rysy byly vpředu velké kruhové světlomety a bohatě chromovaná maska chladiče, malý sklon předního a zadního okna a viditelné svařovací švy ve sloupcích A a C, prodloužené až k podběhům kol. První série měla také vyčnívající závěsy dveří a víka zavazadlového prostoru. To bylo zavěšeno dole, takže se dalo jezdit s otevřeným kufrem. Okna dveří měla posuvná skla (velikost prý Issigonis určil podle láhve ginu Gordon). Podvozek s nezávislým zavěšením všech kol (přední na příčných a zadní na podélných ramenech) a progresivním účinkem pryžových kuželů se vyznačoval poněkud nepohodlnými jízdními vlastnostmi, ale spolu s umístěním kol v rozích karoserie poskytoval ovladatelnost podobnou jízdě s motokárou.

První Mini dostaly vodou chlazený dlouhozdvihový čtyřválec BMC typ A s objemem 848 cm3 a výkonem 25 kW (34 k) při 5500 min-1. Objem motoru a jeho výkon postupně rostly až na 997 cm3 resp. 41 kW (55 k).

Nastupují Coopery

Issigonisův přítel John Cooper (na obrázku se synem Michaelem, který se mnohem později stal šéfem firmy John Cooper Works), vlastník firmy Cooper Car Company a konstruktér vozů formule 1 (s vozy Cooper-Climax vyhrál Jack Brabham dvakrát titul mistra světa v letech 1959 a 1960), poznal brzy možnosti malého Mini a pustil se do jeho úprav. Vozy Mini Cooper (na obrázku s litrovým závodním monopostem Cooper) začaly z jeho dílny vyjíždět v roce 1961. Objem jejich motorů postupně narůstal (až na 1275 cm3) a ruku v ruce s tím i výkon (až 56 kW/76 k a v závodních úpravách ještě více). Vozy Austin Mini CooperMorris Mini Cooper se brzy zabydlely na tratích rallye (na obrázku Mini Cooper S s posádkou Aaltonen-Liddon na Tulipánové rallye v roce 1966) i na silničních okruzích (na obrázku ze Silverstonu 1965).

obrázek [555 x 303]  

Vozy upravované pro závody měly dvojité karburátory SU a kotoučové brzdy na předních kolech, které tehdy nebyly obvyklou výbavou malých vozů. Tisíc vyrobených vozů splnilo homologační předpisy pro skupinu 2. Mini Cooper S se začal vyrábět v roce 1963 s motorem o objemu 1071 cm3 a většími kotoučovými brzdami a do srpna 1964 se jich prodalo přes 4 tisíce. Modely určené pro okruhové závody měly motory 970 cm3 a 1275 cm3. Ty s menším motorem neměly takovou oblibu a do roku 1965 se jich prodala necelá tisícovka. Celkem se Mini Cooperů do roku 1967 vyrobilo přes 12 tisíc a Mini Cooperů S s motory 1275 cm3 do roku 1971 dokonce 40 tisíc. Tyto nejrychlejší Mini jezdily až k 160 km/h.

Největším úspěchem Mini Cooperů bylo trojnásobné vítězství v Rallye Monte Carlo. Poprvé tam vyhráli v roce 1964 Paddy Hopkirk a Henry Liddon na Mini Cooperu S se startovním číslem 37 a řadou přídavných světlometů na přídi a na střeše. V následujícím roce zopakovala vítězství v těžkých zimních podmínkách posádka Timo Mäkinen a Paul Easter. Také v roce 1966 projely cílem na prvních třech místech vozy Mini Cooper S, byly ale nesportovně diskvalifikovány za nepovolené stmívání hlavních světel a vítězství tak připadlo domácí značce Citroën. Odplata přišla hned v následujícím roce, kdy dovedla Mini Cooper S vítězně do cíle posádka Rauno Aaltonen (létající Fin) and Henry Liddon. Soutěžní Mini Coopery se od sériových vozů odlišovaly hlavně přídavnými světlomety, rozšířenými blatníky a uvnitř ochranným rámem a bohatěji vybavenou přístrojovou deskou.

Variace na téma Mini

Už v lednu 1960 předvedl koncern BMC praktické kombi Morris Mini TravellerAustin Mini Countryman (později modernizovaný Clubman) s dvojitými dveřmi vzadu a tehdy módními dřevěnými rámy kolem zadní části vozu. Krátce na to se objevily pikap, dodávka a terenní Mini Moke, od roku 1964 také se dvěma motory a pohonem všech kol. Původně byl Mini Moke zamýšlen jako lehké vojenské vozidlo, ale malá kola a nízká světlost mu nedávaly do terénu velké šance. Civilní verze získala oblibu jako plážové vozidlo a v letech 1964 – 68 jich bylo vyrobeno kolem 14500. Vyráběly se také v Austrálii a Portugalsku.

obrázek [555 x 358]  

Zvláštní odstavec si zaslouží luxusnější varianty Mini. Austin Mini Super de Luxe s hrazdičkami na náraznících a chromovanými lištami na okraji podběhů a na prazích. Stejně přikrášlený byl i Morris Mini Cooper S z roku 1966. Pod koncernovými značkami Riley ElfWolseley Hornet se prodávaly Mini s tradičními maskami chladiče a prodlouženou stupňovitou zádí s většími koncovými světly. U těchto verzí zmizely také typické švy v sloupku C, případně i sloupku A.

obrázek [555 x 401]  

Celkem se vozů Mini první série vyrobilo kolem 1,19 milionu kusů. Ve druhé části článku se podíváme, jak se vozům Mini dařilo v koncernu British Leyland Motor Corporation (BLMC), který vznikl v roce 1968 spojením BMC (přesněji řečeno British Motor Holdings) a Leyland Motor Corporation.

Nepřehlédněte
Mini – padesát let Issigonisova "knedlíku" (2. díl)
Spolupracujeme s TipCars.com
Byty v Mostě jsou skoro nejlevnější v zemi. Seriál může cenu ještě srazit, tvrdí makléřka Byty v Mostě jsou skoro nejlevnější v zemi. Seriál může cenu ještě srazit, tvrdí makléřka

Možnost bydlet jako seriálové hvězdy zřejmě nikdy nebyla…

General Motors představuje svůj nový model. Na evropské trhy posílá elektrokolo General Motors představuje svůj nový model. Na evropské trhy posílá elektrokolo

Americká společnost General Motors se přidává k dalším…

Merkelová: Vypovězení smlouvy o likvidaci raket? Pro Evropu to je velmi špatná zpráva Merkelová: Vypovězení smlouvy o likvidaci raket? Pro Evropu to je velmi špatná zpráva

Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního…

Unie chce úspornější kamiony, pomoci by měl nový vzhled Unie chce úspornější kamiony, pomoci by měl nový vzhled

Rumunské předsednictví Evropské unie posvětilo návrh…

 

Štítky Formule 1 Mini

 







Doporučujeme
Ženeva 2019: Seznam premiér tradičního autosalonu už je bohatý Ženeva 2019: Seznam očekávaných premiér

Škoda Kamiq, nové BMW 3 Touring, pátá generace Renaultu…

Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte

Automobil je dnes čistě spotřební záležitostí. V…

 

AutoRevue
Minitest Škoda Superb 1.5 TSI ACT DSG: Je to o úhlu pohledu Minitest Škoda Superb 1.5 TSI ACT DSG: Je to o úhlu pohledu

Nový motor, stejný výkon. Změnila se nějak základní Škoda…

Jmenuje se Vandal One, má 340 koní a jde po krku okruhovým hračkám Jmenuje se Vandal One, má 340 koní a jde po krku okruhovým hračkám

„Dáme motor z Hondy Civic Type R do auta, co váží jen…

 



Třetí generace John Cooper Works GP opravdu dorazí. Za dva roky Třetí generace John Cooper Works GP opravdu dorazí. Za dva roky

Britská značka patřící do skupiny BMW potvrdila, že v…

Mulgari F56 SV a Project Twelve jsou speciality na základech Mini a McLarenu Mulgari F56 SV a Project Twelve jsou speciality na základech Mini a McLarenu

Společnost Mulgari Automotive představuje svůj program…

 



 
Jak se žije autojeřábníkovi: Občas jde o život

Jak se žije autojeřábníkovi: Občas jde o život

Dnes 11:33

Asistoval při natáčení hollywoodských hvězd, nejvíc si užívá práci v centru Prahy a nedávno málem přišel o život. To je pětatřicetiletý autojeřábník Jindřich Tomeček.




Blesk.cz

Zemřel nejslavnější filmový Hitler. Švýcarskému herci Bruno Ganzovi bylo 77 let

Zemřel nejslavnější filmový Hitler. Švýcarskému…

Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz, informovala dnes agentura DPA s…

Módní téma týdne: Matrix jménem Grammy

Módní téma týdne: Matrix jménem Grammy

Nejvýznamnější hudební ceny zvané Grammy, jež se ve Staples Center v americkém Los Angeles v rámci již…

 

iSport.cz

Kubiš: Tygři? Nejhorší mančaft. Dvě tyčky v Liberci počítáme jako gól

Kubiš: Tygři? Nejhorší mančaft. Dvě tyčky v Liberci…

Pro Zlín jsou Bílí Tygři jeden z nejneoblíbenějších soupeřů. Pod Ještědem prohráli Berani až do pátečního duelu…

SE SIMONOU: Pět zemí a návrat. Vacka okouzlil Izrael, vzpomněl si i na Spartu

SE SIMONOU: Pět zemí a návrat. Vacka okouzlil…

Ve své kariéře už prošel záložník Kamil Vacek (31) mnoha kluby. Hrál v Česku, Německu, Itálii, Polsku, Dánsku,…

 

Reflex.cz

Šimek + Grossmann: Málo známé pozadí zrodu populární dvojice. Co za tím stálo?

Šimek + Grossmann: Málo známé pozadí zrodu populární…

Přesně před 15 lety, 16. února 2004, zemřel Miloslav Šimek, polovina nezapomenutelné dvojce, kterou tvořil s…

Opatrně s vidlemi! Krvavé sovětské plakáty o bezpečnosti práce

Opatrně s vidlemi! Krvavé sovětské plakáty o…

Překotná industrializace Sovětského svazu tu a tam drhla. Dělníky bylo proto zapotřebí dostatečně expresivně…