TEST Renault Clio GT – Tohle dává smysl

Ze zástupu stále výkonnějších a rychlejších ostrých hatchbacků se vyjímá nový Renault Clio GT. Podobá se o dvě třetiny výkonnějšímu Cliu RS a dokonce vznikal pod dohledem inženýrů z divize Renault Sport. Akorát má pod kapotou vcelku obyčejný motor, přeplňovaný čtyřválec 1.2 TCe o výkonu 88 kW, který se již prodává ve větších modelech Mégane a Scénic.

Na pohled závodníkem

Podle vzoru Méganu GT má i Clio specifický design nárazníků, kontrastní šedé části exteriéru a výrazná sedmnáctipalcová kola. Vizuálně se blíží Cliu RS, i když rychlejší sourozenec vypadá samozřejmě ostřeji. A zatímco je pro Renault Sporty typická žlutá barva, GT se prezentuje v modré Malte – automobilka za ni ovšem žádá příplatek 16.500 Kč, ostatní metalízy jsou o čtyři tisíce levnější. Vizuální úpravy završuje decentní insignie Renault Sport na pátých dveřích a na palubní desce.

renault testy malevozy  

Uvnitř čekají komfortně tvarované sedačky se zesíleným bočním vedením a anatomicky tvarovaný volant. Kompletně černý interiér zdobí prošívání bílou nití a bílé bezpečnostní pásy, k označení GT by slušel i černý strop – jenže i Clio RS se musí obejít bez něj. Výbava je takřka kompletní, testovaný vůz má navíc velmi kvalitní kožené čalounění (stojí 28.000 Kč a kontrastuje s většinou tvrdými plasty v interiéru), jinak je vše, co vidíte na fotografiích, standardem: navigace, audio Arkamys 3D s reproduktory Bass Reflex, tempomat, parkovací čidla, automatická klimatizace, dokonce i elektrické stahování zadních oken. Mnozí budou jistě nadšeni i z přítomnosti náhradního kola.

Povedená převodovka, obyčejný motor

O pohon se stará zážehová dvanáctistovka vybavená turbodmychadlem, přímým vstřikováním a variabilním časováním sacích i výfukových ventilů. Maximální výkon činí 88 kW a točivý moment vrcholí 190 N.m při 2000 min^-1. Parametry jsou slušné, litrový výkon je 103 koní a stejná porce výkonu připadá i na tunu hmotnosti, ostré hatchbacky jsou ale dnes jinde. Clio GT se tím dostává do role auta pro svižné svezení, nikoliv závodění.

Jedinou možností je dvouspojková převodovka EDC, alternativa s ručním řazením v nabídce nefiguruje. Stejnou šestistupňovou skříň má i Clio RS a za příplatek se nabízí též pro motor 1.5 dCi. Ve spojení s agregátem 1.2 TCe se dvouspojka vyznačuje krátkým zpřevodováním, na dvojku jede Clio GT nejrychleji jen 75 km/h, na trojku 115 km/h. Díky tomu dokáže v nízkých rychlostech snadno využít potenciál motoru, městským provozem se můžete proplétat hbitě skoro jako Nissan GT-R. Navíc EDC ve spojení se slabším motorem ani nezmatkuje jako v Cliu RS, kde se musí vypořádat se 147 kW a 240 N.m.

renault testy malevozy  

Převodovka se ovládá lacině působící pákou. Ta se v kulise pohybuje nepřirozeně snadno, na druhou stranu se ale pyšní závodním schématem manuálního režimu, kdy se podřazuje zatlačením páky dopředu. Kromě toho jsou zde masivní hliníkové páčky přichycené pevně na sloupek řízení, které na pohled připomenou… ano, opět se může vytáhnout příměr s Nissanem GT-R. Převodovka ovšem na stisk páček reaguje s mírnou prodlevou, a tak je ve skutečnosti lepší zůstat v režimu automatického řazení a zvolit sportovní nastavení, které se aktivuje tlačítkem RS Drive mezi sedadly. To se převodovka snaží držet motor ve vyšších otáčkách a dokonce aktivně podřazuje při brzdění, navíc se zostří reakce pedálu plynu. I v normálním módu ovšem dokáže řídící jednotka velmi dobře reagovat na změnu jízdního stylu, takže sportovní nastavení můžeme vnímat jako bonus pro náročnější.

Charakteristika samotného motoru je stejná jako v Méganu. Ve dvou tisících otáčkách pořádně zatáhne, už po překročení čtyř tisíc ale začne polevovat a žádná výkonová špička se ani náznakem nekoná. Navíc lehkoběžnému motoru pomalu klesají otáčky, nebýt této vlastnosti, jistě by dvouspojková převodovka mohla řadit ještě rychleji. Ale stačí trochu polevit a držet motor ve středním pásmu, to se pak hned předvede v lepším světle. Zkrátka to není žádný nadopovaný sprinter, ale solidní vytrvalec. To dokládá také spotřeba, která se ve městě i na dálnici drží na přiměřených osmi litrech.

Na počkání změní zvuk

Nevýrazný zvuk maloobjemového čtyřválce vyřešili v Renaultu značně netradičním způsobem. Motor sice v nejnižších otáčkách připomíná hutný projev Porsche 944, záhy ale přejde v nevýrazné hučení, doprovázené svistem turbodmychadla a ozubených kol v převodovce. Nejste spokojeni? Stačí si trochu pohrát s multimediálním systémem R-Link.

Pod záložkou Služby se nachází aplikace R-Sound Effect RS. Na výběr je sedm přednastavených zvuků, od Renaultu 8 Gordini, přes Nissan GT-R až po závodní vozidlo budoucnosti. Jde samozřejmě o to nejjednodušší řešení, nastavený zvuk zní jenom uvnitř z reproduktorů. Z nabízeného spektra zní nejlépe GT-R, na delší cestování ale tyto zvukové efekty beztak nejsou; hodí se spíše k pobavení spolujezdců.

Podvozek si logo Renault Sport zaslouží

Vedle atraktivního designu je jednoznačně nejsilnější stránkou nového Clia GT jeho podvozek. Sportovní divize Renaultu už mnohokrát dokázala, že i z „obyčejné“ kombinace vzpěr McPherson a zadní vlečené nápravy dokáže vykouzlit pořádné silniční náčiní. Platí to i v tomto případě – co víc, verze GT je na silnicích dokonce znatelně lepší než dříve testované Clio RS s podvozkem Cup.

renault testy malevozy  

V jednom naladění se sešly všechny podstatné vlastnosti. Clio GT je nekompromisně tuhé, proto zbytečně nezaklekává a nenechá se rozhoupat. Zároveň jeho tlumiče zvládají efektivně pohlcovat všechny nerovnosti, takže podvozek nepůsobí zbytečně tvrdě a v zatáčkách se snadno vypořádá s tolik obávanými „roletami“. Všechny pohyby kol jsou samozřejmě z místa řidiče jasně cítit, aby byl pocit z řízení co nejjistější. Nemůžeme zapomenout ani na vyladěnou kinematiku zadní nápravy, která ve správných chvílích pomůže stočit auto ještě více do oblouku. Kdyby nebylo nevypínatelného (a občas zbytečně horlivého) ESP, dokázalo by Clio GT i laškovat s přetáčivostí. Podvozku chybí jen kousek, aby dosáhl kvalit etalonu v podobě Fordu Fiesta ST.

Sice by mu slušelo i přesnější řízení, ale ani to, které Clio GT má, není špatné. Zvlášť když posilovač dává volantu v normálním režimu příjemně lehký chod pro parkování, doplněný výraznou degresí účinku s rostoucí rychlostí, a ve sportovním módu ztuhne ještě více. Parametry brzdové soustavy (vpředu 258mm kotouče, vzadu bubny) mohou vyvolat úsměv, zvlášť když je průměr předních brzd stejný jako u slabších motorů. Ve skutečnosti si ale s 1165 kg těžkým Cliem GT poradí snadno, mají výborné dávkování účinku a při svižné okreskové jízdě nevadnou.

Závěr

Jedna věc je jistá, v dané cenové relaci těžko seženete automobil s lepším podvozkem. Každý má možnost svézt se svižně, díky vynikající ovladatelnosti bezpečně a přitom i zábavně – to všechno za sumu, které dokáže z rychlých hatchbacků konkurovat jedině Suzuki Swift Sport. Samozřejmě základní cena 384.900 Kč, s dvouspojkovou převodovkou a bohatou výbavou, je možná mimo jiné díky levnější výrobě v Turecku. Navíc je pod kapotou veskrze konvenční motor, který v Méganu seženete dokonce ještě levněji. Jenže i to dává celému balíčku smysl v době, kdy se ostatní ostré hatchbacky ženou za co nejvyšším výkonem.

renault testy malevozy  

Plusy

• Perfektně naladěný podvozek
• Logika řazení dvouspojkové převodovky, vhodné odstupňování
• Komfortní sedadla s výrazným bočním vedením
• Příznivá cena, rozsah standardní výbavy
• Možnost zvolit hatchback i kombi

Minusy

• Nevýrazný zvuk turbomotoru
• Čtyřválci chybí gradace výkonu
• Laciná páka voliče převodovky
• Nedodává se manuální převodovka
• Špatně dostupné tlačítko vyhřívání sedadel

Foto: Petr Homolka