Test: Dacia Dokker Van 1.5 dCi/66 kW - Top do čtvrt milionu

Dacia již ve vodách užitkových vozidel v Česku rozvířila vodu před více než čtyřmi roky. Od sedanu Logan přišly do prodeje verze Van a Pick-up. Zejména Van sklidil v roce 2009 velký úspěch s 293 registracemi, Pick-up si pořídilo 169 klientů. V následujícím roce ještě více vzrostla poptávka po provedení Logan Van. Pak již začal zájem o užitkové Dacie klesat, a proto přišla novinka postavená na základě loni představeného moderního modelu Lodgy.

Dvě nosnosti

Užitková řada Dokker používá podvozkovou platformu Lodgy, ale s dvěma zadními nápravami a pružinami – užitečnými hmotnostmi 600 nebo 750 kg. Importér vložil dvě nosnosti do dvou výbav, tudíž základní úroveň Access disponuje 600 kg a štědřejší Ambiance 750 kg. V cenovém rozdílu 25 000 korun bez daně má Ambiance proti Accessu ještě například patnáctipalcová kola, boční ochranné lišty, airbag spolujezdce, elektricky stavitelná vnější zrcátka včetně vyhřívání, centrální zamykání s dálkovým ovládáním a elektricky stavitelná přední okna. Pro zájemce o základní výbavu Access a větší užitečné zatížení 750 kg není v ceníku příplatková položka.

Vrcholná verze

Jak již naznačuje titulek, vyzkoušeli jsme vrcholnou verzi Access s turbodieselem 1.5 dCi/66 kW za 234 900 Kč bez DPH. V případě koupě bychom neváhali doplatit 12 000 korun za klimatizaci a tři tisíce za výškově stavitelné položky: volant, sedadlo řidiče a bezpečnostní pásy. Při převozu těžších břemen by se vyplatil i plastový kryt podlahy za dva tisíce.

Pouze předělané Lodgy?

Letmým pohledem by se mohlo jevit pravděpodobné, že Dacia pouze jemně upravila osobní model Lodgy a velmi levně vyprodukovala další řadu. Pravda na tomto prvním dojmu však není. Jednak lze hned vidět zvětšenou výšku Dokkeru o 127 mm pro nabídku objemného ložného prostoru se štítkem 3,3 m³. Máte zájem o střešní ližiny? Opět jiné než u Lodgy. Přístrojová deska? V základních rysech je z osobního modelu převzatá, ale co ten velký odkládací prostor v horní části před spolujezdcem šikovně rozdělený do dvou sektorů? Ten Lodgy nemá.

Rumunský výrobce si nevytyčil laciný cíl nabídnout nový model za co nejnižší přestavbové náklady, ale užitkový Dokker vybavil bočními posuvnými dveřmi, což je pro profesionální využití modelu rozhodující. Dacia tím odstranila největší výtku, která směřovala na dříve prodávaný model Logan Van. Šířka bočního vstupu do nákladového prostoru dosahuje v dolní polovině slušných 72 cm, v horní části 83 cm a na výšku 110 cm. To stačí k pohodlnému přístupu osobou, ale ne k nakládání europalety. Tento přístup je umožněn ze strany spolujezdce, boční posuvné dveře na levé straně nelze v Česku pořídit ani za příplatek. Strategie importéra je v tomto ohledu jasná – zájemců o levé posuvné dveře by bylo tak málo, že by se vůbec nevyplatilo s touto variantou přicházet.

Ojetina, či nové?

Dokker Van cenovou hladinou přímo konkuruje použitým malým dodávkám ostatních výrobců. Když k novému Dokkeru připočteme tříletou záruku na celý vůz, pak střednědobá cenová kalkulaci ojetiny vůči novému Dokkeru vychází jednoznačně ve prospěch Dacie. Český importér si je této výhody dobře vědom, proto rozšiřuje během letošního roku třicet prodejních míst na padesát.

Za volantem

Nalézt optimální polohu na místě řidiče se nám zcela nepodařilo. Díky výškově stavitelnému volantu i sedadlu jsme si nepřipadali jako v minulosti, ale pracoviště řidiče Dokkeru bylo postaveno spíše pro menší než konfekční postavy o délce 180-185 cm. Od ložného prostoru nás oddělovala plechová přepážka s oknem, takže nad nákladem jsme měli dobrý přehled. K jeho upevnění sloužilo šest kotvicích ok, před poškozením plechové podlahy a jejím rezavěním chránil příplatkový plastový kryt.

Při přejezdu nerovností byla výhodou světlá výška 189 mm, které konkurenční vozy nedosahují, ale vyšší těžiště a obyčejná tuhá zadní náprava způsobovaly menší jistotu v zatáčkách. Užitkový vůz není na závodění, což u Dokkeru s tvrdším odpružením platilo dvojnásob.

Při naložení testovacího automobilu 600 kg se každé přejetí nerovnosti vozovky silně projevovalo. Svařovaná, nikoliv bodovaná karoserie vozu dostávala pořádně zabrat. Zvětšené užitečné zatížení z 600 na 750 kg testovaného vozu se projevilo pouze úpravou zadní nápravy, ale bez posilujícího zásahu do skeletu vozu.

Silák

Pod kapotou se nacházel silnější z turbodieselů 1.5 dCi/55/66 kW. Agregát s nedávnou přepracovaným vstřikováním a dalšími úpravami šlapal jako hodinky a v průběhu celého testu si vzal jen 4,6 l/100 km. Na kratších trasách je vhodné jej kvůli vypálení filtru pevných částic projet po dálnici, aby kvůli případné snaze vypálit filtr s velkým množstvím sazí nedocházelo k zbytečnému zvětšení množství vstřikované nafty, aby bylo dosaženo vyšší teploty výfukových plynů.

Plusy

• Vynikající cena
• Velký přepravní objem
• Nízká nákladová hrana

Minusy

• Svařovaná karoserie
• Europaletu jen podélně