Auto a zima: Paliva aneb Co natankovat v mrazech?
Jenže poměrně velká část vozů přes zimu odpočívá kdesi pod plachtou, což se příliš nehodí při povinném přimíchávání biosložky do paliva. A jakou že má vlastně benzin a nafta nyní životnost?
Automobilový průmysl zajímá především kvalita paliva z pohledu parametrů a vlivu na chod, výkon, spotřebu, ekologii a schvaluje palivo na základě homologace pro provoz vozidla a nikoliv pro dlouhodobé skladování. Palivo má vždy svoji normu a ta je schválena i Sdružením výrobců a konstruktérů motorů automobilů (ACEA). Pro provoz vozidla je pak v servisní knížce například uvedeno, že je pro provoz vozidla schválen automobilový benzin podle normy ČSN EN 228. Ale pozor, vůbec se nehovoří o dlouhodobém skladování! Co s tím? A jak je to s naftou, která obsahuje až 7 % metylesterů mastných kyselin (FAME)?
Nafta: problém s parafíny
Během celého roku tankujeme na čerpacích stanicích vlastně tři rozdílné nafty. Jsou označovány jako „Třída B, D a F“ a neliší se cetanovým číslem, obsahem síry nebo obsahem vody ale obsahem parafinů a obsahem petrolejové frakce, což ovlivňuje filtrovatelnost. Ta je totiž pro zimní provoz naftového vozu naprosto zásadní.
Třída B (někdy označována jako letní nafta) je prodávána od jara do podzimu (rafinerie ji expedují mezi 15.4. a 30.9.) a má udávanou filtrovatelnost do 0 oC. Přechodná nafta třídy D má udávanou filtrovatelnost do -10 oC a je expedována od prvního října do poloviny listopadu a pak zase od prvního března do poloviny dubna. Od 1. prosince jsou na našich čerpacích stanicích už prodávány výhradně nafty zimní Třídy F s filtrovatelností do -20 oC, rafinerie ji expedují mezi 16.11. a 28.2. Pumpaři a dodavatelé tak mají 14 dní na plynulý přechod mezi třídami D a F.
Co to znamená pro motoristu? Nafta s klesající teplotou tuhne, začnou se v ní vylučovat krystalky pevných parafinů a palivový filtr se může lehce ucpat, zvláště pokud není vyhřívaný. Vyhřívání palivového filtru není v našich končinách rozhodně běžnou výbavou a zvláště u levnějších dieselových vozů často chybí.
V zimě je tedy holý nerozum jezdit na nádrž, ve které je stále ještě letní či přechodná nafta: co nejdříve po prvním prosinci natankujte zimní naftu. Pamatujte, že udávaná filtrovatelnost (tedy hranice, kdy se při laboratorní zkoušce ucpe certifikované měřící sítko) je pro motoristu s moderním vznětovým automobilem spíše orientační. Ucpání palivového filtru budete předcházet jeho častou (nejlépe roční) výměnou.
Dobrým nápadem je tankování aditivovaných paliv, která mají vyšší odolnost proti tvorbě velkých krystalů parafinu (např. Verva Diesel má standardně filtrovatelnost do -20 oC, Benzina ji však může operativně vylepšit až na -26 oC) či vyšší cetanové číslo. Kvalitnější aditivovaná nafta má dále lepší třeba mazivost či ochranu proti korozi. Další možností je přidávání aditiv před tankováním.
Někteří prodejci paliv nabízejí i speciální arktickou naftu (oficiálně „Třída 2“). Ta má filtrovatelnost až do -32 oC a bývá doplňována například do stanic v horských oblastech, pokud není její prodej plošný: pak má zvláštní stojan. Arktická nafta však má nižší cetanové číslo či o několik procent nižší hustotu (výhřevnost na litr). Neměla by však obsahovat biosložku. Arktickou naftu také často tankují sami výrobci vozů (např. Škoda to tak dělá) jako první náplň, když není jasné v jakém ročním období bude vůz dodán zákazníkovi.
Naftový závěr
Jaký je tedy závěr? Ing. Václav Loula z Benziny shrnuje: „Letní nafta není vhodná pro dlouhodobé skladování, při případném použití v zimě vypadnou parafiny. Navíc biosložky mohou vlivem vysokých teplot polymerizovat. Skladování nafty zimní kvality s obsahem biosložky do 7% doporučuji cca 4 měsíce za podmínek uzavřené nádoby (sud, kanystr... ). Je samozřejmě nutno omezit vliv vlhkosti. Naše společnost prodává aditivované druhy s posílenou oxidační schopností naft pro eliminaci vlivu stárnutí biosložky (doporučuji skladovatelnost do 5ti měsíců). Ideální na skladování je arktická nafta třídy 2 jak z pohledu nízkoteplotních vlastností tak skutečnosti, že neobsahuje biosložku. Např. ve státních zásobách hmotné rezervy se zimní nafta skladuje bez biosložky (v podzemních nádržích při pravidelném odkalování a pravidelné laboratorní kontrole jakosti) po dobu pěti let.“
Benzin: biosložka zlobí
Zatímco nafta je na nízké teploty citlivá, benzin snese teploty až do -40 oC bez větších problémů. Existuje letní a zimní benzin, ten se však liší pouze tlakem par. Natankování zimního benzinu bylo důležité pro majitele vozů s karburátory (škodověnka na letní benzin v mrazech startovala a startovala a startovala a potom…zase startovala; připomínajíc tak výrobní proces jedné finské vodky), moderní motory se vstřikovači si poradí i s letním benzinem, rozdíl však pocítíte třeba v kolísavém volnoběhu. V teplotě tedy problém není, přesto, chcete-li vůz přes zimu odstavit, měli byste se zamyslet nad zvoleným palivem.
Podle platné legislativy se na trh dodává automobilový benzin BA 95 Natural, který obsahuje do 5 % lihu. Z pohledu jeho vlastností, jako je vysoká vnímavost k vodě a vlhkosti je doporučováno skladování maximálně 4 měsíce. Líh a voda se totiž mají rádi, líh je hydroskopický. Dochází postupně k porušení rovnovážného stavu a vzniku lihovodní směsi s větším korozním potenciálem. Čím je nádrž vozu plnější, tím je palivo stabilnější. Pokud jezdíte, bát se nemusíte: etanol je schopen vodu do určitého množství rozpustit, pokud je jí ale více, tvoří na dně nádrže onu nezamrzající, leč korozivní lihovodní směs.
Josef Bína z OMV dodává: „Problémy s lihobenzinovými palivy lze poměrně úspěšně eliminovat, pokud se k mísení s benzinem nepoužije samotný biolíh, nýbrž jeho reakční produkt s izobutenem: etyl-tercbutyleter (ETBE). Izobuten je petrochemický produkt – nikoliv bioprodukt, takže ETBE vzniklý jeho reakcí s biolihem je biosložkou jenom z takové části, která odpovídá podílu biolihu zabudovanému v ETBE (tj. cca ze 47 %). Oproti lihu má ETBE vyšší oktanové číslo, vyšší energetický obsah (výhřevnost), menší tlak par a s benzinem se dobře mísí za vzniku stabilní směsi, necitlivé na přítomnost vody. Výroba ETBE je však omezena dostupným množstvím izobutenu.“
Ve státních zásobách se skladuje pouze benzin bez bioložek a to za stejných podmínek jako nafta. Co tedy má tankovat motorista, jemuž není milé mít v nádrži svého staršího benzinového miláčka s kovovou nádrží či náchylným palivovým potrubím přes zimu několik procent zlobivého lihu? Nebo co dělat v případě že víte, že s vozem nebudete jezdit déle než čtyři měsíce a nechce se vám na jaře jezdit na pumpu s kanystrem pro čerstvou dávku paliva?
Benzinový závěr
Nezbude nic jiného než spolehnout se na prémiové benziny. U čerpacích stanic OMV natankujete benzin MaxxMotion 100, který je dovážen přímo z rafinérie z Rakouska a neobsahuje jako biosložku biolíh, ale ETBE (Ethyl-tercbutylether), což je akceptováno rovněž jako biosložka, ale nemá negativní vlastnosti jako biolíh. Benzín OMV MaxxMotion 95 může obsahovat jako biosložku jak biolíh, tak ETBE, záleží na zdroji, z kterého pochází. Stejná situace, tedy přimíchávání výrazně kvalitnějšího ETBE (zvyšujícího mimochodem oktanové číslo), je i u benzinů od Shellu (V-Power Racing) či Benziny (Verva 100). Tyto dovozové benziny (vše s oktanovým číslem vyšším jak 95 je dovoz) mají delší skladovatelnost, dle vyjádření Benziny až 6 měsíců; tedy o polovinu déle než u klasických benzinů.
Výrobci často aditivují i běžné benziny, výsledkem je mimo jiné i potlačení korozních vlastností. U prvonáplní výrobců automobilů platí téměř to samé jako u nafty: výrobci automobilů používají pro první náplně speciální benzin z pohledu uhlovodíkového složení z důvodů přísných podmínek na startovatelnost a ten je také bez biolihu (např. ve Škodě jde o importovaný benzin ASF bez biosložky).
