Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Bugatti v Ženevě 2005

Ondřej Láník
Když jsme před lety v ženevské příloze z roku 2002 psali, že start sériové výroby je naplánován na konec roku 2003, vypadalo to jako dostatečně dlouhá doba na přípravu jedinečného supersportu.

Veyron 16.4

Na letošním ženevském autosalonu jsme získali další termín zahájení výroby a raději už neuvádíme přívlastek definitivní, protože tak byly označeny prakticky všechny výrobcem zveřejněné a zaručené informace.

Značka Bugatti má v tuto chvíli zvláštní zvuk, protože bublina kterou Volkswagen kolem této automobilové modly nafoukl již několikrát splaskla a konkurence mezitím pomalu a v tichosti dosahuje k magickým jízdním výkonům, kterými se Bugatti před lety s velkou pompou chlubilo. Vlastně i samotná prezentace na autosalonu mívá specifický průběh. Jediný automobil na ministánku je obklopen luxusně navrženou ohrádkou, ale vypadá to, že za několik let se vystavovaný exemplář obměnil snad jen jedenkrát a možná, že i v tom případě šlo jen výměnu viditelných dílů.

Zatímco všem automobilkám včetně Rolls-Royce a Maybachu stačí k vydání tiskových informací z ruky identifikace novináře/media vizitkou nebo novinářským průkazem, u Bugatti musíte ještě navíc věrohodně vypadat a minimálně 5 minut společensky konverzovat s příslušnou osobou, která vás ale neustále odkazuje do pozice smrtelníka žebrajícího přes luxusní skleněný plot o pět listů papíru v luxusní obálce.

Marketing značky Bugatti v této situaci raději přitahuje pozornost na superlativy, kterými se Bugattka bude chlubit. Na oněch pěti listech je zopakováno, že automobil bude skutečně mít motor W16 o objemu 8.0 l, 64 ventilů, 736 kW a 1250 Nm již při 2200 ot./min. Maximální rychlost bude přesahovat 400 km/h a do rukou prvních zákazníků se má dostat ve druhé polovině letošního roku. Zatím se prý pilně testuje a vzniká nultá série...

První dávka detailnějších informací se týká brzdového systému Veyronu 16.4. Rychlosti přes 400 km/h náležejí spíše sportovním letadlům, než čemusi co se pohybuje po zemi a ještě k tomu na kolech. Brzdné síly jsou distribuovány v poměru 60:40 % ve prospěch přední nápravy, brzdný tlak v hydraulickém systému dosahuje hodnoty 180 bar a ve chvíli kdy pracuje ABS klesá na 50 až 70 barů, což znamená, že během jediné sekundy se několikrát v systému uskuteční tlakový rozdíl přes 100 barů.

Uhlíkové kotouče o průměru 400 mm vpředu a 380 mm vzadu jsou objímány osmipístkovými třmeny, které váží jen 5,7 kg. Pístky jsou titanové s ocelovými hlavami a keramickým tepelným stíněním. Celková třecí plocha čtyř destiček zabírá 320 cm2 na každém z kol. Kotouče s vnitřním chlazením mají otvory ve tvaru turbíny, podporující proudění vzduchu v pohybujícím se kotouči. Dostatečné proudění vzduchu kolem kotoučů obstarává dvojice kanálů přivádějících chladící vzduch z přídě nízkými, ale širokými otvory. Zužující se průřez zvyšuje rychlost proudění a dodává proudu uvnitř kanálu také vhodnou rotaci pro optimální vstup k chlazeným prvkům brzd.

Bugatti Veyron bude vybaveno aerodynamickou brzdou na zádi, zlepšující brzdné schopnosti vozu při rychlostech nad 200 km/h. V takové situaci je křídlo vztyčeno během 0,4 sekundy do úhlu 70° a zvýšený aerodynamický odpor brzdí automobil a současně vyvažuje rozdělení brzdných sil, zvýšením přítlaku na zadní nápravě. Samotná aerodynamická brzda umí vytvořit brzdné zpomalení ve výši 0,6 g (tj. 5,8 m/s2). Výkonné kolové brzdy generují v případě potřeby zpomalení 1,3 g (tj.12,75 m/s2). Při plném brzdění umí Veyron 16.4 zpomalit z 400 km/h na nulu za méně než 10 sekund.

Ruční brzda má samostatný třmen, který pracuje taktéž v režimu ABS, takže pokud nastane podle výrobce „velmi nepravděpodobná situace“ selhání provozních brzd, bude řidič schopen automobil zastavit s pomocí ruční elektronicky ovládané ruční brzdy pojede-li v určitém rychlostním pásmu, aniž by se automobil choval nestabilně.


Ondřej Láník