Netradiční test: S VW Crafter jsme za tři dny najeli 3000 km!

Předchozí crafter byl vlastně Mercedes-Benz Sprinter, do nějž si Volkswagen montoval vlastní motory. Šlo tedy o robustní dodávku se zadním pohonem, která je proti převažujícím předokolkám (Fiat Ducato) těžší a při celkové hmotnosti omezené 3,5 tuny tak uveze méně nákladu. Nový crafter, vyvinutý ve spolupráci s náklaďáckým specialistou MAN, okopíroval koncepci Fordu Transit: ve stejné karoserii může mít pohon předních kol s motorem napříč, ale i zadních s pohonnou jednotkou podélně. Anebo dokonce všech čtyř – tato verze vychází z předokolky, mezi nápravami má spojku Haldex a bude to zřejmě nejlehčí, nejefektivnější a nejspolehlivější čtyřkolka pro dodávkové auto. Zatím se však vyrábějí jen předokolky. Pro jejich lehkost (do 3,5 tuny se pak vejde nejvíce nákladu) a úspornost si je jistě zvolí většina zákazníků.

Praha – Chester – Praha

Právě verzi s dlouhým rozvorem, která už měří úctyhodných 6836 mm, jsme plánovali k testu, když nám zavolal kamarád Michal. Léta dělal v britském Chesteru analytika v bance a teď ho zlákala česká auditorská firma. Nashromáždil mnoho věcí, které je mu líto na ostrovech nechat. „Nevíte o někom, kdo by mi to přivezl? Dobře zaplatím.“ Peníze nechceme, tohle je mimořádná příležitost otestovat crafter tak, aby výsledkem nebylo jen plytké „pindání“, které je dopravcům k smíchu. Ano, jedeme!

Už na prvních fotkách jsme si všimli zvláštní boční siluety, kde rozvor je opravdu nějaký dlouhý. Nejen proti předchůdci se zadním pohonem, který potřebné zatížení hnané nápravy generoval převisem, ale i vůči ostatním předokolkám. Třeba Fiat Ducato má v nejdelší specifikaci rozvor 4035 mm, tedy o 455 mm kratší. Necelých půl metru vyžaduje od řidiče spoustu pozornosti navíc. Zatímco s ducatem to po Praze krouháme jak s osobákem zadními koly pár centimetrů od obrubníku, v crafteru po pár kontrolních pohledech do zrcátek volíme podstatně širší stopu.

Houpe jako passat

Na dálnici dlouhý rozvor naopak přináší pohodlí. Už prázdné auto se krásně houpe, žádné skákání nezatíženého žebřiňáku, které natřásá vnitřnosti

třeba řidičům Fiatu Ducato. To prostě Volkswagen umí – udělat i pracovní auto tak, že jede stejně kulturně jako manažerský passat. První kilometry z celkových 3200 tak na palubě vládne nadšení. Sedačka řidiče vypadá nenápadně, ale je prostě skvělá. Máme příplatkové provedení Komfort Plus s nastavitelným sklonem sedáku a elektrickou bederní opěrkou. Příplatek činí pouhých 3773 Kč a rozhodně jej můžeme doporučit. Řidič si vždy odpočinul skoro víc než ten, kdo se kroutil na dvojlavici spolujezdce.

Na hranicích se však zvedá silný boční vítr a projevuje se odvrácená stránka nezvykle dlouhého rozvoru. Když má dlouhá dodávka kratší rozvor a velký zadní převis, plocha za nápravou stáčí auto opačně než plocha před ní. Tyto momenty se mohou i vyrušit, takže velký Mercedes Sprinter jede klidně. Záď současného crafteru však za přední nápravou vlaje jak větrný kohout na věži. Na rovné dálnici stále řídíme – chvílemi i o půl otáčky volantu. Přitom asistent pro kompenzaci bočního větru samočinně zasahující do řízení je hned první položkou v ceníku, tou zcela standardní. Fyziku však evidentně nepřemůže – chystané verze se zadním pohonem a lépe rozloženou hmotností budou na boční vítr jistě citlivé méně.

S plynem na podlaze

Od Norimberku po Frankfurt je to samá uzavírka, tempo klesá z pohodových cestovních 115 na 60 km/h, místy i zastavujeme. Když se to pak rozjede, musíme pořádně spěchat, abychom stihli trajekt na jedenáctou. Zrychlujeme i na 140 km/h. Boční vítr se stáčí čistě proti nám, takže z lechtání plynu je náhle „podlaha“. Pořádně roste spotřeba, ze 7,9 se dostává až na 8,8 l/100 km. Nádrž na 75 l není zrovna naddimenzovaná a tankovat nakonec musíme už na hranicích s Belgií. Konstruktéři dnes zmenšují nádrže rádi, neboť nové motory jsou úspornější (ten v crafteru prý až o 15 %) a ušetří tím hmotnost.

Čím dál víc oceňujeme ticho v kabině, snadné ovládání s malým volantem a perfektně uspořádané odkládací prostory. Vše se podílí na tom, že po jedenácti hodinách jízdy, kdy už depresivním koridorem z ostnatých drátů v Calais míříme na trajekt, ještě vůbec nejsme unaveni. Ale ono to přijde.

Docházejí nám data

Chester je na druhé straně Británie, z Doveru nás čeká ještě 500 km. Prší, stěrače namaštěné Babišovými mouchami matlají sklo, a hlavně standardní halogenová světla nestojí za nic. Záměrně nehledáme žádný politicky korektní výraz. Za moderní LED se přitom připlácí jen 12.100 Kč, ať to každý udělá. K tomu soustředění na jízdu vlevo a další problém – docházejí nám data v mobilu. Je čím dál častější, že v autě vidíte velkou obrazovku, ale není v ní navigace (v tomto případě rádio Composition Media za 18 415 Kč). Tu má přece každý v mobilu a lze si ji ozrcadlit právě na displej. Jenže když s pomocí Apple Car Play spojíme iPhone, jde aktivovat jen originální „jablečná“ navigace, která potřebuje data. Programy, k nimž máme podklady stažené, spustit nejdou. IPhone by měl být zdarma – je to totiž jen poukázka na čerpání dalších placených služeb, vztekáme se. Na jízdu do Chesteru jsme nakonec spotřebovali přes 350 MB. Ale bez schopnosti reagovat na dopravní situaci bychom byli nahraní už v Belgii – až zpětně zjišťujeme, že navigace zvolila cestu přes Antverpy, aby se vyhnula večerní zácpě u Bruselu. Angličané zase v noci zavírají dálnice a dělají si na nich údržbu – navigace nás bezpečně vede kolem uzavřeného úseku. Nakonec tedy dojíždíme slušně unaveni, a zatímco spíme, kamarád Milan stěhuje věci do auta. Náš náklad na cestu zpět čítá asi 600 kg obrazů, zdravotních matrací, domácích spotřebičů – i masivní jídelní stůl s židlemi se vejdou.

Nahradí ducato?

Druhý den po ránu vyrážíme zpět. Už nespěcháme, ale spotřeba dolů nejde. Na budíku svítí pořád 8,8, chvílemi 8,9 l/100 km. Británie je rovinatá, ale před Frankfurtem začínají pořádné „houpáky“. A hned je znát, že těch 340 N.m je sice zdánlivě dostupných snad od volnoběhu, ale je to na velikou dodávku prostě málo. Ford Transit 2.0 EcoBlue s 405 N.m se s kopci pere rozhodně statečněji (a to má podstatně delší převody). Několikrát musíme podřadit na pětku a pořádně přitisknout plyn k podlaze. Jako zákazníci bychom zvážili příplatek 53.413 Kč za dvouturbovou verzi se 130 kW a 410 N.m.

Celkem čtyři dotankování do „plné“ umožňují ověřit údaj palubního počítače. A zde nastává překvapení. Skutečný průměr je 8,5 l/100 km. Vzhledem k tomu, jak velká je to bouda, že první cestu jsme jeli stále proti větru a 500 km i proti vodě a že náš celkový rychlostní průměr byl 96 km/h, je to velmi slušná hodnota. Kdo bude jezdit ideální dodávkovou stodesítkou, může počítat se 7,8 litru. K tomu s bezvadnou sedačkou, komfortním odpružením už u prázdného auta, snadným ovládáním a konečně snad i pořádnou výdrží. S motory řady EA 288 nejsou žádné problémy v osobních autech (Octavia, Passat), zde se používá ještě odolnější a zjednodušená verze. Řidiči by si oddechli, kdyby konečně něco předčilo výdrž hlučného a uskákaného Fiatu Ducato.

TEST Volkswagen Crafter 35 2,0 TDI – Zmenšování je v módě

Poláci jsou větší borci

Na trajekt čekáme asi půl hodiny mezi stovkou polských řidičů. Všichni vypadají stejně. Mají šedé tepláky, bílé ponožky a rozšmajdané pantofle. Z kapsy chlupaté černé mikiny jim na břiše čouhají klíčky od Renaultu Master ve verzi valník. Někteří z nich nás cestou předjížděli, a byť hranatá plachta brzdí jak padák, valí třeba sto padesát. Osmělujeme se jednoho oslovit: Je Renault Master spolehlivý, i když je to Francouz? „Najezdím 35.000 kilometrů měsíčně (!!!), mám ho skoro tři roky, a žádný problém. Olej si měním sám, když se mám kde schovat – třeba v areálech firem, kam vozíme. Jezdím po celé Evropě, ale doma jsem byl naposledy v únoru,“ odpovídá nám na anglický dotaz jeden z nich polsky. Co je pro nás mimořádný výkon a tvrdý test, je pro Poláky denní chleba. V masterech vozí až devět palet, přeloženi jsou i o dvě tuny. Pneumatickými měchy si přizvednou zadní nápravu, vysílačkami se informují, kde policie váží, spí ve stísněných nástavbách nad kabinou. Nebylo zrušení nevolnictví zbytečné, když si jej mnozí dokázali sami znovu nastolit?