TEST Volkswagen Multivan T6.1 4Motion – Starý dobrý „mulťák“
Volkswagenu T6.1 ve všech jeho verzích začíná pomalu zvonit hrana, a tak jsem vzal nejlépe vybavený kousek na týdenní test. Není bez nevýhod – třeba dálková světla by mohla být o hodně lepší a s elektronickou výbavou to taky není žádná sláva – ale přesto je skvělou připomínkou ne zas tak dávných a dobrých časů u koncernu Volkswagen. Až tak, že se nemůžu ubránit otřepanému „Kupujte, nebudou“.
Design, interiér
Když Volkswagen začal prodávat nový multivan na platformě MQB, jednoho by napadlo, že prodej prosklené dodávky se stejným názvem, ale s označením T6.1 podle příslušnosti k nejnovější generaci užitkových aut z Wolfsburgu skončí. Opak je ale pravdou a konstrukčně starší vůz má zásadní výhodu – možnost pohonu všech kol. A právě tak ho dostávám na týden „na hraní“.
Věnovat se designu u auta, s nímž jsme se mohli krátce svézt už koncem roku 2019, kdy přišlo do Česka, nemá valného smyslu. Navzdory tomu, jak starý tenhle design je, se musím pozastavit nad tím, že pořád vypadá dobře. Přední i zadní světla jsou dodnes moderní, tím spíš na špičkově vybaveném multivanu.
Světlomety přesto mají prostor ke zlepšení. Jednak nemají ostřikovače a zatímco potkávací světla fungují krásně, „dálky“ jsou trochu slabé. Nejsem nadšen ani z čištění skla, na němž pořád zůstávají nějaké šmouhy od soli v místech, kam ostřikovače nedosáhnou. K žárovkovým předním mlhovkám naopak výhrad nemám, hezky pomáhají přisvěcováním do zatáček a jejich teplé bílé světlo je v mlze lepší než to studené, LEDkové.
Interiér jako kdysi
Ohromnými dveřmi šplhám za volant za vydatné pomoci madla na A-sloupku; spolu s pohonem 4x4 je právě tohle věc, která novému multivanu na platformě MQB opravdu velmi chybí. Příjemných věcí je v interiéru mnohem víc, zejména starší a spolehlivější infotainment ve variantě menšího displeje, který nabídne fyzické knoflíky po stranách, klasická tlačítka na volantu nebo dedikovaný panel ovládání klimatizace.
Pohodlím vynikají také přední sedačky; ty měla výborné už starší T6, přinejmenším ve vyšších specifikacích. Ve druhé řadě má tenhle kousek otočné sedačky, které už jsou sice menší, tvrdší a pohodlím na ty přední nedosahují, ale vzhledem k tomu, že v nich někteří členové osádky strávili značnou část soboty bez připomínek, není to žádná trestná lavice.
Za zvláštní zmínku stojí konzole mezi sedačkami, kterou si můžete libovolně posouvat mezi zadní trojmístnou lavicí – nejsou to v tomto případě individuální sedačky – a také si vytvořit stoleček. Protože v tomhle kousku mají otočné sedačky vlastní bezpečnostní pásy, dá se jezdit protisměrně a na stolečku tak můžete s těmi úplně vzadu třeba hrát karty.
Ani ti nejsou ochuzeni o jakýsi komfort. Z opěradla prostřední sedačky se dá vyklopit loketní opěrka, na oknech jsou roletky a pokud nevezete zavazadla, můžete lavici posunout až dozadu a vytvořit tak hromadu místa pro nohy. A když ta zavazadla vezete, všechno posunete dopředu a za lavicí je hromada místa.
Nevýhody tu přesto jsou. Marně jsem třeba hledal háček na kabát a malá taška s nákupem se vám v první zatáčce vysype, pokud ji nepřipoutáte na sedačku. A z pozice řidiče neexistuje způsob, jak zavřít posuvná okénka v bočních dveřích.
Naopak otvírat ty dveře můžete jak od řidiče, tak na dálku tlačítkem na klíči. Jsou elektrické, takže když vidím přicházet kamaráda, který má nastupovat, prostě mu tlačítkem otevřu dveře. Nevím dost dobře proč, ale vážně mě to baví. Jako ostatně celé tohle auto; mám dodávky rád.
Motor, jízdní vlastnosti
Postaru strkám klíč do spínačky a otáčím jím. Po pár sekundách čekání, než v deseti stupních mrazu žhavicí svíčky připraví motor na startování, se řadový čtyřválec pod kapotou rozbíhá za dobře známého zvuku studeného turbodieselu. V interiéru jsou však hlučnost i vibrace na velmi nízké úrovni.
Sedmistupňová dvouspojková převodovka už dávno nemá problém s dlouhým prokluzováním spojky a následným škubnutím při rozjezdu, na což trpěla verze T6; v podstatě nebylo možné se rychle zařadit do proudu vozidel a aby byly rozjezdy plynulé, člověk se musel naučit, kdy povolit plyn. T6.1 se však rozjíždí plynule, převodovka řadí hezky a záhy si všímám i propracované logiky řazení – nemá režim S, ale sama dokáže držet vysoký kvalt a brzdit motorem tak, aby udržovala zhruba konstantní rychlost, když při jízdě z kopce přibrzdím a pak uvolním brzdový pedál.
Když lehce přišlápnu plyn, odřadí anebo vyřadí a nechá vůz plachtit, pokud to uzná za vhodné. Musel jsem si na to chvilku zvykat, naučit se s tím pracovat, ale během pár dnů už jsem vůbec necítil potřebu řadit manuálně, když jsem chtěl co nejlépe brzdit motorem. Naopak podtáčet motor převodovka ve zvyku nemá; sem tam se toho dopustí, ale není to normou. Navíc, dvoulitrovému dieselu stačí 1.300–1.400 otáček na to, aby byl spokojený a neduněl, nejede-li se do kopce.

Nejvýkonnější motor je tak akorát
Více než dvousetkoňový motor se dvěma turbodmychadly je na 2,5 tuny těžké auto tak akorát. Dokáže hezky zatáhnout, to ano, ale že by to byla nějaká divočina, říci ani zdaleka nemůžu, výkon je prostě adekvátní. Silně pochválit musím pohon všech kol, který funguje příkladně. Řidič o něm neví a prokluz kol neexistuje, a to jsem se několikrát dostal do situací, v nichž by předokolka měla problém.
Testovaný kousek je vybavený i nastavitelnými tlumiči, které v nejměkčím nastavení v režimu Comfort nabízí obrovské množství poddajnosti i jistou svébytnou houpavost. Odpružení dobře filtruje nerovnosti a jízda je zejména na dvou předních sedačkách nesmírně pohodlná, ovšem rázy slyšet bývají. Ve velké krabici se zvuk prostě nese.
Líbí se mi také perfektní přehled o dění kolem vozu, který mám díky vysokému posezu a krátké kapotě. Multivan je samozřejmě obří, ale protože má rovné boky a je obecně hranatý, manévrování je snadné i ve stísněných prostorách, pokud aspoň trochu víte, co děláte. Samozřejmě pomáhá systém parkovacích senzorů, které hlídají i boky vozu.
Co naopak docela chybí, je sledování mrtvého úhlu, tím spíš, že vnější zrcátka nemají vypouklé části, které by nabídly lepší přehled o prostoru vedle auta. A stejně jako adaptivní tempomat funguje dobře, na aktivní vedení v jízdním pruhu zapomeňte – T6.1 ho neumí v žádném provedení. Také tu samozřejmě nejsou otravné a mizerně fungující zbytečnosti, jako „eurohlásítko“ rychlosti ISA.
Konečně – spotřeba. Nejsilnější varianta dvoulitrového TDI si za více než sedm stovek testovacích kilometrů řekla v průměru o 9,9 l/100 km. Stejně jako u výkonu je to prostě adekvátní číslo k tomu, že jsem toho docela dost najezdil po městě, po dálnicích a v kopcích. Navíc díky osmdesátilitrové nádrži není u benzinky nutno zastavovat nijak často.
Závěr
Celý testovací týden se nemůžu zbavit dojmu, který vystihuje slogan jistého německého obchodního řetězce – „Tady je svět ještě v pořádku“. Dosluhující generace T6.1 je totiž ozvěnou těch krásných časů, kdy koncern Volkswagen vyráběl golf VII. generace, octavii III. generace a podobná auta, která považuji za lepší svých současných verzí.
Multivan je přesně takový – starý a dobrý. Bytelně postavený, s kvalitními materiály, ovšem nikoliv bez nevýhod. Dokázal bych si představit další facelift nějakou T6.2, která by zlepšila elektronickou výbavu auta – zejména by ji tedy posunula na úroveň, kterou EU dnes bohužel vyžaduje – a umožnila vozu přežít dalších nejméně pět, šest let.
Generace T6.1 je „jen“ několikátým důkladným faceliftem generace T5, která přišla do výroby v roce 2003 – před jednadvaceti lety. Škarohlíd může brblat něco o veteránech, které zapomněli přestat vyrábět, ale já si myslím, že až bude T6.1 nahrazena přeznačkovaným Fordem Transit – a to nebude dlouho trvat, konfigurátor už z českého webu Volkswagenu zmizel –, nebudu jediný, kdo na ni bude dlouhá léta s láskou a nostalgií vzpomínat.
Nejlevnější verze modelu | 1.579.000 Kč (Multivan T6.1 Comfortline, 2,0 TDI, 150 kW, 4Motion, 7st. DSG) |
Základ s testovaným motorem | 1.579.000 Kč (Multivan T6.1 Comfortline, 2,0 TDI, 150 kW, 4Motion, 7st. DSG) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.819.000 Kč (Multivan T6.1 Highline, 2,0 TDI, 150 kW, 4Motion, 7st. DSG) |
Testovaný vůz s výbavou | 2.062.826 Kč (Multivan T6.1 Highline, 2,0 TDI, 150 kW, 4Motion, 7st. DSG) |
Plusy
- Starosvětské ovládání
- Prostornost
- Dobrý výhled
- Komfort na předních sedačkách
Minusy
- Hlučnost na nerovnostech
- Elektronická výbava
