TEST Honda Civic 1.8 i-VTEC AT - Plážový švihák
Testů na Hondu Civic 8G najdete na auto.cz sedm, z toho pět na evropské 3D/5D. Pokud bychom se ale měli řídit poptávkou, stačil by býval jeden.
Drtivá většina všech Civiců se totiž prodává s benzinovou osmnáctistovkou a šestistupňovým manuálem. Není divu, je to ideální volba, ale je dobré mít komplexní přehled. A co kdyby vás ještě na sklonku kariéry Civicu 8G zaujala třeba verze, kombinující tenhle skvělý motor s automatickou převodovkou?
Překvapivě decentní
Co si budeme namlouvat, o tom, zda se nějaké auto stane členem domácnosti, dost často rozhodne i pouhá barva. Pokud autu sluší a je navíc i nezvyklá, jsou do někdy zásadní body k dobru. A nová tmavohnědá metalíza na „našem“ Civicu 5D je přesně ten případ.
Zatímco na silnicích Civic nejčastěji potkáte v různých variacích na stříbrnou, která zvýrazňuje jeho stále ještě „kosmický“ vzhled, tohle výrazné „opálení“ z pětidveřáku dělá překvapivě seriózní a decentní záležitost. Při zatažené obloze téměř koketuje s černou, na slunci pak zazáří rafinovanými odlesky.
Ale nejsme tady od testování barvy. S omlazeným Civicem 1.8 už jsme vás seznámili ve speciální edici Sport GT http://www.auto.cz/test-honda-civic-5d-1-8-sport-gt-edition-51188 , na níž nebylo krom vzhledu bohužel nic sportovního, v mezičase pak černá voštinová maska chladiče nahradila průhledný polykarbonátový pás mezi světlomety i u zbývajících verzí, takže teď může být Sport a GT i tahle verze s automatem.
Hondamatic
Benzinová osmnáctistovka SOHC i-VTEC má nezměněný výkon, disponuje tedy 103 kW při 6300 min-1 a 174 Nm při 4300 min-1, je ale doplněna automatickou převodovkou s pouze pěti stupni, což ve dnešní době (až) sedmistupňových dvouspojek začíná působit poněkud anachronicky a celkem logicky se to podepisuje jak na dynamice, tak na spotřebě.
Papírově má automat zrychlení na stovku horší o 2,1 s (11,0 s) a maximální rychlost se snížila o 8 km/h na 197. Spotřeba v kombinovaném cyklu povyskočila o 0,6 l na 7,3 l na 100 km.
Ještě než si řekneme, jak se tenhle automat v autě chová, sluší se zmínit jednu výjimečnost tohoto honďáckého automatu. Současné dvouspojky jsou totiž proti němu břídilové, poněvadž u něj má svou vlastní spojku každý rychlostní stupeň... I v dnešní globalizované době si Honda uchovává v řadě ohledů svůj charakter a spoustu věcí si tvrdošíjně dělá po svém. Třeba tuto konstrukci, známou v minulosti jako Hondamatic používá už celá desetiletí.
V praxi to ovšem nepřináší, krom pocitu výlučnosti, žádné benefity, ale ani nevýhody, převodovka se chová stejně, jako každý dobře udělaný moderní automat. Přeřazuje velmi rychle a současně hladce, s prudkým pádem ručičky otáčkoměru, známým z dvouspojek a ostatních rychlých automatů. Rychlá je i reakce na kickdown (přibližně na úrovni současných automatů u Mercedesu), jenž bývá též poměrně plynulé, nicméně občas dojde k lehkému škubnutí, je přitom víceméně jedno, zda se jedná o podřazení o stupeň nebo o dva.
Co se dynamiky týče, zrychlení z klidu není tak zlé, jak vypadá na papíře, protože s automatem uvedených hodnot dosáhnete, ale zkuste se dostat těm pro manuál alespoň na dohled, aniž byste se k autu chovali vysloveně necitlivě. Ovšem ani při jízdě řidič nijak zvlášť nedostatkem dynamiky netrpí, a to i přesto, že má automat opravdu hodně dlouhé zpřevodování. Pružnost je při obsazení předních sedadel slušná, při plném je ale už logicky lepší zvolit spíše poklidný jízdní styl.
„Oldschool“ automat
Jak už jsme zmínili v úvodu, tohle auto ocení jak řidič, mající v úmyslu se věnovat spolujezdkyni nad rámec běžné zdvořilostní konverzace (Besip varuje – jezděte bezpečně), tak řidička, která k „fofrklacku“ niky moc nepřirostla. Řadit totiž v Civicu nemůžete, ani kdybyste stokrát chtěli. Voliči totiž chybí možnost sekvenčního řazení a ani volant nedisponuje pádly pro změnu kvaltů, můžete si pouze natvrdo zvolit jízdu na jedničku, popřípadě rozsah řazení 1-2 a 1-3. Vzhledem k tomu, že se Honda jako celek a Civic zejména snaží (nebo alespoň kdysi snažily) profilovat jako sportovní, představuje to dost výrazný handicap.
A nejen pro dovádění na okreskách, automat totiž také dost často v táhlých stoupáních podřazuje na čtyřku, a to i přesto, že byste se s ním klidně pohádali, že by to ten nejtěžší kvalt ještě hravě zvládl. Radost naopak svou kultivovaností dělá Hondamatic ve městě. Je ovšem nutné počítat s tím, že v hustém provozu s častým rozjížděním může spotřeba vzrůst až na 9-10 litrů, dle situace. V běžném kombinovaném provozu pak není problém se pohybovat mezi 7,5-8 litry.
Naše klasické měření spotřeby při jízdě ustálenou rychlostí pak ukázalo, že pokud patříte k pravidelným polykačům dálničních kilometrů, je automat lepší volbou, než manuál. A to nehovoříme pouze o komfortu ovládání. Při GPSkových 130 km/h spaluje totiž 1.8 i-VTEC s automatem 7,7 benzinu, což je o 0,2 l méně, než stejná jednotka s manuálem. Dvě desetinky rozdílu jsou i při jízdě stovkou, tehdy si náš plážový playboy vystačí s 5,7 litry.
Jízda na pohodu
Ačkoli Civic může svádět svou vizáží, přesným a ostrým řízením nebo sedadly s příjemným bočním vedením k ostřejší jízdě, s 5AT je lepší se o žádné divočiny nepokoušet. Už verze s manuálem mají na dnešní dobu i díky výměně pneumatik Michelin z Pilot Sport na Pilot Primacy HP trošku potíže s nedotáčivostí a hmotnější automat zatíží příď ještě více zatíží, takže se při rychlejším nájezdu do zatáček přední kola nezřídka žvýkají a hrnou.
Jak už bylo zmíněno v testu Sport GT, pokud byste do dnešního Civicu posadili majitele jednoho z těch prvních, nepoznal by při jízdě, že sedí ve stejném autě. Karoserie přišla o část své plavnosti, ale v zatáčkách se méně naklání, bylo eliminováno zaklekávání „nadvakrát“ a především se dramaticky zlepšila kvalita jízdy.
Tlumiče nyní skutečně dělají to, co by člověk z jejich názvu čekal, takže do kabiny proniká oproti výchozímu stavu jen naprosté minimum rázů a jízda na našich silnicích už není takovým utrpením, jako bývala. Současně je však třeba říci, že naprostá většina konkurence absorbuje rázy ještě lépe a současně má vytříbenější jízdní vlastnosti. Už je prostě znát, že Civic přesluhuje. Ale kam spěchat, když se stále slušně prodává?
Kabina stále „in“
Kde ovšem (kromě vzhledu) Civic stále odolává zubu času a konkurence, je interiér. S výjimkou lehce vyššího posazu mu ani po letech není co vytýkat. Palubní deska působí stále velmi moderně a přitom je naprosto funkční, rychloměr umístěný v periferním vidění neodvádí pozornost, sedadla jsou dobře tvarovaná a dimenzovaná a po otevření pátých dveří máte k dispozici zřejmě stále největší kufr ve třídě, doplněný navíc o sklopná sedadla Magic Seats, umožňující zvednout sedáky jako v kině pro převoz vyšších předmětů.
Zadní dveře jsou užší, ale otvírají se do pravého úhlu a v této části auta je pro kolena místa jako v nejlepších autech střední třídy. Na hlavu je ho ale pro průměrně vzrostlého Středoevropana už méně a ne každý bude nadšený omezeným výhledem ven.
Civic s automatem?
honda testy nizsistredni Automaty jsou u nás stále vnímány spíše jako luxus, vyhrazený pro silná auta od střední třídy výš, větší smysl ale dávají spíše u menších aut, určených do hustého příměstského a městského provozu. Ten v Civicu 5D potěší nejen kultivovaností, ale v kombinaci se špičkovým motorem i-VTEC i rozumnou spotřebou. Jeho největší nevýhodou je tak absence možnost sekvenčního řazení, ať už pádly pod volantem nebo voličem na středovém tunelu. Honda za něj chce příplatek jen rozumných 30 tisíc korun, takže pokud už vám leze na nervy popojíždění v ranních a odpoledních zácpách, zpříjemnění jízdy nepředstavuje zase tak dramatický zásah do pořizovacích nákladů.
První cena vozu | 359.900,- Kč (Civic 1.4 Comfort, 73 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 429.000,- Kč (Civic 1.8 Comfort AT, 103 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 459.000,- Kč (Civic 1.8 Sport AT, 103 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 459.000,- Kč (Civic 1.8 Sport AT, 103 kW) |
Plusy
- Stále ještě velmi atraktivní vzhled
- Slušná jízdní dynamika
- Pohodlná sedadla s dobrým vedením
- Přesné řízení
- Účinné brzdy
- Velký kufr
- Variabilita interiéru
Minusy
- Nedotáčivý charakter podvozku
- Horší absorpce rázů
- Špatný výhled vzad
- Málo místa nad hlavou na zadních sedadlech
- Absence sekvenčního řazení automatu
- Pouze pět stupňů, dlouhé zpřevodování