Subaru slaví, je to 50 let od zahájení prodeje prvního boxeru

Když se řekne Subaru, nepochybně jako první vytane na mysl modrá impreza (tedy dnes WRX STi) s pohonem všech kol a motorem typu boxer. Právě agregát s protiběžnými písty slaví významné jubileum, Subaru začalo první vůz s tímto dnes už charakteristickým agregátem prodávat před 50 lety.

Prvním subaru s motorem typu boxer byl kompaktní model 1000, který byl zároveň prvním modelem značky s pohonem předních kol. Auto dlouhé 3.930 mm se světu poprvé představilo v říjnu 1965, do prodeje na japonském trhu pak vstoupilo 14. května 1966. Vůz chtěl konkurovat tehdejší Toyotě Corolla, přičemž byl nabízen jako sedan, kombi i kupé.

Subaru 1000 využívalo vodou chlazený čtyřválec o objemu 977 cm³, při jehož návrhu se japonská firma inspirovala u modelů Porsche, DKW nebo Chevrolet (Corvair). Agregát byl naladěn na 40 kW a 77 N.m. Později byla nabídnuta i verze 1000 SS o výkonu 49 kW. Společnost takový agregát vyvinula z toho důvodu, že se jí osvědčil ve výrobě letadel.

V průběhu let se plochý motor stal typickým znakem Subaru, dnes jsou tak všechny modely značky nabízeny právě s tímto typem agregátu, tedy s výjimkou kei carů pro domácí japonský trh. Automobilka dokonce nabízí i turbodiesel s protiběžnými písty.

Subaru v motoru typu boxer vidí mnohé výhody. Protiběžné písty totiž navzájem vyrušují svoje setrvačné síly, což má za následek nižší vibrace takového agregátu. To znamená kultivovanější a tišší běh. Výhodou je i nízká konstrukce takové jednotky, což snižuje celkové těžiště automobilu vybaveného tímto motorem.

Ne všechno zlato se ale třpytí, boxery totiž mají i své nevýhody, což je důvod, proč v osobních vozech nejsou tolik používány. Vedle Subaru je totiž využívá jen Porsche. Agregáty s protiběžnými písty jsou totiž velice široké, a tak jsou náročné na zástavbu do motorového prostoru. Tyto jednotky jsou také náročnější na údržbu a hlavně je dražší je vyrobit – kvůli složitějšímu vyvážení nebo komplikovanějšímu chlazení.