Brzdění motorem: Funguje vůbec? Projděte si výhody a nevýhody!
Stále přísnější emisní normy se snaží snížit spotřebu moderních aut. Jenže většinou fungují jen na papíře, reálný provoz je jiný, existují totiž různé metody, jak řidiči mohou snížit skutečnou spotřebu svého auta. Jednou z těchto metod je třeba brzdění motorem. Používáte ho? A víte, jak ve skutečnosti funguje?
O brzdění motorem se sice v autoškolách mluví, ne každý ho ale používá. Přitom je naprosto snadné, řidič jej dosáhne pomocí postupného podřazování na nižší převodový stupeň, přičemž celou dobu nemá sešlápnutý plyn. To vede k tomu, že automobil začne brzdit silou motoru a nikoliv pomocí brzd. Fyzikálně řečeno teplo zůstává v motoru a nezačne vznikat v brzdovém systému.
U zážehových a vznětových agregátů se ale princip tohoto druhu zpomalování liší. Jakmile u benzinové jednotky pustíte plyn, zavřete tím škrtící klapku, která uzavře přístup vzduchu ze sání. Agregát se však vzduch snaží nadále nasávat, tím vzniká podtlak, který musí překonávat písty, jež jsou jím zpomalovány. Písty se navíc zpomalují i kvůli chybějícímu palivu. Spolu s tím jsou zpomalována i kola vozidla. To všechno dokazuje, proč je brzdění motorem účinnější u větších, víceválcových jednotek než u těch menších, s méně válci. Snaží se totiž nasát více vzduchu, což je větším podtlakem více zpomaluje. Roli hraje samozřejmě zpřevodování daných převodovek nebo třeba kompresní poměr motoru, čím je vyšší, tím je brzdná síla motoru vyšší.
To u vznětových agregátů s brzděním pomáhá hlavně vyšší komprese. U těch přeplňovaných navíc dochází ke zvyšování zpětného tlaku ve výfukovém potrubí, a to pomocí snížení otáček turbodmychadla po uvolnění plynu, případně pomocí speciální klapky umístěné za turbem, tedy na straně výfuku. Motor musí zpětný tlak překonávat, což opět zpomaluje písty a tím i rychlost vozidla.
Výhoda brzdění motorem je trojí. Takové brzdění znamená nulové opotřebení brzdových destiček. Jestliže tak z kopce budete raději brzdit motorem, nebudete muset měnit brzdové destičky tak často jako kolega, který raději šlape na brzdový pedál. V táhlých klesáních se navíc brzdový systém může přehrát, což opět při brzdění motorem nehrozí..
Brzdění motorem navíc znamená plynulejší jízdu, řidič může snadněji kontrolovat rychlost vozidla. Důležitou výhodou je i pomoc se snížením spotřeby paliva. Využít lze přitom nejen u vozů s ručně řazenými převodovkami, ale také u vybraných aut s automaty, jestliže umožní manuální změnu převodu.
Samozřejmě ne vždy jde brzdění motorem využít. Z hlediska zpomalení totiž není tak účinné jako sešlápnutí brzdového pedálu a brzdění brzdovým systémem, ať už kotoučovými nebo bubnovými brzdami. V krizové situaci se tak brzdám nevyhnete.
U starších vozidel s dvoutaktním motorem (Trabant, Wartburg...) by pak nemělo být využíváno vůbec, protože by se jím motor mohl poškodit. Jakmile totiž do válce dvoutaktu není dodáváno palivo (k čemuž při brzdění motorem dochází), motor se nepromazává, protože v jejich případě je palivo smícháno s olejem. Z toho důvodu dvoutaktní auta mívají tzv. volnoběžku, spojku, která zabírá, když je motor v záběru, aniž by byl právě sešlápnutý plyn.
I přes nesporné výhody brzdění motorem dnes spíše nastává trend vyřazování na neutrál. Stále více aut se samočinnou převodovkou nabízí funkci plachtění, kdy vyřadí na neutrál. Při takové jízdě vůz využívá svojí setrvačnost, což znamená, že při jízdě z kopce nezpomaluje, ale udržuje stálou rychlost. Jak navíc test sesterského časopisu Svět motorů dokázal, plachtění pomáhá snížit spotřebu paliva.
