TEST Seat Altea Freetrack - Rozmazlené SUV?
V éře plastového olepování jakéhokoli vozu v zájmu jeho optického zdrsnění je těžké najít klon, který by se pokusil o skutečnou alternativu. Altea Freetrack, odvozená od modelu Altea XL, takový potenciál má a na poměry konkurence jej využívá bohatě.
Ano, plasty tvoří 100 % povrchu spodní částí karoserie, nejde však jen o nalepené lištičky, ale v případě přídě a zádě o samostatné, nově tvarované díly. Někomu se agresivnější design líbit nemusí, mimo silnici ale jsou zapuštěná světla lépe chráněna. Změny v interiéru jsou v zásadě tři: hlavici řadicí páky bychom doporučovali prohodit oknem, protože design opět zvítězil nad příjemností a máloco kromě volantu držíme v autě častěji, že. Druhou změnou je stropní panel s řadou přihrádek, který je ve standardní (!) výbavě osazen sklopným LCD panelem s možností připojení externího zdroje obrazu. Nejlepší inovací jsou ovšem přední sedadla s bočnicemi vystupujícími mocně vpřed a doooouhým opěradlem – nevzniklo sice sezení snů, ale konečně máme pocit skvělého bočního vedení těla v zatáčkách a dostatečné opory pro celá záda i pro nekonfekční jedince. Vzadu je také místa dost ve všech směrech a jako sympatický odkaz na MPV fungují sklápěcí stolky na předních opěradlech.
To, co Freetrack odlišuje od PVC úprav konkurence, je podvozek zvýšený o 40 mm a (příplatková) zástavba pohonu 4x4. Výkon je přenášen dozadu pomocí spojky Haldexu a diferenciál ubírá 42 litrů zavazadelníku. I zbývajících 490 litrů ale bereme jako dostatečnou hodnotu pro rodinné využití.
Na silnici se Freetrack může směle postavit do čela všech SUV a vydrží tam i po rozjezdu i první zatáčce. Dosti tvrdě naladěné odpružení dá posádce pocítit mnoho ze šotolinových vložek českých dálnic, výhodou jsou ale malé náklony, poctivé držení stopy a s ohledem na bachratost vozu i poměrně komunikativní řízení.
Výlety mimo silnici nemusí díky vynikající světlosti končit u polní cesty, limitem ale budou jako obvykle spíše použité pneumatiky, křížitelnost náprav a stále poměrně veselé převisy karoserie. Ku cti vozu přiznejme například přebrodění 40 cm hlubokého potoka a poměrně sebejisté vyjetí na stále ještě travnatou sjezdovku, v obou případech jsme ale zůstali s lehkým strachem ve voze a nemůžeme proto posloužit obrazovou dokumentací.
Testovaná verze s notoricky známým dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 125 kW a filtrem pevných částic zopakovala vše, co o tomto motoru známe z jiných využití. Úplně stejný hrubý zvuk při studených startech, úplně stejný turboefekt, ale i velká síla, nízká spotřeba (v průměru jen 7 l/100 km) a díky šestistupňové převodovce i dostatečná pružnost.
Po výměně hlavice řadicí páky se může Freetrack směle postavit nejen Octavii Scout.
Plusy:
- design,
- vnitřní prostor,
- výbava,
- jízdní vlastnosti,
- výkon a spotřeba motoru,
- přední sedadla,
- na poměry SUV precizní řízení,
Minusy
- příšerný tvar hlavice řadicí páky,
- občas zlobící automatické nastavování sklonu xenonových světlometů,
- zvuk a turboefektu motoru
| První cena vozu | 769.900,- (2,0 TDI DPF 103 kW 2WD) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 769.900,- (2,0 TDI DPF 103 kW 2WD) |
| Základní cena testovaného vozu | 869.000,- (2,0 TDI DPF 103 kW 4WD) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 916.900,- 2,0 TDI DPF 103 kW 4WD) |
