TEST Mazda 2 1.5 Skyactiv-G75 Challenge – Jediná mazda do tří set
Design, interiér
Dnes je tomu třetí den, kdy všechna nová auta opouštějící výrobní linky směřující do zemí Evropské unie, musejí být homologovány podle nového měřícího cyklu WLTP (Worldwide Harmonized Light-Duty Vehicles Test). Jelikož se automobilkám nepodařilo tento termín stihnout se všemi modely, nelze v současné době některé kombinace modelů a pohonných jednotek v Evropě koupit. Příklad? Třeba druhá generace Mercedesu třídy G je proto zatím dostupná pouze se zážehovými motory.
V souladu s tím přináší pohled na stránky českého zastoupení Mazdy docela uspokojení. Chybí totiž jen malé SUV CX-3, zbytek v nabídce zatím najdete. Po zobrazení technických údajů testované dvojky se dočtete, že vůz je homologován již podle WLTP. Uvedené hodnoty spotřeby paliva jsou ale v tomto případě přepočítány v souladu s měřením dle starší metodiky NEDC.
Více výbavy za méně
Současná třetí generace Mazdy 2 (interně označená DJ) je na trhu od roku 2014. Loni na jaře prošel vůz lehkou modernizací, kterou však navenek poznal jen málokdo. Spíše měla za úkol modernizovat technologie související z bezpečností, které se mezitím uvedly na malém crossoveru CX-3. Jednalo se zejména o adaptivní diodové světlomety, které jsou ovšem dostupné jen na některých trzích. Navíc hlavní svítilny LED mají pouze dvě nejvyšší verze Revolution a Revolution Top. Zbytek má halogeny, přičemž připlatit si za LED nelze. Druhou novinku v rámci inovace představoval systém zlepšující ovladatelnost vozidla G-Vectoring Control (GVC), jenž před zatáčkou sníží točivý moment motoru, čímž podpoří lepší průjezd vozidla zatáčkou. Na rozdíl od diodových hlavních svítilen je GVC v Mazdě 2 standardem u všech verzí.
Testovaný vůz ve druhé nejnižší výbavě Challenge vyjde na 296.400 korun. Jedná se o akční cenu, neboť nejnižší varianta Emotion je méně vybavená, avšak se stejným motorem jako Challenge stojí v základu 320.400 korun. V tomto případě tedy skutečně platí, že za méně dostanete více. Co konkrétně? Třeba kožený volant nebo opěradlo zadní lavice dělené v poměru 60:40. A dále tempomat s omezovačem rychlosti. Klimatizaci mají standardně všechny Mazdy 2 ve standardu, ta testovaná Challenge a také základní Emotion si musejí vystačit pouze s manuální. Od Attraction výše je k dispozici už samočinná. Jde o rozšíření nabídky směrem dolů, neboť při zahájení prodeje vozu byla dostupná pouze ve dvou nejvyšších výbavách Revolution a Revolution Top.
Co zůstává, je cenová politika, kdy pokud chcete konkrétní prvek výbavy, nezbude vám, než si koupit dražší a lépe vybavenou verzi. To mimo jiné znamená, že pokud jste zvyklí si auto přizpůsobit k obrazu svému, u Mazdy 2 máte jednoduše smůlu. Na druhou stranu zase výbava vozu je veskrze kompletní, a to i u základní verze.
Oproti předchůdci se výrazně zlepšila kvalita použitých materiálů v kabině. Pokud zvolíte vrcholnou verzi Revolution Top, můžete mít mimo jiné i kůži obšitou palubní desku. V testované Challenge si však musíte vystačit s plasty, které jsou však na poměry japonských aut veskrze kvalitní. V době, kdy má každé novinářské auto multifunkční rozhraní, působilo trochu nezvykle integrované autorádio, trčící z palubní desky. Mazda 2 infotainment - zde pojmenovaný HMI (Human Media Interface) a charakteristický otočným ovladačem za řadicí pákou, samozřejmě také nabízí, ale až od výbavy Attraction.
Motor, jízdní vlastnosti
Potřebujeme naftu?
V době uvedení na trh mohl zájemce o Mazdu 2 volit ze tří výkonových verzí zážehového motoru 1.5 Skyactiv-G, nebo sáhnout po vznětovém čtyřválci 1.5 Skyactiv-D. V současné době je na trhu pouze Mazda 2 s benzinovým motorem.
Na první pohled to sice vypadá, že motor 1.5 Skyactiv-G je pouze jeden, ve skutečnosti však můžeme mluvit spíše o dvou. Mezi nejslabší testovanou verzí G75 s výkonem 55 kW a oběma výkonnějšími G90 (66 kW) a G115 (85 kW) je poměrně výrazný technický rozdíl. Vrcholná verze nabízí jako jediná šestistupňovou manuální převodovku, slabší se 66 kW pro změnu alternativně šestistupňovou samočinnou skříň s měničem momentu. Standardně má pětistupňový manuál. Ten je jedinou možností i v testované nejslabší verzi G75.
Zkoušená varianta G75 s 55 kW má kompresní poměr 12:1, zatímco obě výkonnější verze 14:1. Dle dostupných údajů tkví hlavní rozdíl v odlišných pístech, které má motor G75 konvenčně řešené. Na rozdíl od G90, respektive G115, jež využívají písty s tvarově složitým dnem, známé z motorů 2.0 Skyactiv-G a 2.5-Skyactiv-G. Dále se liší výfukové svody. Ty mohou být i díky nižšímu kompresnímu poměru jednodušeji řešené, a sice koncepce „čtyři do jedné“, namísto 4-2-1 u výkonnějších verzí. Do třetice je rozdíl v proměnném časování rozvodu. U základní testované verze G75 je použit pouze hydraulický přesuvník na sací vačce. U výkonnějších verzí je na sání místo hydraulického přesuvníku elektromotorický nastavovač. Navíc je zde přidané proměnné časování výfuku konvenčním hydraulickým přesuvníkem. Varianta G75 dostala také lehčí jednostupňové olejové čerpadlo namísto dvoustupňového výkonnějších verzí. Co zůstalo, je přímý vstřik benzinu.
Devadesátá léta žijí!
Výkon motoru 55 kW - čili 75 koní (jak ostatně napovídá i označení této motorizace), nezní zrovna lákavě, a to zejména s ohledem na velikost a tedy i hmotnost současných automobilů. Přitom třeba v 90. letech by šlo v této o třídě o dynamickou motorizaci. Stačí vzpomenout na Ford Fiesta z let 1996 až 2002, která měla paralelu v někdejší Mazdě 121, dávného předchůdce testované dvojky. Pokud měla tato auta pod kapotou 1.25 16V Zetec-Sigma, bylo o svižnou jízdu postaráno.
Ano, dnešní auta jsou výrazně těžší, neboť jsou jednak větší a do hry vstupují také požadavky na pasivní bernost a komfort. Oboje je násobně lepší než u uvedené dvojice vozů z 90. let.
Pohled do technických údajů Mazdy 2 přináší zprvu šok, posléze úsměv. V testované verzi G75 výrobce udává pohotovostní hmotnost vozu pouhých 970 kg. Pro zajímavost. Výše zmíněná Fiesta/121 vykazovala s uvedeným motorem pohotovostní hmotnost od 940 kg, tedy o pouhých 30 kg méně. Hmotnost 970 kg je u osobního auta, splňujícího nejnovější bezpečnostní a výbavové požadavky, opravdu nevídaná. Přitom Mazda 2 dopadla velmi dobře i v náročných testech Euro NCAP.
I s motorem o výkonu 55 kW tak Mazda 2 jezdí veskrze svižně, takže ani člověk, zvyklý sedlat výkonnější auta, nebude mít vyloženě pocit, že auto nejede. Samozřejmě musí přijmout roli spíše defenzivně jezdícího řidiče. Na předjíždění dlouhých kolon kamionů, táhnoucí se osmdesátkou po silnici 1. třídy, to samozřejmě není…
Překvapivé ticho
Občas my starší motoristé vzpomínáme na doby, kdy měly vozy Mazda „motor, který neslyšíte“. Pozdější produkty však tichou jízdu příliš nenabízely. Vzpomeňte na původní Mazdu 6, která v raných verzích neměla dokonce ani vlnovec výfuku. Od té doby se však situace zlepšuje, byť stávající Mazda 6 také není nejtišším autem své třídy.
Jenže Mazda 2 není Mazda 6 a tady je to kupodivu výrazně lepší. A víme proč. Testovaný motor G75 je spojen s pětistupňovou manuální převodovkou s velmi dlouhými převody. Od čtyřky výše jsou rychloběhy, takže dálniční cestování se odehrává v až překvapivé akustické pohodě. Na pětku motor při rychlosti 130 km/h točil příjemných asi 3200 otáček za minutu. Přeřazení na „čtyřku“ je zvýšilo na zhruba 3800 za minutu. Dokonce i rychlost přesahující tuzemský dálniční limit o 30 km/h nevyžaduje nijak zvýšený hlas při konverzaci se spolujezdcem. I v tomto režimu je tak Mazda přijatelně tichá. Dlouhé převody také snižují spotřebu paliva. My jsme za celý týden jezdili za 6,2 litrů na 100 km, a to jsme s vozem absolvovali dlouhou dálniční jízdu, při níž jsme se rozhodně neloudali.
Oproti výkonnějším verzím nabízejícím 148 N.m má motor se 138 N.m sice nižší točivý moment, ovšem dostupný při 3800 otáčkách za minutu (místo čtyř tisíc). Ve středních otáčkách je proto čtyřválec pružný a solidně spolupracuje i v těch vyšších. Z nejnižších otáček se však sbírá spíše vlažněji. Pouze v tomto režimu byste si tak o špetku kratší převody možná přáli. Nejlépe se motor cítí (a to i pocitově) ve středním pásmu otáček, k nimž ho po většinu jízdy tlačí zmíněné delší převody.
Oproti před lety testované Mazdě 2 s motorem G115 se subjektivně snížila také hlučnost od podvozku. Obecně vzato vyšší valivý hluk způsobují širší pneumatiky. V tomto případě jsou však u obou verzí stejně široké, a sice 185 mm. G115 má pouze větší 16palcová kola, zatímco testovaná G75 jezdí na patnáctkách.
Spíše než v tom bychom rozdíl viděli v odlišném uložení ramen náprav. Verze G115 měla řízené ostré jak žiletka a v zatáčkách držela jak přibitá. Varianta G75 však toto nenabízela. Její řízení bylo kolem středu méně reaktivní, v dnešních měřítkách průměrné. Také ze stopy ubíhala přední náprava v zatáčce dříve než u verze G115. Jde o neklamný znak měkčích silentbloků ramen, které se rychleji dostanou na mez své pružnosti při působení odstředivé síly, než tomu bylo u tužších ve verzi G115.
Subjektivně měkčí se u G75 zdálo také odpružení. Mazda 2 tak výmoly překonávala plavně, bez tupých rázů. Co vozu zůstalo, je malá řiditelnost plynem, kdy po jeho odstavení auto přejde z pocitové nedotáčivosti k více neutrálnímu chování. Že by účinek G-Vectoring Control?
Závěr
Závěr
Kdo při koupi vozu segmentu B hledí hlavně na cenu, těžko si tento vůz zvolí. Oproti evropským konkurentům je dvojka přeci jen dražší. Koupě testované verze ale dává dle našeho názoru větší smysl, než pořízení třeba před lety zkoušené špičkové varianty G115 Revolution Top. Pokud máte více peněz a Mazda 2 se vám líbí, patrně zvolíte druhou výbavu za akční cenu (Takumi). S testovaným motorem vyjde na 347.400 korun. Stačí však přihodit pouhých 8.000 korun a máte výkonnější a zároveň technicky sofistikovanější motor G90, tedy 1.5 s 66 kW, párovaný však s identickou převodovkou jako G75.
Jako celek nabízí Mazda 2 poněkud jiný přístup než evropští výrobci. Namísto přeplňovaných zážehových tříválců má pod kapotou vždy čtyřválec o na dnešní poměry větším objemu 1,5 litru, ovšem bez přeplňování. Nejblíže má tak k Mazdě 2 inovovaná Honda Jazz. I ta totiž sází na atmosférické motory o čtyřech válcích. V porovnání s dvojkou je Jazz praktičtější, ale současně také dražší, když základní verzi Trend s motorem 1.3 i-VTEC pořídíte i v akci za 339.900 korun.
Nejlevnější verze modelu | 296.400 Kč (1.5 Skyactiv-G75/55 kW Challenge) |
Základ s testovaným motorem | 296.400 Kč (1.5 Skyactiv-G75/55 kW Challenge) |
Testovaný vůz bez příplatků | 296.400 Kč (1.5 Skyactiv-G75/55 kW Challenge) |
Testovaný vůz s výbavou | 296.400 Kč (1.5 Skyactiv-G75/55 kW Challenge) |
Plusy
- Bezpříkladně nízká hmotnost bez vlivu na tuhost karoserie
- Příznivá akustika i při jízdě dálničními rychlostmi
- Dlouhé převody nekazí dynamiku
- Kompletní výbava v ceně
- Komfortní jízdní vlastnosti
- Pružný motor
- Přesné řazení
Minusy
- Vyšší cena
- Prakticky žádní individualizace
- Síla motoru od nejnižších otáček
- Účinek základních světlometů
- Průměrný objem zavazadelníku
Foto: Petr Homolka