75 let automobilů BMW – 2. díl (1959-2004)

Minulý týden jsme opustili historický vývoj automobilky BMW na konci padesátých let, když Herbert Quandt spolu s dalšími akcionáři zachránil BMW před prodejem hlavnímu konkurentovi, koncernu DaimlerBenz. Z nelehké hospodářské situace pomohl firmě malý nový automobil BMW 700 s pohotovostní hmotností 640 kg a dvouválcovým motorem boxer o výkonu 22 kW.

Nová doba, Nová třída

Zvyšující se poptávka po voze střední třídy iniciovala vývoj nového modelu BMW 1500, které bylo interně označováno jako „nová třída“. V padesátých letech byl vývoj pro nedostatek investičních prostředků odložen, ale na počátku šedesátých let se situace změnila. V roce 1961 oslavila patnáctistovka svou premiéru. Lze říci, že tento model určil směr dalšího vývoje designu automobilů BMW na dvě až tři následující dekády. 58kilowattový čtyřválec 1,5 l uměl tehdy rozjet BMW 1500 na 150 km/h, což byl vzhledem k soudobé konkurenci velmi sportovní výkon. Obdobně dobře na tom byly neutrální jízdní vlastnosti, i když podvozek přitom nebyl nepohodlně tvrdý. Silnější model 1800 (66 kW) byl v letech 1964 a 1966 doplněn modely 1600 a 2000. V roce 1969 spatřil světlo světa sportovní BMW 2000 tii, první vůz značky se vstřikováním paliva.

V roce 1966, při příležitosti 50. výročí vzniku firmy, představil předseda představenstva design roadster bmw Gerhard Wilcke před mnichovskou operou, inovovanou řadu BMW 1600-2. Od prvního vydání se lišila střechou sníženou o 4 cm, více skloněným čelním sklem, kruhovými koncovými světlomety a jen dvěma dveřmi (odtud 2 v názvu). Pohon dvojkového BMW měl na starost čtyřválec 1573 cm3 o výkonu 63 kW. To byl také novodobý předchůdce designu sportovních dvoudveřových kupé BMW, které známe dnes. Ani s růstem objemu produkce BMW neopustilo myšlenku prodávat hbitá, ale také dražší auta. Strategie vyrábět rychlé sportovní vozy pro náročné zákazníky se formovala již v předválečné éře, kdy BMW začínalo se zaplňováním okrajových segmentů svými produkty. Tato volba se po mnoha letech ukázala jako velmi chytré rozhodnutí.

Model 2002 z roku 1968 měl pod kapotou dvoulitrový stokoňový čtyřválec, který v roce 1973 dostal jako první německé auto výfukové turbodmychadlo (výkon 125 kW, maximální rychlost 170 km/h). Pak už nebyl pochyb o tom, že označení 2002 patří ke zlatému fondu automobilky. Zrcadlově otočený nápis 2002 turbo měl varovat řidiče, který pohledem do zpětného zrcátka zkoumá co jej to právě dojelo… Automobil, tak jak jej vidíte na této fotografii, s podivným válečným zbarvením, se nikdy nedostal do výroby. Politicky nepřijatelné nápisy zastavila ropná krize na počátku 70.let, kdy byly automobily s vysokou spotřebou na pranýři. Bílé a stříbrné BMW 2002 turbo dnes patří k vyhledávaným veteránům, kuriózní nápisy zůstaly na prototypu, novinářských fotografiích a v prospektech.

Šestiválcová předválečná tradice dostala novodobé pokračování v roce 1968, kdy se BMW vydalo do vyšší třídy s modely 2500 (110 kW, maximální rychlost 190 km/h) a 2800 (125 kW, maximální rychlost přes 200 km/h). Ty měly pod kapotou podélně uložené řadové šestiválce, skloněné pod úhlem 30°.

Do roku 1972 vzniklo 329.626 kusů limuzíny „nové třídy“ a do roku 1975 pak 339092 kusů odvozených dvoudveřových kupé, což tehdy zařadilo automobilku BMW k úspěšným velkosériovým výrobcům osobních automobilů.

V první polovině šedesátých let vzniklo kupé 3200 CS (1962-1965), které oblékl do typicky italského kabátu samotný Nuccio Bertone. Pokračovatelem se stalo nadčasové kupé 2000 CS, jehož karosérii navrhl Wilhelm Hofmeister.

Sedmdesátá léta: rozdělení na řady 3, 5 a 7

Řada 5

Novou éru ve značení modelů zahájil nový dvoulitrový čtyřválec v BMW 520 (v němčině se čte jako pět-dvacet) představený na IAA v roce 1972. Označení automobilu se od té doby skládá z označení řady (první číslice) a objemu motoru. U tohoto BMW už nesměly chybět dvojité kruhové světlomety. Linii první pětky, podobně jako několika dalších bavoráků má na svědomí Paul Bracq. První generace pětkového BMW dostala šestiválec (model 525) až na sklonku kariéry.

Druhá generace představená v roce 1981 hned se čtyřmi motorovými variantami (od 66 kW do 135 kW) byla významná zavedením turbodieselového motoru 2,4 td (85 kW) v roce 1983. Ten umožňovat limuzíně zrychlovat z 0 na 100 km/h za 13,5 s a nejvíce se rozjet na 180 km/h. Za sedm let se vyrobilo 722 tisíc pětek druhé generace.

design roadster bmw Třetí pokračování řady 5 je u nás stále ještě velmi rozšířeným bavorákem. V roce 1988 uvedený model se udržel ve výrobě opět sedm let. Poprvé byla produkce zahájena pouze se šestiválci, i když později přibyl i levnější model 518i. Na druhém konci motorové nabídky se objevil motor V8, do celkového počtu více než 1,3 miliónu vyrobených pětkových BMW třetí generace se počítá i pětkové kombi touring.

Vloni vyměněná, čtvrtá generace BMW řady 5, dostala příkladně tuhou karosérii a unikátní celohliníkový podvozek. Už žádné čtyřválce, ale jen šestiválce a osmiválce pracují pod kapotou řady 5. Špičkový model M5 byl ve své době nejsilnější sériový motor, jaký kdy BMW vyrábělo.

Řada 3

Dalším vývojem řady 02 přišla v roce 1975 na svět řada 3. Typická maska s ledvinami dostala snad nejvíce negativní sklon ze všech BMW. Mladší trojková BMW se postupně dostala k běžnému pozitivnímu sklonu přídě a kruhové světlomety se čím dál více mračily až na konec v roce 1990 skončily poprvé pod společným krycím sklem. Neodmyslitelným prvkem interiéru BMW je středová konzole natočená směrem k řidiči, najdeme ji již v první generaci BMW řady 3.

Druhá generace trojkové řady je mnohými příznivci značky považována za zlatý věk značky. Tříprostorová karosérie se dvěma nebo čtyřmi dveřmi byla doplněna jedním z nejhezčích otevřených automobilů osmdesátých let a v roce 1987 vzniklo jedno z prvních lifestylových kombi (pěkné, výkonné, ale malé), několik let před tím než něco obdobného nabídl Mercedes nebo Audi. Široká nabídka motorů stavěla na čtyřválcích, ale k dispozici byly i dvouapůllitrové šestiválce v modelech 325.

Úplně jiná a úplně nová design roadster bmw byla třetí trojka, uvedená na trh v roce 1990. Sportovní střih už není jen výsadou kupé, ale patří ke všem pěti karosářským variantám (sedan, kupé, kombi, kabrio, kompakt). Neuvěřitelných 10 motorových variant muselo splnit přání snad každého zájemce. Ti sportovně založení sáhli po verzi M3 (kupé, kabrio, sedan) se šestiválcem 3,2 l (236 kW). Neměli bychom zapomenout ani na počátek éry „sportovních“ turbodieselů, které BMW začalo nabízet na začátku devadesátých let, nejprve v modelu 325 tds.

V květnu 1998 se na trh dostala poslední generace BMW 3 a její už šestiletý životopis naznačuje, že nová generace již klepe na dveře.

Řada 7

V roce 1977 se vrátil čas velkých limuzín modrobílé značky. Design první sedmičky, odvozený od šestkového kupé, byl charakteristický ostrou negativně skloněnou přídí s dvěma páry světlometů a úzkými a vysokými ledvinami. Ty se v dalších generacích rozšiřovaly a snižovaly. Šestiválcové motory o objemech 2,8 l (125 kW), 3,0 l (135 kW) a 3,2 l (145 kW), byly v roce 1980 rozšířeny o model 745i. V tomto případě se logika značení odchýlila od zavedeného schématu, když BMW 745i mělo pod kapotou přeplňovaný řadový šestiválec 3,2 l. Označení vycházelo z ekvivalentního objemu atmosférického motoru.

Rok 1986 byl rokem oslav století automobilu. Aby se automobilka ukázala světu v tom nejlepším světle a nechala tak zapomenout zákazníky na fakt, že prvním autem byl konkurent – automobil firmy Benz, představila novou generaci sedmičkové řady. V roce 1987 se na trhu po padesáti letech objevil první německý dvanáctiválec v osobním voze BMW 750i (220 kW, 450 Nm). Úspěšná druhá generace řady 7 vznikla ve 310 tisících exemplářů z čehož bylo 48 tisíc dvanáctiválců.

BMW 7 z roku 1994 byla mnohem sportovnější velká limuzína, design roadster bmw než konkurenční Mercedes-Benz řady S řady W140 (lidově zvaný mamut) a mnoho majitelů ji také z tohoto důvodu zakoupilo. Vrcholem řady výkonných motorů (730i, 740i) se stal opět dvanáctiválec v modelu 750i. Přepracovaný motor má od té doby objem 5,4 l, výkon 240 kW, ale i o 11 % nižší průměrnou spotřebu proti předchůdci. Diesel v modelu 725tds (105 kW) byl nahrazen moderními přímovstřikovými šestiválci v BMW 730d a osmiválci common-rail (740d). Do července 2001 odebrali zákazníci asi 330000 ks třetí generace sedmičkového BMW.

Velká kupé, sportovní vozy

V roce 1972 založená firma BMW Motorsport GmbH stála u zrodu mnoha novodobých úspěchů značky na sportovním poli a později se stala také výrobcem civilních verzí sportovních BMW. Hned první výrobek BMW 3.0 CSL se stal ve své době neporazitelným sportovním vozem. Označení CSL vzniklo složením písmen CS, pocházejících z označení původního sériového kupé a L-symbolizujícím lehkou stavbu vozu. Dveře a kapoty byly vyrobeny z hliníku, skříň pětistupňové převodovky z hořčíku. Automobil vážící 1092 kg to hlavní ukrýval pod kapotou. Řadový šestiválec o objemu 3340 cm3 měl maximální výkon 265 kW a byl to poslední dvouventilový motor, který BMW vypustilo na závodní tratě. Později dostal motor čtyřventilovou hlavu a mnoho různých výkonových verzí. Nejsilnější biturba dosahovaly výkonů až 800 koní.

V roce 1976 představilo BMW své 4,75 m dlouhé kupé řady 6. Jeho verze 635 CSi vydržela ve výrobním programu až do roku 1989! Tehdy bylo již poměrně archaické kupé nahrazeno nadčasovou řadou 8. Osmička měla vpředu podélně uložený vidlicový dvanáctiválec (850i, 850 CSi) nebo osmiválec (840Ci).

Supersportovní ambice mnichovské značky naplňoval v sedmdesátých letech nízký automobil s karosérií firmy Italdesign – BMW M1. Původ jeho tvarů lze hledat už ve studii Paula Bracqua BMW Turbo z roku 1972. Malosériový automobil v pořizovací ceně 100 000 marek, původně navržený pro později zrušenou sérii ProCar, měl výkon 203 kW z řadového šestiválce 3,5 l. Zrychlení z 0 na 100 km/h trvalo em-jedničce méně než 6 sekund, dvoustovka byla na rychloměru do 20 sekund. Éra přeplňování turbodmychadly vyhnala výkon u závodních verzí až k hranici 700 kW.

Civilnějším a mnohem dostupnějším sportovním náčiním se stalo v roce 1986 uvedené BMW M3. Homologace tehdy předepisovala výrobu 5000 kusů během jednoho roku. BMW M GmbH stavěla silniční verzi nového modelu M3 přesně podle předpisů pro sk. A.Vysokovýkonný čtyřventilový čtyřválec měl 143 kW a celkem bylo vyrobeno více než 17 tisíc kusů. Mezi cenné vavříny první em-trojky patří kuriózní vítězství v prvním a zatím jediném mistrovství světa cestovních vozů z roku 1987.

BMW Z1: z prototypu do malosériové výroby

Neobvyklým vozem začátku devadesátých let se stalo BMW Z1, roadster, který původně sloužil jako studie, na které se měly pouze vyzkoušet nové technologie stavby automobilů. Karosérie měla ocelový rám z lisovaných plechů s přilepenými plastovými povrchovými díly. Přednostmi neobvyklého řešení byla nízká hmotnost a současně vysoká tuhost. Neobvyklá byla také konstrukce dveří, které se zasunovaly do prahů karosérie. Každý z 8000 vyrobených exemplářů je dnes velmi ceněným zbožím.

Globalizace autoprůmyslu

V roce 1994 už byla značná část autosvěta přerozdělena a silní hráči přebírali menší výrobce a do budoucna zajímavé značky. V této atmosféře vznikla také skupina značek BMW Rover Group. Od března 1994 patří pod BMW nově vše co souvisí se značkami Rover, Land Rover, MG a Mini. Mimo image tradičních britských značek se pod křídla německé firmy dostaly také čtyři výrobní závody ve Spojeném království, takže celá skupina produkovala přes milion aut ročně. V rámci tohoto strategického partnerství bylo rozhodnuto o společné výrobě malých motorů v kooperaci s koncernem Chrysler v Brazílii. Větší čtyřválce mají vznikat v nové motorárně Hams Hall. V Mnichově zůstává výroba osmiválců, dvanáctiválců a zvláštních sérií motorů. Šestiválce a diesely už léta produkuje motorárna v rakouském Steyru (více zde).

Boj o Rolls-Royce: Pischetsrieder kopal za BMW proti VW, dnes hraje za VW…

O čtyři roky později svedlo BMW souboj s Volkswagenem o nejluxusnější značku světa: Rolls-Royce. Po dlouhých vyjednáváních byla uzavřena gentlemanská dohoda: do konce roku 2002 patří všechna práva ke značce Rolls-Royce Volkswagenu, od roku 2003 je značka ve užívání BMW, ale výrobní a vývojové kapacity patří Volkswagenu, stejně jako sesterská značka Bentley. BMW se na počátek roku 2003 náležitě připravilo, postavilo zcela novou supermoderní manufakturu a nové sídlo Rolls-Royce v Goodwoodu, vyvinulo zcela nový automobil a krátce po tom, co se začal psát rok 2003, byl slavnostně představen výsledek: Rolls-Royce Phantom (více o Phantomu zde).

První britská akvizice – skupina Rover Group – firmě takovou radost nedělala. Po několika pokusech přivést Rover směrem k černým číslům oznámilo vedení BMW v březnu 2000, že nadále s Roverem nepočítá. Značky Rover a MG spolu s výrobními kapacitami byly prodány britské investiční skupině Phoenix, Land Rover odkoupil Ford. BMW se soustřeďuje na produkci a vývoj vozů pod značkami BMW, Mini a Rolls-Royce a ihned začíná vyvíjet automobil nižší střední třídy. A to je vlastně už současnost. Výsledek vývoje – BMW 1 – bude prezentován za několik týdnů na autosalonu v Paříži (více o BMW 1 zde).