TEST Projeli jsme nový Opel Mokka X: Vypadá dobře, jezdí dobře, ale něco mu chybí...

Opel Mokka vstoupil na trh v roce 2012, kdy jako jeden z prvních modelů zachytil rostoucí zájem zákazníků o malá SUV. Za čtyři roky si na trhu vybudoval pevnou pozici, automobilka prodala přes 600.000 jeho exemplářů, což z něj za první pololetí letošního roku dělá třetí nejprodávanější malé SUV v Evropě. Doba se ale mění, konkurenční boj v segmentu se utužuje, a tak mokka letos debutuje v modernizovaném provedení.

Faceliftovaná verze se oficiálně jmenuje Mokka X. Písmeno X v názvu však neodkazuje na samotnou modernizaci, jak by se mohlo zdát, ale na charakter auta. Tímto přídomkem totiž Opel do budoucna bude doplňovat název všech svých crossoverů a SUV, aby je odlišil od konvenčních modelů. Německý výrobce musí reagovat na trendy a v následujících letech představí více takových aut – mezi nimi bude třeba velké SUV, které se má stát novou vlajkovou lodí značky. Tohoto auta bychom se měli dočkat už v roce 2017.

Jelikož je mokka aktuálně jedním z nejprodávanějších opelů z globálního hlediska (v Česku jí patři čtvrtá příčka, po astře, merivě a corse), dostalo se jí v rámci modernizace detailní péče, která se zaměřila na vnější vzhled, interiér i výbavu. Jak se tyto práce podařily, jsme zjišťovali na mezinárodní jízdní prezentaci ve Skotsku. To je pro mokku (zde prodávanou se znaky vauxhallu) důležitým trhem, navíc skotské pošmourné počasí a horské silničky mají dle představitelů výrobce názorně ukazovat přirozené prostředí auta.

Mokku X lze na první pohled poznat díky upravenému vzhledu, který prošel opravdu výraznými změnami. Přední partie byly kompletně přepracovány, hlavním prvkem je nově řešená maska chladiče a ostřeji řezané světlomety. Ty už nejsou za přípletek bi-xenonové, ale plně diodové. V tomto případě se řešení jmenuje AFL LED, což je něco trochu jiného než v astře (IntelliLux LED Matrix). Světla sice umí adaptivně přizpůsobit světelný paprsek v závislosti na jízdních podmínkách, zatímco v astře se to však děje pomocí zhasínání jednotlivých diodových modulů, v mokce změna paprsku probíhá zakrýváním jednotlivých modulů pomocí clon. Tímto způsobem světla nabízí devět režimů pro různé jízdní podmínky.

Nový je také přední nárazník – vedle odlišných tvarů přijíždí s více lakovanými částmi, velká část robustních nenalakovaných plastů zmizela, výsledkem čehož je elegantnější vzhled. Mokka totiž vždy byla hlavně městské SUV, nízká světlá výška ji v terénu značně omezovala, což vůz nyní přiznává už svými tvary. Přepracovaný design je pak důležitý i v tom ohledu, že podle zákulisních zpráv naznačuje tvary druhé generace insignie, jejíž premiéra se už pomalu blíží.

Důležitou proměnou prošla také kabina, v níž auto tlačila pata – už delší dobu působila hodně zastarale. Mokka X se tak podobně jako další opely zbavila přetlačítkovaného středového panelu, který nahradila kombinací několika konvenčních tlačítek a dotykové obrazovky multimediálního systému (sedmi- nebo osmipalcové). Jedná se zkrátka o stejné řešení jako v astře, horní část palubní desky je v mokce dokonce tvarově shodná.

Zvolené řešení je sice podle posledních trendů, jisté výtky ale máme. Multimediální systém by mohl reagovat rychleji na pokyn, třeba zadávání cílové destinace mu občas delší dobu trvalo, také navigace nás občas zmátla, automatickým přibližováním a oddalováním mapy před křižovatkami. Zbylá konvenční tlačítka jsou pak v mnoha případech titěrná, a tak je potřeba se neprakticky soustředit, kde se vlastně nachází.

Co se nám naopak líbilo, bylo rychlé a snadné spárování systému s chytrým telefonem nebo možnosti propojení k wi-fi auta s LTE internetovým připojením. K wi-fině mokky je navíc možné připojit až sedm zařízení. Změněná kaplička s přístroji je pak přehlednější než dosud, palubní počítač s bílou grafikou je lépe čitelný, stejně tak jednodušší grafika tachometru.

Charakter kabiny jinak zůstává shodný. Vyšší posaz zákazníci oceňují, potěší i doslova obří místo nad hlavou. Horší je to však v příčném směru, i proto má mokka jen sklopnou loketní opěrku integrovanou do sedadla řidiče. V segmentu ale chybějící konvenční loketní opěrka není až tak neobvyklá. Co naopak pořád kvitujeme, jsou pro opely již tradiční příplatková sedadla s certifikátem AGR, která nabízí nastavitelnou délku sedáku a která jsou opravdu pohodlná.

Turbodiesel umí šeptat

Opel se rovněž zaměřil na rozšíření nabídky motorů pro mokku. Novinkou se stává přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.4 Turbo ve vrcholné verzi naladěné na 112 kW a 245 N.m, který je standardně spárován se šestistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol.

Na jízdní prezentaci jsme jej však bohužel nevyzkoušeli. K dispozici byl výhradně už dobře známý turbodiesel 1.6 CDTI ve verzi se 100 kW a 320 N.m. Vrcholná benzinová čtrnáctistovka bude k dispozici až později, sám Opel navíc tvrdí, že vznětový motor vyhovuje charakteru mokky více – hlavně díky vyššímu točivému momentu, který se má hodit při jízdě mimo zpevněné silnice.

Vznětovou šestnáctistovku automobilka označuje přídomkem šeptající, což při poslechu nastartovaného motoru může znít překvapivě – zvenku jednotka dává jasně najevo jadrnější vznětový zvuk. Jakmile ale nastoupíte dovnitř a chvíli počkáte, až se motor zahřeje, je hluk ten tam. Čtyřválec je totiž perfektně odhlučněn, posádka o něm ví jen ve vysokých otáčkách. Do nich se ale řidič nemusí moc pouštět, nejvíce je s agregátem řeč mezi 1800 až 3000 otáčkami. Agregát se příliš netrápí ani nízko nad volnoběhem, je ale potřeba počítat s tím, že v nižším pásmu otáček se od něj příliš síly nedočkáte. Jinak je motor slušně silný, jen ty delší převody jeho reakce trochu tupí.

Opel Mokka X: Modernizované SUV odhaluje český ceník

Líbila se nám i kombinace se šestistupňovým manuálem. Dráhy by sice mohly být o něco kratší, jsou ale přesné, potíže nepříliš přesné kulisy jako v astře jsme v malém SUV nezaznamenali. Řazení je pak příjemně mechanicky tuhé, jen s tou hlavicí řadicí páky by měl Opel něco udělat. Podivný tvar do ruky moc nepadne.

A co spotřeba? I v tomto ohledu je na tom Mokka X dobře. Dosažený průměr činil 5,8 l/100 kilometrů.

Jezdí dobře, ale co ten hluk?

Zvědavi jsme byli také na jízdní projev modernizované mokky. Malé SUV se nám sice v předfaceliftovaném vydání jízdně líbilo, očekávali bychom ale lepší odhlučnění podvozku. Změnilo se v tomto ohledu něco?

Popravdě řečeno, ne. Skotské silnice sice nejsou tak plné výtluků jako ty české, hrubý asfalt je ale naprosto srovnatelný, díky čemuž máme tentokrát dobrou představu o tom, jak Mokka X bude jezdit i v tuzemských podmínkách.

Naladění podvozku je „německy“ tužšího ladění, díky čemuž se řidič v zatáčkách cítí dostatečně jistě. Karoserie se v oblouku naklání jen minimálně, zkrátka typicky pro daný segment. Velkou část nerovností vůz slušně odfiltruje, posádka ale o práci podvozku dobře. Zvlášť u testovaného exempláře s 18palcovými koly byla práce podvozku a valivý odpor kol dost slyšet. Škoda, že se na tom v rámci modernizace nezapracovalo.

Od SUV se kdysi očekávaly slušné terénní schopnosti, v případě těch malých to ale neplatí, vždyť některé z modelů ani nenabízí pohon všech kol. To Mokka X se mu nevyhýbá, přičemž z celoevropského hlediska je čtyřkolkou vybaven každý pátý exemplář (v Česku jen každý osmý). Jestli je to hodně, nebo málo, nechám na vás, vězte ale, že podle Opelu je to v segmentu nadprůměrné číslo.

Pohon všech kol je u mokky i nadále zajištěn elektromagnetickou mezinápravovou spojkou, která pohání zadní kola jen v případě potřeby. Jestliže je krásný slunečný den, je mokka výhradně předokolkou, jakmile se ale situace změní, je síla motoru rozložena mezi obě nápravy v poměru 50:50. Systém o pohonu náprav rozhoduje na základě získaných dat o rychlosti auta, přilnavosti povrchu nebo aktuálním zrychlení, přičemž váží pouze 65 kilogramů.

Opel si je vědom, že tato čtyřkolka z mokky drsný offroad neudělá, a to přestože je vůz vybaven i asistentem pro sjíždění z kopců, a proto mluví hlavně o zvýšení jistoty pro řidiče mimo zpevněné cesty. Ostatně takové prostředí je podle automobilky pro mokku přirozené, zákazníci s ní údajně často jezdí po kamenitých cestách někde v horách. Ve Skotsku jsme si potvrdili, že toto prostředí Mokka X hravě zvládne, to ale vlastně každé auto s alespoň trochu zvýšeným podvozkem. Mokku X navíc v náročnějších podmínkách limituje nízká světlost. Ta u čtyřkolky činí jen asi 14 centimetrů, což je ve srovnání s konkurencí málo.

Závěr

Už před modernizací byl Opel Mokka povedeným autem s minimem chyb. Některé z nich se podařilo vylepšit – malé SUV vypadá lépe, interiér už nemá poněkud chaotický středový panel s hromadou tlačítek. Mokce ale i nadále chybí trochu té pověstné duše, zůstává zkrátka nudná. I nadále je pak nutné se smířit s hlučnějším podvozkem.

Svojí práci ale mokka zastane i nadále, což zákazníci kvitují. Obliba vozu dokazuje, že jim nevadí ani omezená schopnosti mokky v terénu vyplývající z nízké světlosti. Jedním z nejprodávanějších malých SUV v Evropě mokka zkrátka není náhodou. A věříme tomu, že i přes stále těžší konkurenci Mokka X na úspěchy předchůdce naváže.