Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Test systémů autonomního řízení. V problémech Tesla, Mercedes i Volvo

David Bureš
Diskuze (39)
Už v příštím desetiletí by se z řidičů mohli stát jen operátoři aut reagující jen v případě nebezpečí, o běžnou jízdu se už má starat pouze elektronika. Zatím ale konstruktéry stále čeká spoustu práce.

Autonomní řízení je dlouhá léta snem mnohých konstruktérů, přičemž dnes je stále blíže realitě. Pracují na něm největší automobilky i firmy, které dosud s automobilovým průmyslem měly pramálo společného. Přestože auta bez řidiče se už za pár let začnou prodávat, vývojáře stále čeká množství těžké práce.

Naposledy to dokázal švýcarský autoklub TCS, který se rozhodl otestovat automobily, jež do určité míry už umí jezdit samy. Na trhu už totiž jsou vozy, které jsou díky kombinaci různých elektronických pomocníků autonomní jízdy schopné, avšak na krátkou vzdálenou a za omezených podmínek.

A právě to je největší kritika švýcarského autoklubu. Otestování Mercedesu třídy E, Tesly Model S a Volva S90 prokázalo, že jejich systémy autonomní jízdy chybují. Správně totiž fungují jen za ideálních podmínek, které se v reálném provozují objevují jen málokdy.

TCS testoval šest elektronických systémů pomáhajících s řízením, přičemž důraz byl kladen na adaptivní tempomat a aktivní udržování vozidla v jízdním pruhu, což jsou systémy pro plně automatizovaná auta klíčové. Jenže právě v udržování vozidla v jízdním pruhu se prokázaly mezery testovaných vozů.

U Mercedesu třídy E i Volva S90 autoklub kritizoval omezenou funkčnost tohoto pomocníka a nepřesné držení vozu v pruhu. Nelíbilo se ani slabé varování na opuštění pruhu nebo na vypnutí systému. To v případě Tesly Model S sice Švýcaři tvrdí, že aktivní držení v pruhu funguje dobře, jako jediná ze zkoušené trojice se drží skutečně uprostřed pruhu, zároveň ale dodávají, že občas zachybuje. Navíc protipohyby volantu mnohdy působí nepřirozeně. Kolem a kolem tak autoklub tvrdí, že tento asistent je v testovaných vozech využitelný jen při jízdě na dálnici.

Adaptivní tempomat dopadl lépe. U celého testovaného tria byla chválena funkčnost systému i plynulost chování, což není až taková samozřejmost. Mnohé adaptivní tempomaty ne vždy pracují jemně, na vůz před sebou občas reagují na poslední chvíli, jindy zase brzdí daleko za ním. U Mercedesu se navíc líbil zajímavý detail, jeho tempomat totiž neumožní předjíždění zprava.

To ostatní testované asistenty si zasloužily výrazně horší hodnocení. Vůbec nejhůře dopadlo varování před malým odstupem. Nejlépe fungoval u S90, jenže i v jeho případě bylo grafické upozornění příliš malé a tudíž špatně čitelné. To samé trápilo i Mercedes, zatímco Modelu S tato funkce zcela chybí.

Ani nouzové brzdění příliš neobstálo, přitom se stává stále samozřejmějším prvkem výbavy i u levnějších aut. Jistě a včas brzdil jen Mercedes, Tesla i Volvo reagovaly jen za optimálních podmínek. U obou vozů systém často reagoval pozdě, tudíž by už hrozící srážce nezamezil.

Naopak dojmy z rozpoznávání dopravních značek byly spíše pozitivní. Adaptivní tempomat Volva se dokonce umí povolené rychlosti přizpůsobit, přičemž podobně jako v případě Tesly značky dobře rozpoznává. Občas ale chybuje, což platí i pro Mercedes, ten dokonce čte i značky na kamionech nebo na výjezdech z dálnice, načež následně zbytečně brzdí.

Závěrem je tedy nutné podotknout, že přestože se elektroničtí pomocníci v posledních letech výrazně zlepšili, stále dělají chyby. Přitom podle odhadů a ostatně i plánů mnohých výrobců se autonomní vozidla začnou prodávat už na začátku příštího desetiletí. V první fázi se z řidičů stanou operátoři, automobil většinu jízdy obstará sám, člověk bude muset reagovat jen v případě nějakého nebezpečí. Po roce 2035 však systémy už mají být natolik dokonalé, že se z řidiče skutečně stanou pouze pasažéři. Do té doby ale bude potřeba toho ještě spoustu vyřešit, vedle samotné techniky hlavně legislativu, která zatím rozvoj autonomních vozidel vlastně neumožňuje.

Výsledky testu elektronických pomocníků švýcarského autoklubu TCS
ModelMercedes-Benz ETesla Model SVolvo S90
Základní cena [Kč]1.197.9001.918.000 (přepočet)1.076.000
Cena za sadu asistentů [Kč]60.464149.000 (přepočet)0, součást základní výbavy
Test adaptivního tempomatu
Hodnocení************
Plusyobecně funguje, plynulé reakce, neumožní předjíždění zpravavětšinou funguje, plynulé reakcevětšinou funguje, plynulé reakce
Minusyv režimu Eco pomalé reakceumožňuje předjíždění zpravaumožňuje předjíždění zprava
Test aktivního udržování v pruhu
Hodnocení********
Plusy-většinou dobře funguje-
Minusyomezená funkčnost, nepřesné držení v pruhu, slabé varovánínepřirozené protipohyby volantemomezená funkčnost, nepřesné držení v pruhu, slabé varování
Test asistentu pozornosti
Hodnocení********
Plusyvizuální a akustické varování, auto pak samo zabrzdívizuální a akustické varování, auto pak samo zabrzdívizuální a akustické varování
Minusypříliš silný účinek brzdvarování přichází pozděauto samo nezabrzdí, jen se udrží v pruhu
Test rozpoznávání dopravních značek
Hodnocení***********
Plusyadaptivní tempomat se sám přizpůsobí značkám, možnost indivuduálního nastavenídobré, ale ne bezchybné rozpoznávání, možnost individuálního nastavenírozpoznávání je dobré, ale ne bezchybné, možnost individuálního nastavení
Minusybrzdí až za značkou, občas rozpozná značku na kamionu nebo výjezdu z dálnice a zbytečně brzdíadaptivní tempomat se nepřizpůsobí přečtené značcepřizpůsobit se omezené rychlosti umí jen omezovač, ne adaptivní tempomat, brzdí až za dopravní značkou
Test varování před malým odstupem
Hodnocení******
Plusy--varování se zobrazuje v head-up displeji
Minusyvarovný symbol v přístrojovém štítu je malýfunkce autu zcela chybíukazatel je příliš malý
Test nouzového brzdění z 50 km/h
Hodnocení**********
Plusyjisté a včasné reakcedobrá reakce jen za optimálních podmínekdobrá reakce jen za optimálních podmínek
Minusyreakce systému se liší od situacereakce systému se liší od situace, pozdní reakcepozdní reakce
Jednotlivým systémům byly přidělovány hvězdičky, pět hvězd bylo maximum, jedna minimum. Ani jeden ze systémů se však maximálního hodnocení nedočkal.

David Bureš
Diskuze (39)
Avatar - praděda7
20. 12. 2016 18:35
Re: Vývoj jde jinam, než potřeby společnosti
No vidíš, je to tak jak píšu, kapitalisté se nikdy nedohodnout a když, tak se to za chvíli posere...
20. 12. 2016 16:33
Re: Vývoj jde jinam, než potřeby společnosti
Jasne ja som naivný. To množstvo súdov za kartelové dohody. Pri CRT, LCD, Li batériách.... A to sú len tie ktoré niekto zo zapojených udal, keď to už nesypalo.
OPEC je príklad úplne mimo, pretože nákladu na ťažbu z niektorých ložisk sa líšia o rád. A podľa posledných výskumov to ani nevyzerá, že skoro dôjde. Tak prečo nevytlačiť konkurenciu, ktorá ťaží draho. Ale neviem si predstaviť, že by VAG nejaký čas predával auta za tretinu a pri tom ešte zarábal.
20. 12. 2016 15:49
Re: Auto bez řidiče? Blbost.
Tak ako píšeš. Metro je uzavretý systém, preto to tam ide najľahšie. . Klasické železnice sú podstatne tvrdší oriešok a o cestách zatiaľ neuvažujme. Ako tu už niekto písal, nestačí vyspelá technika áut, rovnako vyspelá musí byť aj infraštruktúra - a to sme už v celkom iných sférach. Na "manuálnych" cestách automatické autá neuspejú. Náhodných a nepredvídateľných udalostí môže nastať toľko, že to žiadna súčasná technika nemá šancu zvládnuť. A kým nebudú systémy plne autonómne a spoľahlivé, nemá to zmysel. Sedieť za volantom a dávať pozor, či automatika neurobí chybu, je oveľa stresujúcejšie a nebezpečnejšie ako sám to auto riadiť.
20. 12. 2016 13:55
Re: Srovnání
Není pravda, že by takové auto měl jen Google. I když je otázka, čemu říkáš "skutečný autopilot." Občas se i novináři svezou v některém z prototypů. Ale i ty mívají svá omezení.
20. 12. 2016 13:28
Re: Auto bez řidiče? Blbost.
Ale jsme. Jen ve vlaku může být hodně lidí, takže je cena za chybu velká. Lidé tam rádi vidí toho hlídače. Lidé jsou také celkem levní (kritické systémy jsou hodně nákladné). A pak jsou u nechráněných železnic okrajové problémy, které není snadné řešit (a můžou být problematické i pro člověka, protože zastavit vlak není žádná sranda). Proto se to jako první uchytilo v metru, kde je prostředí mnohem víc chráněné (nespadne na koleje strom, nikdo na ně nepoloží [tak snadno] něco, co by mohlo vlak vykolejit, atp.).