Volkswagen chtěl vyrábět sporťák s motorem 1.5 TDI. Měl skvělé parametry a spotřebu 3,4 l/100 km
V první dekádě 21. století v Evropě kulminoval zájem o auta se vznětovými motory. VW patřil k protagonistům vývoje, a tak neváhal diesel nasadit napříč svým bohatým portfoliem.
Už v 70. letech nabízel VW kvalitní vznětový motor, který poháněl první generaci Golfu D. Později Němci nabídli také přeplňovanou verzi a v roce 1989 uvedlo Audi první motor TDI. Šlo o pětiválec objemu 2,5 litru s přímým vstřikováním nafty. Audi ale nebylo první, tenhle titul náleží Fiatu Croma. Na druhou stranu, přímovstřikové diesely byly v té době zcela běžné u lokomotiv už od 50. let. V roce 1991 dorazil legendární čtyřválec 1.9 TDI a od té doby nabral vývoj dieselů u skupiny VW plné obrátky.
Za obrovský rozvoj dieselů u skupiny VW se zasloužil zejména její tehdejší šéf, člen rodiny Porsche Ferdinand Piëch. Za něj vznikly u VW skutečně divoké projekty. Třeba luxusní modely Phaeton či Touareg s motorem V10 TDI nebo dokonce Audi Q7 V12 TDI. To se psal rok 2009. Na opačném konci stálo malinké Lupo 3L nebo celohliníkové Audi A2 3L poháněné tříválcem TDI o objemu 1,2 litru a s kombinovanou spotřebou nafty 2,99 litru na 100 km.
Posedlost motory TDI byla také tak velká, že byly v plánu dokonce opravdové sportovní vozy s dieselem. Vzniklo například Audi R8 s motorem V12 TDI, ale také o něco skromnější sporťáky s logem VW. V roce 2005 to byl EcoRacer, o čtyři roky později BlueSport. Oba měly vznětový agregát umístěný před zadní poháněnou nápravou.
Plně funkční sporťák
Prvním sportovním vozem s dieselem byl EcoRacer. Sice se jednalo o showcar postavený pro výstavní účely na autosalonu v Tokiu v roce 2005, ovšem zároveň šlo o plně funkční vozidlo. Jeho žlutá karoserie umožňovala jak variantu kupé se střešními panely ve tvaru T (T-bar), tak také roadster a dokonce i speedster, což byl roadster bez čelního skla. Zajímavostí byl výrazný ochranný oblouk za sedadly, střecha byla odnímatelná pevná podobně jako u karoserie typu targa.
Okna dveří se navíc vyklápěla vzhůru, což připomínalo slavný Mercedes 300 SL Gullwing. Karoserii tvůrci zhotovili z kompozitních materiálů, konkrétně uhlíkových vláken CFP. Zajímavostí byly tehdy přední diodové světlomety nebo systém bezklíčového vstupu do vozidla stejně jako spouštění motoru (keyless entry/go).
K pohonu tvůrci zvolili vznětový přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,5 litru s přímým vstřikováním nafty. S kompresním poměrem 17,2:1 motor dosahoval výkonu 100 kW při 4000 otáčkách za minutu. Momentové maximum činilo 250 N.m při 1900 až 3750/min. Na motor navazovala dvouspojková sedmistupňová samočinná převodovka. Auto plnilo normu Euro 5, což nebylo v roce 2005, kdy se měnila norma Euro 3 na Euro 4, zrovna obvyklé. Zvláštností motoru bylo jeho spalování CCS (Combined Combustion System), které spojovalo výhody vznětového a zážehového principu spalování, navíc se předpokládalo využití ekologických syntetických paliv.
Rozložení hmotnosti činilo 40:60 ve prospěch zadní nápravy. Podvozek sázel na hliníková horní a spodní příčná ramena přední nápravy, vzadu se uplatnilo čtyřprvkové zavěšení kol odvozené od řešení uplatněného v Golfu V. Auto jezdilo na 17palcových lehkých kolech. Dle výrobce vůz dosahoval nejvyšší rychlosti 230 km/h, z klidu na 100 km/h se rozjel za 6,3 sekundy a kombinovaná spotřeba činila neskutečných 3,4 litru nafty na 100 km. I přes zájem veřejnosti a pozoruhodné parametry, které EcoRacer pasovaly do role nejhospodárnějšího opravdového sportovního vozu (z důvodu koncepce), se krásně žlutý sporťák do výroby nedostal.
Ještě jeden pokus
Čtyři roky po premiéře EcoRaceru se Volkswagen k myšlence sportovního auta s dieselem vrátil konceptem BlueSport. Jestliže si EcoRacer odbyl premiéru v Japonsku, zvolil VW pro první představení BlueSportu opačnou stranu Tichého oceánu. Auto se tak ukázalo na autosalonu v Detroitu.
Z hlediska designu byl BlueSport mnohem konvenčnější. Sice si zachoval koncepci s motorem uloženým uprostřed, avšak karosářsky se jednalo o klasický dvoumístný roadster.
Nejblíže k němu měly ze sériové produkce MGF/TF a také Toyota MR2 třetí generace. Namísto motoru 1.5 TDI použili konstruktéři běžný dvoulitr s výkonem 130 kW a maximem točivého momentu 350 N.m. V době uvedení Volkswagen tvrdil, že „BlueSport je designovou studií bez aktuálních plánů na výrobu“. Záhy se však objevily spekulace, že se auto do výroby přece jen dostane. Cesta však byla poněkud trnitá, takže nakonec projekt uložili k ledu.
Údajně proto, že „pro něj prostě nenašli trh“. Jinak řečeno, zákazníci o auto nejevili zájem. Ono to bylo i logické, jelikož po roce 2010 už byly dostupné sportovní vozy obchodně daleko za zenitem. Ano, nabízela se Mazda MX-5, později přijelo „Toyobaru“ a možná i to Alpine A110, ale nic dalšího takového už nevzniklo.
Přesto měli někteří novináři možnost BlueSport vyzkoušet. Technika byla směsicí různých modelů. Přední náprava byla na rozdíl od EcoRaceru jednodušší modifikovaný McPherson, údajně z pola, zadní pro změnu z golfu, přičemž brzdy daroval šestiválcový Golf R32.
I přes větší a mnohem výkonnější motor byly jízdní výkony v porovnání s EcoRacerem skromnější. Zrychlení z 0 na 100 km/h zabralo 6,6 sekundy, spotřeba paliva činila 4,3 litru na 100 km. Karoserie vyrobená konvenčním způsobem z ocelových plechů znamenala hmotnost 1300 kg s rozložením na přední a zadní nápravu v poměru 45:55. Pokud by se ale do výroby auto dostalo, vážilo by údajně jen 1199 kg. Pro zajímavost, oranžová plátěná střecha vážila včetně mechanismu ovládání 27 kg. Zadní zavazadelník nabízel 70 litrů, přední dokonce 113 litrů.
Auto s délkou necelé čtyři metry bylo kratší než Audi TT druhé generace. Pokud jde o premiéru sériové verze, byl nejčastěji zmiňován rok 2012. Dokonce se tvrdilo, že technicky stejné auto nabídnou i další značky koncernu, konkrétně Škoda, Audi, Porsche a Seat. Sériové auto by pravděpodobně nabízelo také alternativu pohonu v podobě dvoulitru TSI z Golfu GTI.
Nabídnout ryze sportovní auto byla zajímavá a vlastně i dost odvážná myšlenka. Možná i sám VW se svého novátorství zalekl, jakkoliv Volkswagen patří spolu s Mazdou k těm značkám, které v historii přinesly tolik originální techniky jako málokterý jiný výrobce. A koncepty EcoRacer, respektive BlueSport to jasně dokazují.
Zdroj: Tiskové materiály Volkswagen, Wikipedia Foto: Volkswagen
