TEST Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G – Působivý venkovský šetřílek

Design, interiér

Automobilka Dacia před nedávnem zavedla pro všechny své modely „extrémní“ výbavu – verzi Extreme na vrcholy ceníků. Sandero Stepway nebylo výjimkou, a tak třebaže u nás sandero bylo pod drobnohledem již ve spoustě provedení, novou vrcholovou variantu jsem s pohonem na zkapalněný ropný plyn protáhl hustým pražským provozem i úzkými a klikatými krušnohorskými silničkami.

TEST Dacia Sandero Stepway 1.0 TCe (67 kW) CVT – Levné auto, levný automat

Když zelený kousek přebírám, přemýšlím nad tím, jestli kdovíjak vysoká výbava nejde trochu proti ethosu značky Dacia. Ta se totiž snaží nabídnout co nejvíc hodnoty za co nejméně peněz, a tak by jednoho napadlo, že zákazníci budou upřednostňovat střídmější výbavy, aby ušetřili. Že se spokojí s manuální klimatizací, tempomatem a elektrickými předními okny a věci jako detaily v měděné barvě je nechají chladnými.

Rychle ale podobné myšlenky zaháním – ony měděné detaily jsou vážně decentní a přizvednutému sanderu nakonec v kombinaci s metalízou Cèdre docela sluší. Zvenčí jich není moc, mnohem výraznější jsou polepy s linkami připomínajícími vrstevnice, a samozřejmě nová loga, kterých osobně nejsem fanouškem.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Postupně si ale všímám některých jiných detailů zevnějšku, které bych u značky tak moc orientované na cenu, jako je Dacia, zrovna nečekal. Jde například o to, jak tvar nálepek na dveřích za předními koly opticky zvětšuje prolis kolem předních kol, jak spolu s podobným prolisem nad zadními koly dodává bokům na svalnatosti, nebo jak tvar krytu plnicích hrdel nádrží kopíruje na jedné straně spáru u dveří, na druhé straně linku zadní lampy.

Vybavená a prostorná

V interiéru dostává příplatek za verzi Extreme o něco větší význam, a to nejen po stránce výbavy. Ta globálním pohledem zas tak bohatá není; v podstatě je i ona v souladu s filozofií značky Dacia nabídnout to, co je skutečně potřeba. Extreme nabízí to, co skutečně potřebují lidé zvyklí na slušně vybavená auta - automatickou klimatizaci, bezklíčový přístup, couvací kameru a speciální jízdní režim pro místa, kam asfalt nesahá, mimo jiné. Velmi příjemným překvapením je však podpora bezdrátového Androidu Auto či Apple CarPlay.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Oproti ostatním variantám je největší změnou čalounění zčásti látkové, zčásti provedené v materiálu nazvaném MicroCloud. Ten má povrch na dotek připomínající samet a jeho principem je odolnost vnějším vlivům a snadná údržba. Jeho šedá barva je trochu nudná i oproti jiným verzím sandera, což je vidět zejména na palubní desce - čalouněný panel v jiných verzích nabídne hezkou černobílou síťovinu, což je vizuálně efektnější.

Monotónnost aspoň rozbíjejí detaily v měděné barvě, kterých je v kabině docela dost - a díky za to. Na druhou stranu, i ostatní verze sandera stepway mají v interiéru aspoň pár barevných detailů, aspoň nějakou linku v podobě prošívání sedaček. Tím ale neříkám, že by byla tato kabina či čalounění jakkoliv špatné - i zde se dá najít trochu nečekaný, ale o to víc oku lahodící detail, jako třeba vyražené logo Dacie na opěradlech.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Na prostornost si vpředu nebude stěžovat ani hřmotnější postava, vzadu je to samozřejmě o trochu horší, pořád jsme v segmentu malých aut. „Za sebe“ si ale se 184 cm výšky sednu bez větších problémů.

Podměrečný není ani zavazadelník, ba dokonce mě svými rozměry příjemně překvapil – když jsem dvojitou podlahu umístil do dolní polohy, bez větších problémů se do něj vešlo vybavení na dvoudenní camping včetně dvou židlí a skládacího stolu plné velikosti. Jen nákup proviantu už musel jet za předními sedačkami, ale kdybych byl trochu lepší v tetrisu – nebo kdybych s sebou všude netahal poměrně velkou „servisní tašku“ se startovacími kabely, lanem, základním nářadím a tak – dostal bych nákup i do toho kufru.

TEST Dacia Sandero Stepway Expression TCe 110 – Dostupný praktik s novou tváří

Místy dobře promyšlená

Navíc stojí za vyzdvihnutí dvě dvojice háčků na tašky po stranách zavazadlového prostoru. Nepůsobí sice dvakrát bytelně, ale pokud na ně nepověsíte celou váhu přeplněné igelitky, je to v pohodě. A musím zmínit i výklopný háček na tašku v prostoru pro nohy spolujezdce – zajímavý detail, který jen tak někdo nenabídne, přitom se vážně může hodit.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Ergonomické perličky i přešlapy jsou k nalezení i jinde. Nádherně jednoduché ovládání v podstatě všeho je velmi příjemné a skvělá je i „placka“ vpravo pod volantem k ovládání rádia, kterýžto nápad je z dílen Renaultu. Těžko se přechází např. na ovládání rádia na volantu, když si člověk na tuhle „placku“ zvykne.

Líbí se mi i fakt, že v přístrojovém štítu má každý režim osvětlení vlastní kontrolku, snad kromě denního svícení, jehož kontrolku jsem viděl naposledy u Opelu Meriva před víc než deseti lety. A že údaje o provozu na LPG jsou hezky integrované do displeje mezi budíky včetně palivoměru – lze si zobrazit i hladinu obou paliv najednou – či průměrné spotřeby.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Naopak mi chybí možnost seřizování jasu přístrojového štítu a natočení centrálního displeje jako by ho chtělo ukazovat tomu, kdo sedí vzadu uprostřed, a nikoliv řidiči.

Tvrdé plasty úplně všude pominu, přeci jen sedíme v dacii, ale těžko odpustit chybějící plastovou ochranu nakládací hrany zavazadelníku. Nekrytý lakovaný plech se tady snadno poškrábe a může začít reznout. Tím spíš, když Dacia tuhle ochranu nabízí mezi příslušenstvím za pouhých 1.639 korun.

Motor, jízdní vlastnosti

Na plyn je silnější

Sandero jsem dostal ve verzi Eco-G, jediné, kterou je možno mít ve všech výbavových provedeních. Nabídne rovných sto koní – ale pouze v případě, že jedete na plyn. LPG má totiž oproti pětadevadesátioktanovému benzínu lepší odolnost detonačnímu hoření, takže řídící elektronika může drobně zvýšit plnicí tlak turbodmychadla. Při provozu na benzin dává motor jen 90 koní.

Je tenhle rozdíl v reálném světě poznat? Trochu ano, zejména pod plným plynem ve středním a vyšším pásmu otáček. Pocitově i reálně menší zátah při provozu na benzin je i proto, že maximum točivého momentu 170 Nm při jízdě na LPG přichází ve 2000 otáčkách, o stovku níž, než nejvyšších 160 Nm při provozu na benzin. Při běžné, klidné jízdě si toho člověk možná ani nevšimne, ale já sandero kvůli nízkému nejvyššímu výkonu celý týden docela ždímám.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Jednak proto, a jednak i vzhledem k tomu, že jezdím po Krušných horách včetně ne jednoho, ale hned několika přesunů mezi hřebeny a údolím, navíc se dvěma spolujezdci, je moje spotřeba plynu na konci testovacího týdne na hodnotě 9,2 l/100 km. Náklady na palivo tak jsou s aktuální průměrnou cenou LPG 14,96 Kč/l (dle webu myLPG.eu) 1,38 Kč/km.

Mou spotřebu však berte jako blízkou horní hranici – plynový pedál byl velmi často na podlaze, kopců bylo vážně hodně a ani na dálnicích jsem sandero nijak nešetřil. Klidnou jízdou je možné se dostat i pod sedm litrů plynu na 100 km, což by znamenalo cca 1 Kč/km.

TEST Dacia Sandero 1.0 TCe LPG – Šetření bez kompromisů

Na benzin nikdo jezdit nebude, protože to by si nemusel kupovat dražší plynové auto, ale přesto pro úplnost přidejme i spotřebu benzinu – lehkou nohou klidně i pod 5,5 l/100 km, svižnější jízda znamená hodnotu mezi 7 a 7,5 litru.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Drobné rozdíly ve výkonu a spotřebě ovšem nejsou hlavním poznatkem, který si z jízdy odnáším. Tím je bohužel poměrně velká obtížnost jezdit se sanderem plynule. Nestojí za ní ani tak turbolag, tedy prodleva dodávky plného výkonu po sešlápnutí plynového pedálu, ten nakonec zas tak hrozný ve srovnání s ostatními motory podobného stylu – maloobjemovými tříválci – není.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Jde hlavně o prodlevu v reakci pohonného ústrojí na vůbec nějakou změnu polohy plynového pedálu. Když třeba podřazuji s falešným meziplynem, abych mohl začít brzdit motorem – ne že by ten litřík dokázal nějak výrazně brzdit, ale v dlouhých prudkých klesáních pomůže i to – a vyhnul se škubnutí či zbytečnému opotřebovávání spojky, musím pedál plynu podržet dobře dvě sekundy, než na něj otáčky motoru vůbec nějak zareagují.

Třeba i rozjezdy v křižovatkách, které se leckdy hodí provést rychle, jsou kvůli ní obtížnější. Na tuhle prodlevu, danou s největší pravděpodobností mapováním elektronického ovládání škrticí klapky kvůli nutnosti splnit pravidla přísné emisní normy Euro 6D-FULL, si tak několik dnů zvykám. A navenek přitom můžu vypadat jako čerstvý absolvent autoškoly.

Jízdními vlastnostmi boduje

Pravým opakem chování motoru jsou ovšem jízdní vlastnosti sandera. Jeho technika není složitá, vpředu pracují vzpěry McPherson, vzadu klasická torzní příčka s vlečenými rameny, ale naladěním tlumičů a pružin se Dacii povedlo postavit auto, které zvládá dobře filtrovat nástrahy nekvalitních silnic. Navzdory tužšímu odpružení ve srovnání s běžným sanderem, které je potřeba kvůli omezení bočních náklonů po zvýšení světlé výšky o 4 cm, stepway na nerovnostech kdovíjak neposkakuje.

Nejpříjemnějším překvapením ovšem je, jakým způsobem sandero projíždí zatáčky s mizerným asfaltem. Kdo by čekal nějaké odskakování nebo neklid jednoduché zadní nápravy, čekal by marně, alespoň v rychlostech, v nichž budou řidiči dacie běžně jezdit. Samozřejmě nesedíme ve sporťáku, jízdu je nutno do značné míry přizpůsobit autu, ale i když na něj kladu poměrně velké nároky, není si moc na co stěžovat. 

Musím nicméně zmínit, že hluk od kol a od motoru je slyšet poměrně výrazně, zejména ve vyšších, dálničních rychlostech. Nelze to však považovat za chybu, zejména ne s tím, kolik sandero stojí – je to prostě vlastnost a lepší jízdní vlastnosti za trochu hluku rád vyměním. Stejně jako sandero není sporták, není ani grand tourer, který by si člověk pořizoval na časté cestování napříč republikou.

Závěr

Závěr

S cenou bezmála 470 tisíc tohle konkrétní sandero těžko označit za skutečně levné auto, třebaže magickou hranici půl milionu korun nepřekročilo. Jenže auta jsou dnes drahá úplně všechna, všichni zájemci si musí oproti době před třemi či pěti lety řádně připlatit.

Podíváme-li se na to touhle optikou a vezmeme-li v potaz, že na palubě testovaného sandera je téměř všechna výbava, kterou může mít – chybí snad jen střešní okno, bezdrátová nabíječka smartphonů nebo podsvícené lišty předních prahů, cena je nakonec docela příznivá.

Dacia Sandero Stepway Extreme Eco-G

Hlavně ale díky moderní platformě CMF-B není na palubě sandera zas tolik kompromisů. K těm největším patří tvrdé plasty a nemožnost měnit jas přístrojového štítu; bezpečnostní výbavě co do airbagů či elektronických jízdních asistentů nic podstatného nechybí.

Právě tahle slova, „nic podstatného nechybí“, jsou nakonec dobře pasujícím hodnocením celého auta. Pět lidí odveze, sice ne moc rychle či v kdovíjak špičkovém komfortu, ale odveze. Na palubě je všechno, co skutečně potřebujete, do kufru se toho dá naložit docela dost na tento segment a díky plynovému pohonu jezdí za levno. A díky tomu jsou v očích cílové skupiny zákazníků – kterou tímto ale nechci nijak shazovat – nepodstatné mnou kritizované nedostatky.

TEST Dacia Sandero 1.0 TCe (67 kW) – Jen o ceně už to není

Plusy

• Levná jízda na LPG
• Obrovská zásoba dvou paliv
• Překvapivě dobrá prostornost

Minusy

• Místy lacině řešená
• Hlučná ve vyšších rychlostech
• Prodleva v reakci na plynový pedál
• Obtížné se hladce rozjet