Automatické nouzové brzdění má problém s reflexními prvky, říká studie
Dvě ze tří testovaných aut měla problém s rozpoznáním figuríny chodce, když měl na sobě reflexní pásky či reflexní bundu. To třetí naopak dosáhlo téměř perfektního skóre.
Chodec, který jde ve tmě po silnici v tmavém oblečení, je pro řidiče auta neviditelný, naopak chodce s reflexními prvky řidič vidí klidně na dvě stovky metrů. Ukazuje se však, že tato fakta platí „jen“ pro oči člověka a nemusí platit pro automatické asistenční systémy, kterými jsou nově prodávaná auta povinně vybavena.
Americká organizace IIHS (Insurance Institute for Highway Safety), která podobně jako Euro NCAP provádí nejen nárazové testy aut, to tvrdí v nové studii. Prozkoumala v ní tři auta modelového roku 2023 – Subaru Forester, Hondu CR-V a Mazdu CX-5. Takto vybrala proto, že již vozy měla změřené dle standardních pravidel; že jsou všechny japonské, je spíš náhoda.
Test zjistil, že obléknutí figuríny do bundy kompletně potažené retroreflexním materiálem nebo přidání reflexních pásků mělo v řadě případů negativní vliv. Vozy jely před vstupem figuríny do vozovky rychlostí 40 km/h se zapnutými tlumenými světly a stoprocentní úspěšnost v testu neměl ani jeden z nich. Pouze subaru se jí přiblížilo.
Průměrné snížení rychlosti | |||||
ze 40 km/h v závislosti na oblečení a osvětlení | |||||
Vůz | Nasvícení vozovky | Černé oblečení | Reflexní bunda | Reflexní pásky | Bílé oblečení |
Honda CR-V | žádné | 0% | 0% | 0% | 0% |
10 lux | 9% | 0% | 0% | 95% | |
20 lux | 39% | 0% | 0% | 62% | |
Mazda CX-5 | žádné | 30% | 53% | 0% | 38% |
10 lux | 31% | 58% | 0% | 33% | |
20 lux | 84% | 62% | 0% | 32% | |
Subaru Forester | žádné | 100% | 100% | 100% | 100% |
10 lux | 100% | 100% | 82% | 100% | |
20 lux | 100% | 100% | 100% | 100% |
Kdyby šlo o zpozorování chodce řidičem, bunda celá z retroreflexního materiálu, kterou občas vídáme i v Česku, by musela vyhrát. V testu však v některých případech i černé oblečení bez reflexních prvků dopadlo lépe. Celkově na tom bylo nejlépe bílé oblečení (62,2 % průměrného snížení rychlosti napříč modely i nasvícením), následované černým (54,8 %), reflexní bundou (52,6 %) a reflexními pásky (31,3 %).
Nejhůř na tom byly reflexní pásky, které výzkumníci umístili na ramena, lokty, předloktí, pas, kolena a lýtka figuríny – rychlost vůbec nesnížila mazda ani honda a subaru, které jinak vždy dokázalo před figurínou zastavit, v jednom případě stihlo „jen“ zabrzdit ze 40 na 7 km/h.
Skvělý výsledek subaru říká, že reflexní prvky nejsou pro samočinné nouzové brzdění problém plošně – každé auto dopadne jinak. Přesto by podle IIHS automobilky měly zapracovat na funkčnosti těchto systémů „ve spojení s ostatními běžně používanými bezpečnostními opatřeními“, jako jsou právě např. reflexní prvky.
Znamenají výsledky studie, že by chodci reflexní prvky raději neměli používat, i když jim to např. v Česku nařizuje zákon? V žádném případě. Jednak, IIHS zkoumalo pouze tři modely, což je příliš úzký vzorek na to, aby bylo možno bezpečnostní elektroniku hodnotit plošně.
A jednak, a to hlavně, chodce s reflexními prvky řidič vidí včas. Podle toho upraví svou dráhu či rychlost – a automatické systémy nemusí zasahovat. Jsou totiž nouzovou pojistkou, nikoliv věcí, která by měla řídit za nás.
