Před 70 lety Hitler položil základní kámen továrny VW

Hlavním protagonistou slavnostního aktu z 26. května 1938 u dolnosaských obcí Sandkamp a Fallersleben a zámku Wolfsburg byl totiž vůdce nacistického Německa Adolf Hitler.

O slunečném odpoledni vítalo Hitlera na pozemcích budoucí továrny kolem 50.000 lidí. Diktátor po zhruba patnáctiminutovém projevu poklepal kladivem na padesátikilogramový kamenný kvádr a stavba největšího souvislého automobilového závodu na světě mohla začít, připomíná výročí deník Die Welt.

Jen o něco málo později, 1. července 1938, bylo založeno "Město KdF-Wagenu u Fallerslebenu", které až po válce, 25. května 1945, dostalo název Wolfsburg. Označení KdF-Wagen odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude ("síla díky radosti"), odnože nacistické Německé pracovní fronty (DAF).

Teprve tato továrna měla umožnit i v Německu velkosériovou výrobu osobních automobilů cenově dostupných širokým masám obyvatelstva - po vzoru amerického Fordu. "Položení základního kamene je třeba vnímat jako symbol modernizace společnosti - pokud pod modernitou rozumíme prosazení průmyslové společnosti orientované podle amerického vzoru," řekl německému listu renomovaný historik Werner Abelshauser z Bielefeldské univerzity.

Legendární vozy Volkswagen Brouk navržené libereckým rodákem Ferdinandem Porschem však začala továrna chrlit až po válce. Během válečných let jich opustilo výrobní pásy jen 630. Ty byly určeny činitelům nacistické NSDAP a k propagačním účelům. Hitlerův sen, aby se tu vyráběly lidové vozy za 990 říšských marek, se rozplynul.

Továrna se totiž soustředila na válečnou výrobu, a tak tu vzniklo na 66.000 lehkých vojenských vozů, takzvaných Kübelwagenů, vyráběly se tu součástky do zbraňových systémů a opravovala letadla.

"Režimu nelze podsouvat, že plánovaný Volkswagen za 990 marek byl od počátku podvodem. To, že záměr ztroskotal, spíš kolidovalo s důsledky agresivní zahraniční politiky režimu," tvrdí Abelshauser.

Skutečným mýtem se tak značka Volkswagen stala až po válce, kdy areál povstal z trosek po spojeneckém bombardování. Pod dohledem britské okupační správy v čele s majorem Ivanem Hirstem byla zpočátku zahájena výroba 20.000 plánovaných limuzín. Ale už v prosinci téhož roku sjelo z pásů prvních 55 vozů, pro něž se vžilo označení Brouk. Do října následujícího roku jich už na světě bylo 10.000 a brzy se vozítko začalo vyvážet do Nizozemska a USA.

VW Brouk se stal spolu se svým bratříčkem Transporterem vyráběným od roku 1950 symbolem poválečného německého hospodářského zázraku, připomíná dnes šéf představenstva koncernu Martin Winterkorn. V roce 1955 ve Wolfsburgu slavili vyrobení miliontého vozu se zaoblenou karoserií.

V areálu mateřské továrny o rozloze šesti čtverečních kilometrů se do roku 1974 vyrobilo téměř 12 milionů Brouků, mezi lety 1976 a 2007 však z Wolfsburgu vyjelo dokonce 25 milionů kusů veleúspěšného modelů Golf. Spolu s modely Passat, Jetta, Polo, Touran a Tiguan továrna dohromady vyrobila více než 36 milionů aut. Dnes zaměstnává 43.600 lidí, ale například v polovině 80. let tu pracovalo až 64.000 zaměstnanců.