Příběh jediného Porsche 928 z Le Mans. Nikdy se nevzdát!

Když Wolfgang Möbius navrhoval elegantní křivky Porsche 928, viděl v něm pohodlné GT na dlouhé cesty. Auto bylo velké a těžké, protože nabízelo prostor až čtyřem cestujícím a mělo velký motor V8 pod přední kapotou. Na závody tu byla přece kultovní 911, případně lehký model 924. Stejně tak tomu dlouho bylo i na La Sarthe, kde se popularitě těšily hlavně tyto modely a také několikanásobný vítězný typ 917. Ale typ 928 a trať dlouhého náročného závodu nejde tak moc dohromady. Přesto se ale ve třídě GT v letech 1983 a 1984 jedno Porsche 928 opravdu objevilo a dodnes je jediným tímto autem, které stálo na startu. Pak se ztratilo na třicet let a objevilo se až nyní ve specializované dílně na Porsche Raymonda Boutinauda v Paříži po kompletní renovaci. A já si myslím, že tak unikátní kus z historie automobilky ve slavném závodě si jí rozhodně zaslouží. Ostatně byl to právě Raymond, kdo si 928 S na začátku osmdesátých let koupil.

Závodní 928 byla odlehčená, jak to jen šlo. Tím se ostatně začíná u každého závoďáku, kde zkrátka nepotřebujete klimatizaci, kožená a elektricky ovládaná sedadla, tlusté měkké koberce a odhlučnění motoru. Sériové Porsche 928 tohle všechno má a jezdí tak skvěle, že si Raymond jízdu v něm zamiloval. A nechtěl se s ním rozloučit ani na závodech, takže se rozhodl vyzkoušet, jak by se s velkým GT závodilo. Podporu měl od pořadatelské organizace ACO i od Jürgena Bartha z automobilky, který zodpovídal za sportovní aktivity značky. Oba chtěli netradiční typ vidět na trati Le Mans. Jenže Raymond se nechtěl pustit do přestavby svého milovaného auta, dokud mu nepotvrdí start v ročníku 1983, což se stalo až v březnu. Na přípravu auta pro skupinu B měl tedy pouhé dva měsíce. Právě ta mu umožnila upravit auto maximálně, limitem byl vlastně jen rozpočet.

Porsche připomnělo 40 let modelu 928 jeho výjimečnými prototypy

S pomocí Bartha vybavil auto závodním podvozkem Bilstein a do motoru putovaly odlehčené písty Mahle. Motor byl poslán do Německa, kde jeho úpravám přeci jen rozuměli lépe. Samo Porsche také připravilo hliníkový ochranný rám a poslalo jej do Paříže, aby bylo možné jej umístit do karoserie. Barth také poslal jiné poloosy a sadu brzd z Porsche 917, která se válela bez užitku ve skladu. Raymond doma mezitím navrhnul úpravu vačky a ventilů, s jejíž realizací mu pomohla jedna místní firma. Mezitím došlo na očesání interiéru, což Raymond udělal tak důkladně, že před startem musel auto naopak dovážit 20 kg závažím, aby splnil regule.

Úpravy spolknul veškerý čas, takže na přípravu barevného schématu žádný nezbyl. Nakonec tedy oslovil místního mladíka, ať navrhne něco, co upoutá pozornost. Výsledná kombinace světle zelené a červené metalízy se mu sice nelíbila, ale už nebyl čas s ní cokoliv dělat. Do posádky si vybral Patricka Gonina, mladíka z formule Renault. Třetího Alaina Lepage mu doporučil jeden přítel a spíše než schopnosti za volantem se hodily peníze, které do týmu přinesl jako své startovné. Kvalifikovali se, jak očekával, na posledním místě ve třídě. Nevadilo mu to, Le Mans bylo tehdy o spolehlivosti a výdrži po celých 24 hodin a on ani nepotřeboval vyhrát, chtěl hlavně dojet.

Porsche 968 a 928 spojuje koncepce a rozděluje osud (+video)

V závodě to zpočátku vypadalo stejně a favorizované modely 930 Turbo spolu s jedním BMW M1 si brzy udělaly náskok. Jenže je brzy začaly stíhat problémy. Pozornost automobilky se soustředila hlavně na speciály 956 týmu Rothmans, které měly šanci na celkové vítězství. Jenže problémy dostihly i Lepage, který měl nehodu. Dodnes Raymondovi nevysvětlil, co se vlastně stalo. Ale schytal to přední náboj, který náhradní neměli. Nevzdávali se a vyrazili na divácké parkoviště, kde majitele jedné civilní 928 přesvědčili, aby jim potřebnou součástku prodal. Napasování na upravené podvozkové komponenty i tak ale zabralo 5 hodin. Dalších 14 hodin ale Raymond a Gonin kroužili na okruhu s přesností švýcarských hodinek a doháněly obrovskou ztrátu, až ve čtyři proťali cílovou pásku pod šachovnicovou vlajkou. Odkroužili 234 kol, což dle pravidel nestačilo a tak nebyli klasifikováni (proto je ve výsledcích Porsche označeno jako NC – Not Classified). Ale i to bylo mnohem lepší než DNF (did not finish), tedy nedokončil závod. I lidi od Porsche byli ohromeni, poslali malému týmu láhev šampaňského a zeptali se, zda to příští rok zopakuje.

A proč by nemohl, jen raději s jinými barvami. Také upravil výfuk, aby nezněl tak moc hlučně. Chtěl větší výkon, ale originální systém vstřikování neposkytoval moc možností k úpravám, pokud měl zůstat stejně spolehlivý. A změna nastala i u posádky, kde jej doplnili Philippe Renault a Gilles Guinard. Úspěchem byla už kvalifikace, kde nebyli poslední. Bohužel, v závodě se objevil problém s praskáním těsnění hlavy válců. Výměna by zabrala mnoho hodin a stejně by riskovali odstoupení a tak s provizorními opravami raději pokračovali dál a na každé zastávce doplňovali kromě paliva i vodu. Auto ale bylo pořád celkem pomalé, na konci rovinky Mulsanne (tehdy ještě bez šikan) dosahovalo 290 km/h (nejrychlejší auta tam měla přes 350 km/h). Kvůli úniku vody musel celý tým zvolit naopak spíš opatrnou jízdu. S ubývající vodou byl vlastně zázrak, že se auto nakonec dostalo do cíle. Nakonec z toho bylo 22. místo, což bylo nejen poslední místo ve skupině, ale i poslední absolutně. Ano, ten rok se do cíle dostalo jen 22 aut, z toho pouze 3 ve třídě B. A tak se Raymond a jeho spolujezdci i přes poslední místo dostali na stupně vítězů. A opět od automobilky dorazilo jedno šampaňské, druhé týmu poslali i pořadatelé jako obdiv za to, že se nevzdali.

Porsche 928 - osmiválec proti boxeru

Barth sice chtěl, aby Raymond s typem 928 pokračoval, ale musel by si veškeré drahé součástky už platit sám. A tak se rozumně rozhodl závodit s typem 911, což bylo mnohem levnější. Unikátní závodní 928 zamířila do suché garáže a vůbec se s ní nejezdilo. Až po několika desetiletích se Raymond rozhodl vrátit ji do prvotřídního stavu. Musel pochopitelně vyměnit motor, který málem zemřel již na trati v Le Mans. Nahrazen byl motorem z běžné 928 S4, řešit se muselo spojení s původní převodovkou 928 S. Celkem renovace zabrala dva roky veškerého volného času a víkendů. Když bylo auto hotové, Raymond s ním opět zkušebně odjel pár kol na okruzích a přivezl jej slavnostně na letošní Le Mans Classic. Tak se vzácné Porsche opět vrátilo na slavný okruh.

Foto: Robb Pritchard, Raymond Boutinaud