Reportáž: Finále Nissan GT Academy 2014 s českou účastí

Někdy se některé automobilce povede vymyslet naprosto geniální marketingovou akci, která značce dokáže takřka exponenciálně zvýšit popularitu ve významné motoristické komunitě… a Nissan GT Academy je přesně tenhle případ. Soutěž má za cíl vybrat ty nejrychlejší virtuální závodníky a zajistit jim jízdu ve skutečných sportovních a závodních autech na skutečných okruzích.

Ba co víc – ten ze všech nejlepší si dokonce vyjezdí místo v týmu továrních jezdců Nissanu s vidinou profesionální kariéry, během níž bude startovat v těch nejprestižnějších závodech na slavných tratích celého světa. A právě při finále, kde se vítěz letošní GT Academy hledal, jsme, stejně jako vloni, nechyběli ani my.

Nissan GT Academy totiž probíhá i v Česku, což lze určitě považovat za privilegium, protože z okolních zemí se účastní už jen Polsko (nepočítám pochopitelně Německo) a náš závodník Josef Král je dokonce jedním z mentorů a porotců, společně třeba s Johnny Herbertem, René Arnouxem nebo Timem Coronelem. A dvojice nejlepších českých virtuálních jezdců z národních kol právě společně s polským duem zamířila do Velké Británie, kde letos měla na okruzích Bedford a Silverstone GT Academy finále. Čekalo je tam dalších 37 soupeřů z celé Evropy…

Součástí naší „CzePoSwe“ skupiny byli ještě dva borci ze Švédska a snažení této šestice přihlížela po dva dny skupinka novinářů ze všech zemí a to včetně mojí maličkosti. Účastníci museli v průběhu soutěže pracovat jako tým s cílem vést si co nejlépe a získat různá dílčí vítězství, současně ale museli mít na paměti, že soupeří i mezi sebou navzájem, každý den totiž skupinu jeden z nich opustil, respektive v týmu byl i nadále a účastnil se dalších disciplín, ale už mimo soutěž.

Díky tomuto systému zůstávají týmy kompletní až do pozdních fází akce a i ti, co v průběhu finálového vyřazování postupně vypadávají, mohou i nadále absolvovat soutěže a zkušební jízdy, což vzhledem k jejich škále a množství už samo o sobě představuje zážitek na celý život, jenž zůstane běžným smrtelníkům odepřen, popřípadě dostupný po vynaložení skutečně enormních finančních prostředků. Dostat se do finále tedy bez ohledu na výsledek stojí za to a vítězové jsou vlastně všichni, byť skutečný závodník týmu Nismo je nakonec pochopitelně jen jeden.

Českou republiku zastupovali jedenatřicetiletý učitel Antonín Bláha a devatenáctiletý student Michal Šmídl a oba šli do soutěže dobře připraveni, co se fyzické kondice týče. I ta je totiž ve finále GT Academy dost důležitá, ostatně vpravdě vojenský trénink, v němž nechybělo plazení v bahně pod ostnatým drátem, byl součástí prvního vyřazovacího dne (ještě bez naší účasti).

I tak byl ale hlavní důraz pochopitelně kladen na řidičské schopnosti, tedy přesněji řečeno na rychlost. Jak mi k tomu řekl Pepa Král: „Mluvit na kameru tě naučí, do fyzické kondice tě dostanou, telemetrii časem pochopíš, ale jestli jsi za volantem rychlý, to je otázka talentu. A ten buď máš nebo nemáš. A když budou dva jezdci stejně usilovně trénovat, ten s talentem bude vždy lepší“.

Není to ale zase tak jednoznačné, pokud by bylo, stačilo by účastníky posadit do pár aut, změřit čas a vybrat nejrychlejšího. Jenže součástí hodnocení každého účastníka je i jeho zlepšování, konzistence výkonů a to, jak si bere k srdci rady koučů a instruktorů, ale třeba i psychická odolnost. Hodnocení tedy není postaveno striktně jen na číslech, ale je do jisté míry subjektivní.

Ale vás asi bude zajímat, jaké kratochvíle si finalisté na okruzích Silverstone a Bedford užívali. O vojenské průpravě už řeč byla, na soutěžící ale především čekala spousta zajímavého okruhového náčiní a různých disciplín. Po náležitém proškolení základního ovládání a okruhové jízdy kromě Nissanů Juke Nismo, 370 Nismo a GT-R vyzkoušeli také 490kg Caterhamy Seven Superlight s výkonem 290 koní na tunu, ale také Le Mans „placku“ Palmer Jaguar JP-LM s třílitrovým V6 o výkonu téměř 270 koní nebo totálně "vykuchané" NIssany Micra, vrcholem pak byly bezpochyby monoposty Formula Jaguar V6 3.0 s 255 koňmi. A to, uznejte sami, už je důvod k nepokryté závisti. :)

S těmito auty pak podstoupili kromě klasického okruhového ježdění celou řadu disciplín, jako jsou jízdy zručnosti nebo duální souboje. Nenudil se ale ani novinářský doprovod. Jak jste si určitě všimli, nafotil jsem pro vás na Silverstone Nissan Pulsar a měli jsme i možnost na okruhu vyzkoušet Nissan 370Z Nismo a pak porovnávat telemetrická data a krátce jsme také na závodních tratích vyzkoušeli Nissan GT-R Nismo a GT-R.

Pokud jde o naše zástupce v GT Academy, ne, že by se třeba Justin Wilson nebo Matt Neal nezapsali vcelku výrazně do historie motorsportu, ale drtivá většina závodníků bývá drobné tělesné konstituce a menší výšky, zatímco Tonda a Michal působí dojmem, že si odskočili do soutěže z basketbalové palubovky. A to je problém, na který si ze standardního Catu vzpomínám také – potíž je už jen nasoukat se do kokpitu, o tom, že chodidlo v úzkém tunelu často mačká brzdu a plyn současně, nemluvě a ve formuli to muselo být dost podobné.

Při jízdách s Caterhamy a formulemi bylo také i přes nasazení obou kluků poznat, že minimálně jejich kolegové ze Švédska, ale i ti polští, měli daleko více zkušeností z řízení skutečných aut, což se projevilo na měřených časech a nepochybně i na rychlosti adaptace na auta, s nímž přišli do kontaktu poprvé. Jinými slovy – jejich časy se pohybovaly ve druhé polovině výsledkových listin a poměrně záhy jsem nabyl pocit, že to budou právě oni, kdo se (po vyřazení jednoho z Poláků z prvního dne) se soutěží v rámci naší skupiny rozloučí nejdříve. Pepa Král si nicméně několikrát postěžoval, že je česko-polsko-švédská grupa hodně vyrovnaná a je obtížné ukázat na nejslabšího, takže to byl možná jen můj subjektivní dojem.

Předpoklad se nicméně potvrdil, třetí den, jenž byl druhým vyřazovacím, kdy nikoli po tristním výsledku na trati, ale překvapivě po velmi nepodařené výměně předního kola na Juku Nismo, ky hodně zapracovaly nervy, skončila soutěž pro Michala, přestože si jinak při jízdách doposud vedl lépe, než Tonda, jenž se však stal tím, kdo vypadl hned v dalším vyřazování pátý den, poté, co prohrál duální jízdy zručnosti v Nissanu 370Z Nismo.

Vítězem letošního ročníku se stal po finálním skutečném závodě s Nissany 370Z Gaëtan Paletou z francouzského Barzunu, jenž nyní podstoupí intenzivní čtyřměsíční trénink a v lednu příštího roku si odbude svůj závodní debut v týmu Nissan Nismo při vytrvalostním závodě Dubai 24 Hour. Kdoví – pokud se osvědčí stejně, jako předtím Lucas Ordonez nebo Jann Mardenborough, dost možná o něm ještě uslyšíme. A o to Nissanu jde – najít mezi stovkami tisíc lidí závodnický talent a dostat ho až na vrchol. A za to si Nissan zaslouží náš respekt.

Počítám, že se po přečtení tohoto reportu začínáte připravovat na příští ročník s cílem zkusit své štěstí a talent také, byť by to mělo celé skončit „jen“ v tomhle mezinárodním finále. Pak byste určitě měli nastudovat informace na oficiálních webových stránkách Nissan GT Academy a já vám rozhodně doporučuji začít trénovat nejen na Playstationu, který je (pro někoho, kdo jezdil zamlada simulátory, jako já, pouze na klávesnici) bohužel tím nejdůležitějším krokem, je ovšem nutné nepodcenit další oblasti – začněte pravidelně jezdit motokáry, navštěvujte volné jízdy pro veřejnost na okruzích, přihlaste se do některého z amatérských šampionátů, včetně slalomů, půjčujte si auta od kamarádů a nezapomeňte i na fyzičku - běh, kolo, fitko, co vás napadne, ideálně pak všechno dohromady. Ať napřesrok můžeme psát o vás.