TEST Renault Kadjar: Jízdní dojmy z Česka

Kolega David Bureš vyzkoušel Kadjar před dvěma týdny ve Španělsku, ale znáte to, ne všechno je v realitě českých silnic takové, jak se zdá v teplých krajích. Využili jsme tedy uvedení kompaktního SUV na tuzemský trh k první zkušební jízdě v domácích podmínkách a osedlali top verzi se 130koňovým turbodieselem a šestistupňovým manuálem, což je jediná možná kombinace, pokud chcete pohon všech kol.

Ačkoli Renault tvrdí, že je Kadjar úplně nová modelová řada, dosavadnímu Koleosu se rozměrově dost podobá – je jenom o 7 cm kratší, o 3 cm užší a má o 4,5 cm kratší rozvor. Také o zhruba 20 litrů větší zavazadelník novinky naznačuje, že by se pár společných rysů našlo. Jenže Kadjar má něco, co Koleosu chybělo – design.

Novinka pokračuje v současném stylingu značky, reprezentovaném Cliem a Capturem a osobně si myslím, že je atraktivní a líbivá, tak nějak „roztomile sportovní“ a zaujme určitě jak ženy, tak muže, zvláště pak v nádherném laku Flamme, jenž na autě září doslova na stovky metrů. A to už má Kadjar vlastně z půlky vyhráno…

S líbivou, „lízátkově-kulturistickou“ vizáží však moc nekoresponduje interiér. Ten bych označil za konzervativně strohý a docela hodnotně vyhlížející palubní desku sráží pogumovaný plast na středovém panelu. Moc mě nepotěšil ani volant, umístěný kvůli nízké palubce někde mezi koleny a s Davidem Burešem se rozhodně neshodneme na tom, že sedadla ideálně obejmou tělo, přijdou mi dost široká a to rozhodně nejsem žádný drobek. A pak je tu plast, spojující středový panel s tunelem, jehož hrana dá, pokud máte tu „správnou“ délku nohy a pozici za volantem (popřípadě na sedadle spolujezdce), vašemu kolenu zakusit středověk.

Kulisa řazení má krátké dráhy, ale funguje „v krocích“, doprovázených jistými (pa)zvuky. Změnu kvaltů neusnadňuje vysoká středová loketní opěrka, naopak nijak problematické mi nepřišlo rozložení pedálů. Pochvalu za přehlednost zaslouží přístrojový štít, v infotainmentu jsem se ale trošku ztrácel a přišlo mi, že je třeba do dotykové obrazovky dost klepat, aby reagovala. Obojí ovšem bude patrně otázka zvyku.

První (kilo)metry jízdy přinášejí velmi pozitivní dojmy. O motoru prakticky nevím, ba co víc, vůbec nezní jako turbodiesel a to až někam za 3500/min, teprve nahoře lze zaslechnout vzdálené „cvrlikání“ a současně zvuk trochu zhrubne. Jako spolujezdec bych jej tipoval spíše na přímovstřikový turbobenzin s malinko hrubším zvukem.

Má to ale háček. Jízda s kompaktním crossoverem obnáší poměrně častý režim, kdy se nechají otáčky motoru klesnout i k tisícové hranici a následně se jemným tlakem na plyn nutí auto postupně zrychlovat. Ne náhodou, kolem 1200/min mají dnešní moderní motory zpravidla nejnižší spotřebu. Turbodiesel 1.6 dCi ovšem tohle bytostně nesnáší. Při otáčkách pod 1500/min trvá zhruba šest sekund (!) než začne trochu reagovat na sešlápnutý plyn a do 2000/min je to jen o málo lepší.

Řeč je s motorem až za 2000 otáčkami, i tehdy však trvá dobré dvě sekundy, než se dCi „nafouká“. Asi moc velké turbodmychadlo, protože téměř bez lagu je motor až za třítisícovou hranicí, pak se ovšem odvděčí krásným, intenzivním zátahem až za 4500 otáček. Být to pohonná jednotka v ostré naftové verzi Clia RS, byla by to paráda, v tomto případě však nikoli. Z logiky věci vyplývá, že se s Kadjarem hůře předjíždí, pokud tedy nevisíte na okreskách na autě před sebou s vytočenou dvojkou…

Podobně rozpačité dojmy vyvolává podvozek. Vybraná trasa měla daleko k „zrcadlu“ a Kadjar bravurně zvládal drobné vlnky, záplaty a propadlé krajnice, obstál i v „off-roadové vložce“ na štěrkovém úseku silnice, hůř už je na tom ale na větších nerovnostech a příčných spárách. Automobil na nich neztrácí klid ani neodskakuje, ale do kabiny proniká dost rázů a také práce tlumičů obecně je v interiéru asi nejrušivějším elementem.

Stejná nevyváženost panuje i co se jízdních vlastností týče. Kadjar má příjemné řízení, posilovač se pyšní optimální tuhostí a strmost je asi taková, jakou očekáváte od sportovně vyhlížejícího crossoveru. Navíc se francouzské SUV vrhá do zatáček s nadšením a velmi mnohoslibně. Jenže nadšení opadne ve chvíli, kdy se při svižnější jízdě znenadání víceméně neutrální charakter šasi změní v poměrně výraznou nedotáčivost. Tu lze vcelku úspěšně zkorigovat včasným přitažením volantu dovnitř oblouku, ale je třeba na to být připraven.

Přemýšlím, jak jízdní dojmy zakončit, aby to nevyznělo jinak, než jsem zamýšlel. Renault Kadjar rozhodně není špatný automobil, spíše …průměrný. Má řadu velmi silných stránek, které ale spolehlivě dokáže vyvážit několika nedostatky.